The New Pope
The New Pope
The New Pope
The New Pope
Tvůrci:
Paolo SorrentinoRežie:
Paolo SorrentinoKamera:
Luca BigazziHudba:
Lele MarchitelliHrají:
Jude Law, John Malkovich, Silvio Orlando, Cécile de France, Javier Cámara, Ludivine Sagnier, Maurizio Lombardi, Nora von Waldstätten, Henry Goodman (více)VOD (1)
Epizody(9)
Obsahy(1)
Pius XIII. je v kómatu. Po nečekané a záhadné přestávce se Voiellovi podaří dosadit na papežský trůn Sira Johna Brannoxe, umírněného, okouzlujícího a sofistikovaného anglického aristokrata, který přijme jméno Jan Pavel III. Nový papež však pod zdánlivě dokonalou fasádou skrývá mnohé slabiny a tajemství. Záhy si také uvědomí, jak obtížné bude nahradit jeho charismatického a význačného předchůdce. Ve Vatikánu se Voiello mezitím ze všech sil snaží spravovat církev sužovanou nejen skandály – které by mohly všem předním představitelům zlomit vaz – ale i hrozbami zvenčí. Ukáže se, že Sofia a Esther jsou úplně jiné, než by se na první pohled mohlo zdát, a kardinál Gutierrez i nadále bojuje se svými vnitřními rozpory. Následně si řada věřících udělá modlu z Pia XIII., který začne ze svého nemocničního lůžka vysílat podivné zprávy. Dokud... (HBO Europe)
(více)Recenze (113)
Pokračování Mladého papeže v podobě Nového papeže na mě dlouhou působilo, že na sebe bude nepřímo navazovat. Nakonec se to ale protnulo a i Jude Law se tu ukázal v krásném hereckém světle. Původně jsem si totiž myslel, že herecký prim tu bude mít John Malkovich. Nakonec se ale Nový papež stal seriálem plným překvapení a nic není tak, jak se na první pohled zdá. Paolo Sorrentino takřka dokonale pracuje s muzikou, to je zatraceně znát při úvodních a závěrečných titulkách, které jsou každý díl jiné a pokaždé stoprocentně hypnotické. Chápu, že církvi nejvíc vadilo to. Každý díl funguje jako taková samostatná filmařská jednotka. V každém díle jsem se totiž dočkal dokonalého režisérství. Skvostně nasnímaných záběrů, momentů, které mi ve filmografii už zatraceně chybí. No a nebyl by to Paolo, kdyby trošku nezajel i do samotné církve, což je vlastně hlavní tahoun celého seriálu. Všechno to ale dělá uvědoměle a šikovně a tak je dobré si seriál pouštět díl za dílem v přestávkách, protože každý z dílů vytvoří mnoho otázek, které je třeba chvíli zpracovávat. Symbolismus lidských vlastností v kontrastu s historií církve ve Vatikánu je tu snad ještě výraznější, než v první sérii. I proto jsem chvílemi přemýšlel nad pěti hvězdami. Nakonec ale zvítězil symbolismus nad příběhem a já se nakonec ucelil na solidních čtyřech hvězdách. Nicméně hodně solidních čtyřech hvězdách. ()
„Ja tomu nerozumiem, ktorý je teda teraz vlastne pápežom?“ – „Drž hubu a modli sa.“ Odsýpa to oveľa horšie, ako Mladý pápež – a treba dodať, že už ten mal nemalé problémy s nevyrovnaným, miestami azda i až prehnane pomalým tempom. Nový pápež je na tom ešte horšie a musím sa priznať, že hoci som si Mladého pápeža celkom obľúbil, prvú polovicu Nového pápeža som pretrpel. Niekedy menej, niekedy viac, ale veľmi ma to pozerať veru ozaj nebavilo. A to napriek tradične opulentnej kameramanskej práci a skvelému Malkovichovi, ktorý sa celý život pripravoval byť neviditeľným, aby z toho nakoniec urobil svoje hlavné plus. Prvá polovica trpí nevyrovnaným tempom, vedľajšie dejové linky ma nebavili, rovnako tak rôzne zákulisné čachre-machre. Podvraťácky Jude Law má v prvej polovici malý priestor a i to vnímam asi ako hlavný problém Nového pápeža. Našťastie, akonáhle sa v druhej polovici konečne dostane do popredia, získava tým celý seriál podstatne lepšie tempo, náladu i atmosféru, zdanlivo nedôležité postavy a dovtedajšie scény sa ukazujú byť prekvapivo dôležitými a všetko začína zapadať na správne miesto (a ku koncu som si konečne obľúbil Voiella). Avšak napriek tomu, že sa druhá polovica podstatne zlepšila, slabšia a nudnejšia prvá zanechala vo mne priveľa negatívnych pocitov a tak dávam celkovo iba 3*. ()
