Šílený Max

Otec dotáhl Maxe z videopůjčovny, když mi bylo tak dvanáct, třináct a tehdy jsem z toho měl - podobně jako z Vymítače ďábla - solidní šok. Všechno ty znásilňovačky a upalovačky natočené chytře "mimo záběr", jsem z toho cítil trojnásobně a nebylo to nic příjemného. A i po letech na mě působí syrová atmosféra drastických 70. let, která zrodila DRSNÉHO HARRYHO, PŘÁNÍ SMRTI nebo TAXIKÁŘE. Díky nízkému rozpočtu a tlačení na násilí to má správně syrovou atmosféru, povedlo se obsazení - od hrdiny, jeho parťáka a jejich šéfa až po záporáky, všechno krásně výrazné typy - a kaskadérské kousky jsou parádní. Ve dvojce se to proměnilo ve výpravný studiový postapo akčňák a taky to nebylo špatně. Chvíli mi trvalo než jsem se srovnal s tím, že BABE: PRASÁTKO VE MĚSTĚ natočil ten samý člověk. (24.01.2006)

Scénář téhle poloamatérské podfinancované zhůvěřivosti je děravý jako Titanik po srážce s ledovcem, dialogy na úrovni hospodských štamgastů po patnáctém pivu, herecké výkony jak na školní besídce a víc klišé se v příslušném žánru snad ani vymyslet nedá, nicméně komu stačí pohled na nadupané mašiny a potřebuje vyplavit trochu adrenalinu, může být nakonec spokojen. Z hlediska filmové historie důležité jen tím, že snímek byl začátkem kariéry Mela Gibsona. Celkový dojem 25%. (06.05.2007)

Tak, možno v roku môjho narodenia a nejaký čas potom to bola senzácia, ale i keď si dokážem predstaviť, čo vtedy ľudí na Mad Maxovi priťahovalo, mňa to nepriťahuje (aby bol pre mňa kultom, musela by som spĺňať dve podmienky - vidieť ho v puberte a mať mužské genitálie produkujúce vééľa testosterónu). Tento typ filmov nie je moja kašička a nikdy nebude. Do extrémov dovedené je tu podľa vtedajšieho vzoru takmer všetko: znepokojujúci zverskí úchylovia, rýchle autá + motorky, burácanie motorov (a prvú trištvrte hodinu takmer neustávajúca siréna, vrrrr!), idylická mladá rodinka, charizmatický policajt a dokonalý muž v jednom. Nemám rada tento druh násilia a z filmárskych posolstiev naservírovaných rovno na tanier je mi skôr zle, takže nič z toho ma nevrhalo do bezbrehého úžasu. Nenašla som v Maxovi ani jedinú vec, ktorá by sa mi naozaj páčila. Iba ak Goose ;-) (08.09.2008)

Kdyby se měl tento australský biják srovnat s nějakou hudební skupinou, napadá mě Exploited nebo možná i The Clash. Mladičký Mel Gibson tu simuluje situaci, která by nastala v postapokalyptickém světě, kdy je jediným cílem boj o holý život a někdo vám motorkou přejede manželku i s miminkem. Pohnutky jsou v půlce filmu jasně dané a tak zabiják vyráží na svou cestu slepé pomsty. Na svou dobu lze ve filmu objevit cosi, co jej staví tak trochu do jiného světla a ne nadarmo z něj činí jeden z nejpopulárnějších australských filmů. Prostě kult. (10.01.2012)

Je mi líto, ale pozice Šíleného Maxe v historii australské kinematografie mě ani o jediný stupeň neuhnula z kurzu nastoleného prvním záběrem na hlavního záporáka a jeho bandu, která má představovat ultimativní zlo ekvivalentní čtyřem vyšinutým smažkám v čele s tím blonďákem v Carpenterově Okrsku 13 (1976). Psychopatičtí motorkáři totiž víc než co jiného vypadají a chovají se jako teplí šerifovi pomocníci ve Vůni Cibule (1975). Nemá smysl tu řešit nějaké herectví, ve filmu jde hlavně o honičky a bouračky, a až v poslední čtvrthodině dojde na Maxovu pomstu. Té předchází záběr na Gibsona opřeného o futra nemocničního pokoje, s vyvrácenou hlavou a nepřítomným pohledem - toť vše k přerodu policajta s obavami, aby se nestal takovým "jako oni". Uznávám, že první scéna se zapalovačem, stejně jako první scéna v nemocnici, jsou působivé a nepříjemné, ale do očí bijící celková lacinost snímku, ve spojení s extrémně chabým scénářem respektive jeho režijní realizací, které nesahají legendárním revenge movies jako Přání Smrti (1974) ani po kolena, zabíjejí celého Mad Maxe tak dokonale jako Pokémon, Beyblade, DigiMon a spol. dětské mozkové buňky. Nedočkáte se tu ani vysvětlení, v jakém světě se vše odehrává - všechno vypadá celkem normálně, třeba nemocnice dokonale současně, jen je všude podezřele málo lidí, po silnicích jezdí krom policajtů a magorů asi dvě auta "civilů" a jedna cisterna, a toť vše. Čili varování pro ty, kdo se těší na postapo, které se stalo vzorem třeba i pro design zbrojí ve Falloutu a stovkách dalších děl - BORCE S BROKOVNICEMI A OŠTĚPY NAVLEČENÉ V KOŽENÝCH BUNDÁCH A KYRYSECH S OSTNATÝMI NÁRAMENÍKY UVIDÍTE AŽ VE DVOJCE:) Z toho vyplývá, že první příběh "Mad" Maxe Rockatanskyho je dobrý jen jako ukázka, co že se to vlastně hlavnímu hrdinovi přihodilo, než se z něj stal Road Warrior, který se pustil do křížku s pozdějším Bennettem z Komanda;) Odmítám se kdykoliv podívat ještě byť jen na kousek z tohohle těžce nepodařeného filmu, a odmítám i jeho kultovní status. Z dnešního pohledu jen upřímně doufám, že se George Miller od svých nezralých 34 let za těch v mezidobí uplynulých dalších 35 něčemu naučil, a nepromrhá účast Toma Hardyho na novém Šíleném Maxovi. Jelikož ale filmografii pana Millera "zdobí" po prvních dvou Maxech kromě výborných Čarodějek Z Eastwicku a zřejmě slušného dramatu Lék Pro Lorenza (neviděl jsem) jenom Happy Feet a Prasátko Babe, docela se výsledku obávám. Snad bude mít schopného aspoň druhého režiséra, a bude se krom Charlize Theronové s holou hlavou na co dívat:) Pro prvního Mad Maxe mám ale schovaných slabých 50%. (20.09.2014)