Režie:
Oriol PauloKamera:
Xavi GiménezHudba:
Fernando VelázquezHrají:
Adriana Ugarte, Chino Darín, Javier Gutiérrez, Álvaro Morte, Nora Navas, Francesc Orella, Clara Segura, Aina Clotet, Belén Rueda, Ana Wagener, Albert Pérez (více)VOD (1)
Obsahy(1)
V den pádu Berlínské zdi se nad Španělskem točí zvláštní bouře a malý chlapec slyší v domě přes ulici hluk souboje a jde se do obydlí sousedů podívat. Tam spatří muže s krvavým nožem stojícím nad mrtvou manželkou. Chlapec v panice prchá a venku na ulici ho přejede auto. Po mnoha letech přichází identická bouře a Vera Roy (Adriana Ugarte) najde ve svém domě starou kameru a televizor. Když si chce se svým manželem pustit staré nahrávky, ještě netuší, že působení nevyzpytatelného přírodního jevu jí několikrát změní život takovým způsobem, jaký si do té chvíle nedokázala ani představit. (C0r0ner)
(více)Videa (3)
Recenze (153)
Málokedy môžem povedať, že americký film je lepší ako európsky. Tu to bohužiaľ platí. Frequency je síce jednoduchší, priamočiarejší, ale o to emočnejší a intenzívnejší zážitok, než táto jeho prekombinovaná, dlhočizná a prekvapivo aj pomerne predvídateľná variácia. Ostatné videné režisérove počiny (El cuerpo (2012), Contratiempo (2016)) značne lepšie. ()
Na doporučení MajkHany jsem si pustila další dílo od režiséra Oriol Paulo. A opět to byl zajímavý propletenec událostí. Pekelné soustředění je nutností! Líbil se mi originální nápad a skvělé provedení. Celé dvě hodiny na vás tvůrci bombí jednu událost za druhou a vy jste stále v napětí, jak hlavní hrdinka z té šlamastiky vybruslí. Vera mi moc sympatická nebyla, ale vyvažoval to Professor, který si tu střihl vedlejší postavu. Bylo zvláštní ho vidět v jiné roli. Moc toho o filmu říct nejde, abych nevyspoilerovala. Snad jen, že s koncem jsem byla nadmíru spokojená. Mozkové rotory mi ale fungovaly takovým tempem, že jsem ihned po filmu usnula. Nedoporučuji se dívat při únavě. V celkovém součtu ale bylo tohle dílo trošku slabší než Contratiempo. ()
Oriol Paulo je prostě borec. Opět další parádní thriller z dílny tohoto nového režisérského šikuly španělské filmové školy. Po Frekvenci a Butterfly Effect další mimořádně povedená variace na téma propojení časových rovin a vznik paralelních realit ... 85% PS: Nevím, co tu furt všichni melou o překombinovanosti zápletky (hlavně mám někdy pocit, že zde někdo něco napíše a stádo opisuje, místo aby vypotilo nějakou vlastní myšlenku). Mně přišla zápletka jednoduchá, jasná a vše do sebe v rámci tak složitého tématu poměrně pěkně zapadalo. Si pusťte Rychle a zběsile, snad se zorientujete;-) ()
Taky jsem si ve své době na Španělech ujížděl. Pokud vám současná španělská produkce sladce laská šourek, tento kousek se ve sbírce rozhodně neztratí. Stejně jako Los Ojos de Julia, El Cuerpo, La Cara Oculta, Contratiempo či první dva díly REC staví tento film na profesionálním řemesle, skvělých hercích a dobře napsanému scénáři, což je taky jeho kámen úrazu, jelikož stačí vidět tři takové španělské thrillery a prokouknete všechny karty dlouho před koncem a zde ten konec přichází o dobrých 30 minut později, než by bylo záhodno, ve snaze pojmout vše co nejpoctivěji a dát všem skulinkám co nejvýživnější dovětek, nedbaje na natahování příběhové fusekle až někam pod koule a na klesající záživnost příběhu. Solidní porce pro milovníky této evropské odnože, ale všechny výše zmíněné filmy bych doporučil o něco víc. ()
Přiznaná inspirace Frekvencí, ale narozdíl od originálu Paulo hlavní hrdince zamíchá životem podstatně víc. Na druhou stranu to je kámen úrazu, protože když nad tím člověk začne trochu přemýšlet, a to se prostě stane, zjistí, že to trochu nehraje. A to především v závěru. Nicméně to je jen mírný scénáristický lapsus, který zase tolik celkový dojem nezkazí. Seděli mi i herci s výbornou a sympatickou, byť občas až moc hysterickou, Adrianou Ugarte v hlavní roli. Jedná se sice zatím o nejhorší Pauloeho (nebo jak se to skloňuje) režijní počin, ale pořád je to nadprůměrná zábava. 70% ()
Galerie (11)
Zajímavosti (6)
- Hodiny na škole se po zásahu bleskem zastavily v čase 10:04. Stejný čas ukazovaly hodiny ve filmu Návrat do budoucnosti (1985). (vojacekr)
- Když se Vera (Adriana Ugarte) vloupe do domu, lze si na zdi všimnout kalendáře, který zobrazuje rok 2017. Děj filmu se ale odehrává v letech 1989 a 2014. (vojacekr)
- Vera (Adriana Ugarte) najde v kapse kalhot svého manžela sirky s nápisem Arabesco. Stejný název má restaurace ve filmu Tělo (2012), který také režíroval Oriol Paulo. (fisus)
Reklama