// Sice nevěřím v Boha, ale Sorrentino k němu má podle mě dost blízko. ()
Magnetický, těžko uchopitelný, výstřední, šarmantní a oproti posledně cca stejně dobře zábavný pohled na Vatikán. Malkovich skvělý a Jude Law... byť tu částečně upozaděný, je v téhle roli vyloženě boží (respektive čertí). Další pokračování - kdykoli prosím. 85% ()
Nový papež je pokračováním a rozvíjením obrazu postmoderního Vatikánu zrozeného z divokých vizí mistra imaginace Paola Sorrentina, se kterým se diváci seznámili už v předchozí sérii o mladém papežovi. Konzervativní revoluci Lennyho vystřídá kratičké intermezzo - sociální revoluce Františka II., aby následoval terminologií francouzské revoluce thermidor v podobě instalace kompromisního kandidáta papežské kurie - snobského a slabošského, snadno zkorumpovatelného Brenoxe, kterého si s chutí zahrál typově přesný John Malkovich. S obrazově vytříbenými ale obsahově vyprázdněnými snobsky vyznívajícími snímky Paola Sorrentina se už nějaký čas míjím, jeho seriálové odbočení je pro mě ale delikatesou. Jde o jeden z mála seriálů současnosti, který lze považovat za opravdu originální a provokující k úvahám o povaze moci a projevech víry v konzumně nasycené evropské společnosti 21. století. Je mimo jiné i o tradici vystavené erozi tří sexuálních revolucí a vlivu masových médií. Režisér ve druhé řadě přidal na dekadenci, nešetří obrazy plnými erotické symboliky, nicméně bigotní katolíky stejně spolehlivě odradila už první série, takže těch, co by se pohoršovali nad smyslnými záběry jeptišek mnoho nebude. Sorrentino je tradičně silný v soundtracku a obrazové stránce díla, rovina vyprávění pokulhává, ale to u něj není žádným překvapením. Na Sorrentina se chodí kvůli atmosféře. Celkový dojem: 90 %. ()
Docela zklamání, vůbec to není tak božské zjevení jako první série. Přitroublý františkán v prvních epizodách ještě pobaví, protože si skrze něj Sorrentino on point očividně střílí z ostentativní, paradoxně zlomyslné dobroty, postupně se ale začne ukazovat, že tomu prostě chybí ten extrémní, nevypočitatelný lídr z první série, který od svých oveček vyžadoval absolutní poslušnost. Malkovich jako Brannox to totiž i přes přesný casting prostě neutáhne a je vidět, že bezradný Sorrentino mu nadhazuje cokoliv od vtipů na Meghan Markle až po hvězdná camea. Vůbec celkově nadhazuje osamocené motivy od korupce ve Vatikánu, modlářství nebo revoltujících jeptišek bez toho, aby s nimi nějak koncepčně pracoval... Snad jen ten terorismus dostane ve finále trochu smysl, na žádnou napínavou konfrontaci dvou hlav katolické církve se ale čekat nevyplatí. Release the Voiello! ()
Tento Sorrentinův seriál je dalším, ještě vytříbenějším pokračováním předcházejícího MLADÉHO PAPEŽE. Připočteme-li k tomu merita Husovy či Lutherovy kritiky zesvětštělého kněžství jejich doby, výrazy jako peleš lotrovská, papeženci a řada dalších nemohou nepůsobit jako alespoň zčásti současné. Prohnilost halená cudně do výrazu vystupňovaného individualismu, se neomezuje na tuto církev, charakterizovanou mj. zvýšenou pedofílií. Výsledný pocit tlumočený mimořádně vytříbenou filmovou řečí budí pocity, jež mají ke krásnu dost daleko. ()
Nečekané, ale velmi dobře rozehrané pokračování Sorrentinova pohledu na církev. Není už sice tak sevřené, ale stále nabízí k prozkoumání zajímavá témata. Směrování konfliktu s islámem, Malkovichův nejednoznačný papež a Lennyho nečekaná zjevení skvěle budují napětí a pokládají otázky... na které zná odpověď jen Bůh a Sorrentino... snad. Bude další řada? Hostuje Marylin Manson a Sharon Stone. ()
Opäť majstrovské dielo, mágia formy i obsahu. Keby som nebola tvrdohlavý ateista, Sorentino by ma hádam aj na katolícku vieru obrátil. Našťastie viem odlíšiť fantáziu od reality ;-) ()
Netuším, jak to Paolo Sorrentino dělá, ale dokáže stejně tak pobavit jako znepokojit. A oboje dělá bravurně!! ()
Papežské softporno s cameem Marilyna Mansona – nic víc či míň. ()
Mystické, vizuálne podmanivé, atmosferické a ťažko uchopiteľné. New Pope je provokatívny ale aj duchovný zároveň. Niečo také by Američan nenakrútil, na to potrebovali najať Taliana. ()
"The world once again confirms it has no use for poetry. But I am not the world. That is not me." ()
Typický Sorrentino - originálne formou, trochu provokatívne, nápadité a s fantastickou hudbou, ktorá výrazne prispela k výbornej atmosfére. A samozrejme skvelí herci. Obsahovo tak na hojdačke, no oceňujem slušný finiš. Mladý pápež sa mi však o kúsok páčil viac. Nadpriemer. 75/100 ()
Obsahuje spoilery a zklamání. Na Nového papeže jsem se těšil. Ne že bych byl z toho Mladého bezmezně nadšený, ale líbil se mi a jeho "univerzum" doplněné o dalšího skvělého herce / papeže v podobě Malkoviche slibovalo mnohé. Ten Nový však nesplnil vůbec nic... Jakkoli to vůbec k alternativnímu, nezávislému tvůrci jako je Sorrentino nesedí, ten Novej působí strašně dojmem "Ahoj Paolo, nechtěl bys pro nás natočit druhou sérii toho Mladýho? - Hele sorry, já na to teď vůbec nemám čas. A navíc mám pocit, že se to téma vyčerpalo, že už nemám co sdělit. - To hele vůbec nevadí. Stačí velkorysé kulisy a dlouhé táhlé záběry na ně vyplněné mlčením a voni to zbaští. - No... Možná... Ale musí to mít přeci nějaký děj, ne? - Mrdni tam novou postavu, vymysli k ní nějaký pseudopříběh, který stejně nebude nikoho zajímat, protože je to jenom taková berlička, než se Pius probudí a hotovo. - No... Tak OK, no...". Tak nějak strašně odfláknuté. X dílů se buduje cosi - křehký papež s traumatem z mladosti a pod. -, jen aby se to pak asi po dvou třeitnách seriálů všechno spláchlo do hajzlu, protože to vlastně ve finále nikoho nezajímá, protože se Pius probudil, vše se v dobré obrátilo, Pius může spokojeně (zase) umřít (WTF?) a Voiello se může konečně stát papežem... Fakt VELKÝ zklamání... 30% ()
Mníšky v ľahkých, mierne priesvitných košieľkach, ladne sa pohybujúce do rytmov pesničky Good Time Girl od dua Sofi Tukker. V žiare pekelnej červenej, ktorá sa v rýchlych zábleskoch strieda s jedovatou zelenou a tmavomodrou pripomínajúcou pokojnú nočnú oblohu, im kríže na príveskoch poletujú vzduchom súbežne s ich tanečnými pohybmi. Tak luxusné intro má len máloktorý seriál, no i jeho zvyšok je vďaka nadpozemskému talentu Paola Sorrentina úchvatný. ()
Je to trošku jiné, víc provokativní, více sexuální, ve finále pak (skoro) stejně dobré, jako jeho mladší předchůdce. Law, Malkovich a Orlando naprosto skvělí a to trefování do Vatikánu je tady dovedeno ještě k větší dokonalosti, nebo možná propracovanosti. Paolo Sorentino nebude asi nikdy filmovým režisérem mého srdce, ale co se týká těchto dvou seriálů splnil svůj úkol téměř na výbornou, takže si dám klidně do budoucna další, třetí chod. Pokud tedy nějaký vůbec bude. ()
Paolo Sorrentino udržel nastavenou laťku a přinesl další potměšilý pohled do nitra Vatikánu. Opět jde o zdařilý mix provokace a oslavy církve. Vizuálně vypiplaný, skvěle obsazený a s chutí zahraný. Navíc se tu nad ledačím dá i zamyslet. ()
Nesnesitelně inťoušský Sorrentino ztratil i poslední zbytky sebekontroly. Sledujeme tedy obvyklé půtky kolem Petrova stolce, kde všichni neustále pronášejí projevy a proslovy velkohubých vyprázdněných slov. Seriál je nepříjemně dekadentní. „Proč máme rádi otázky? – Protože na ně nemáme odpovědi.“ a „Make-up není pro zkrášlovaní, ale znamená nový začátek.“ Pokud to myslí vážně, tak je to úplná pitomina. Pokud to myslí ironicky, tak je to taky průšvih, protože proč se dívat na takovou kaskádu nepřerývaně plynoucích keců, až jsem se v nich začala topit. Hra se symboly, popichování náboženství, intriky jako zábava – to vše, aby dal na odiv, jak je rafinovaný a chytrý. Bohové, Sorrentino, ty jsi tak neživotný kus mramorové sochy! SHRNUTÍ: Kterak je schizma v naší době už jenom inťoušská hra. ()
Kouzlo tajuplné a vábivé křehkosti Mladého papeže nahradila okázalá schizofrenní pompéznost Nového papeže. Katatonického Pia nahradil v bláznivém a kontroverzním prvním díle František II. Celkově je první epizoda druhé série velice povedená a především je zajímavá v tom, že předznamenává velkou vyprávěcí, obsahovou i stylistickou změnu oproti první řadě. Je ve všem větší, bombastičtější – konspirace jsou rozsáhlejší, celá plejáda nových postav a větší je i rádius, který se seriál snaží v rámci Vatikánu a přilehlého okolí obsáhnout. --- Poslední, co by kardinály napadlo, by bylo, že by mladý papež Pius zemřel, staří volitelé jsou tedy v panice, nevědí, co dělat a situace se jim grandiózně vymkne. Zuřivé a opakované konkláve je bezvýsledné a zajít chuť si i tentokrát musí nechat zajít Voiello. Po Františkovi přichází přeci jen skutečně nový papež – melancholický, depresivní, přesto velmi charismatický Angličan Jan Pavel III. (zřejmě odkazující spíše než k daleko slavnějšímu Janu Pavlu II. k jeho předchůdci – Janu Pavlu I., který byl papežem velmi krátce a možná otráven), jehož fenomenálním způsobem ztvárnil John Malkovich. Další Svatý otec se zásadním komplexem kvůli rodičům jistě není náhoda. --- Nový papež je proti Mladému papeži na jedné straně daleko barevnější a rychlejší, čímž se mírně vytrácí neopakovatelný étos první série, na druhé straně jde ale z hlediska politických vztahů a různých konspirací daleko temnější příběh. S tím koresponduje i nadsázka, s jakou jsou do seriálu zcela samozřejmě zahrnuty narážky a vtipy na Megan, cameo role Marilyna Mansona a Sharon Stone či celá postava kardinála Hernandeze… i v tom je zcela patrná návaznost na podobné bizarní momenty v první sérii. Ta mě totiž před lety zcela uchvátila a stala se mým nejoblíbenějším seriálem, její minimalismus je naprosto perfektní. Ten u druhé série pochopitelně chybí, což se ale dalo čekat a je dobře, že se Paolo Sorrentino nevydal dvakrát do stejné řeky. První řada je tak zůstává naprosto nepřekonatelnou minimalistickou jízdou, zatímco druhá je bombastičtější a zákonitě kvůli své absenci většiny toho, co dělá první sérii tak skvělou, i slabší. Přesto jde o ukázkové pokračování nenapodobitelného originálu – něco, co v nenapodobitelně ukázal už druhý díl Kmotra. Druhá řada nabízí více tajemství, kdy se do již známého světa vydáváme hlouběji a pozvolna jsou nám odhalována tajemství a různé spiklenecké zákruty příběhu, navíc se pod kotel přiložilo i v otázce humoru. Sorrentinův smysl pro humor je totiž velmi podobný tomu mému a jeho různé scenáristické i režijní pomrky v jeho filmech i Papežovi naprosto žeru. --- Bylo by vhodné věnovat se pár větami i protagonistovi první série Piovi XIII., který je i ve druhé sérii neustále přítomný, všechny postavy jsou si jeho přetrvávající (byť katatonické) existenci vědomy a jejich jednání je tímto faktem jednoznačně ovlivňováno. Pius je světec, jak bylo v první sérii několikrát explicitně i implicitně ukázáno. Když vidí, jak se Vatikán zmítá v nekončících spirálách hříchů, finančních problémů a mocenském ohrožení, je povolán zpět jako mesiáš. Pro vybudování napětí před jeho návratem využil Sorrentino geniálního nápadu „vaderovského“ Piova dechového odpočítávání od konce pátého dílu. Jde o famózní práci s auditivním faktorem, jehož přítomnost drtivě dopadne na všechny ostatní postavy, které tento nekompromisní countdown tíživě zalehne a ovlivní je ve všem, co dělají, tj. hřeší. A to i vzhledem k Piově božské podstatě, která se v Novém papežovi objevuje skrze pro seriál nový aspekt modlářství. Piův příchod vrcholí sedmým dílem, který zcela mění tempo. Mladý papež je zpět mezi živými, vrací se původní intro song All Along the Watchtower a celá epizoda se odehrává v Benátkách a točí se výhradně kolem něj. Celé tempo, nálada a atmosféra seriálu se vrací do první série… divák si v tu chvíli uvědomí, jak stylisticky odlišné jsou obě seriálové řady a jak elektrizující je pomalost té první. Bombastičnost je pryč, seriál se opět zklidní a alespoň na čas se stane komorní a pomalou podívanou. V hlavní postavě se však odráží rozpor. Ztratil svým zmrtvýchvstáním božskou sílu? Mladému chlapci sice nedokázal pomoci vyléčením k lepšímu životu, alespoň jej však zbavil utrpení a pomohl mu odejít. --- Zatímco okolo poloviny druhé řady se zdá, jako by se seriál začal trochu zadrhávat, právě očekávání a následný příchod Pia mu dodává nový drajv. Vše vrcholí devátým dílem, kdy do sebe zaklapnou všechny dílčí rozehrané partie. Trochu obavy jsem měl z dějové linie spojené s uprchlíky a celkově islámem, ale i ta nakonec dopadla skvěle a přesně, jak měla. Nový papež je obžaloba fanatismu (všeho druhu) a manifest umírněného (pokud možno) liberálnějšího centrismu. Poté, co Pius pomůže zlikvidovat zbloudilou ovečku Ester, které v první sérii dodal smysl života, aby o něj poté svou nedůsledností a nešikovností přišla, naplní důvod, proč byl Bohem povolán zpět. Pius sice stále dělá chyby, je zbrklý a nechává se unést, jenže nebyl snad takový i skutečný Ježíš Kristus? Tak jako tak dochází v závěru ve velmi povedené davové scéně k jeho konečnému sblížení s věřícími. Druhá pouť papeže Pia XIII. na Zemi však po pár dnech končí. Není to papež pro lidi, ale právě pro ně se obětoval, byť k nim většinu svého života hledal cestu jen velmi těžce. --- Epilog po emocionálně působivém konci Pia nabízí sorrentinovsky suchý humor v nejlepší formě. Volba nového Svatého otce, který po bouřlivých letech celou masu věřících i církevních hodnostářů uklidní, je zcela zřejmá… () (méně) (více)