F. L. Věk

Málokdo z nás asi dokáže srovnávat s literární předlohou. I samotný Jirásek, jakkoliv před ním smekám, by se asi nestačil divit, jak divácky atraktivní dílo se podařilo z jeho díla vytvořit. Nemůžeme srovnávat ani s dobou, ve které se děj odehrává, ale nutno říci, že ta atmosféra, která z celého seriálu dýchá, je naprosto úžasná. A ty postavy. Přísný otec, vesničané nacházející si cestu k četbě českých knih, sympatický démon Václav Thám a spousta dalších nadšenců, kteří přikládali ruku k dílu k české myšlence. Dnes by se asi nestačili divit, v jakém stavu se nachází národ, který se snažili povznést z popela. Seriál má v sobě poetiku vesnice, ve které se někdo snaží dělat něco, co jeho samotného překračuje. Je tam romantika studií v Praze, kdy univerzita plodila lidi opravdu vzdělané. Dotkneme se významných událostí (Mozart v Praze, korunovace, uvádění Thámových překladů v divadle). Setkáváme se zde po cimrmanovsku s významnými postavami, které jsou dnes učební látkou historie a literatury. Dojde i na vtipné momenty (Jiří Sovák tvořící nová česká slova, František se sboristkami). Jako muzikantovi mně též imponuje, jak seriál ukazuje důležitost hudby v životě. Herecky excelují Radoslav Brzobohatý, Radovan Lukavský, Dana Medřická, Jan Tříska... No, to bych tu mohl jmenovat celé titulky, ale hereckým králem celého díla je při svém životním výkonu Jan Pivec. Tomuto dílu není co vytknout, a pokud existuje seriál, který by měl podle mě vidět opravdu každý, je to právě tento. (18.02.2012)

Boardwalk Empire, Mad Men a další dramatické seriály zasazené do různých etap historie sklízí Zlaté Glóby. A když člověk sleduje perly, které stvořil František Filip, od Sňatků z rozumu, přes F. L. Věka, Byl jednou jeden dům až po Cirkus Humberto, může se jen spokojeně usmívat s vědomím, že jedny z nejlepších historických seriálů vůbec vznikly i na českém území a mohly by o tyto ceny hrdě bojovat také. František Filip byl skutečným titánem české seriálové tvorby, jeho vrstevnatá díla vynikají ohromným přesahem, který diváci stále rozpoznají, a neuvěřitelně silnou atmosférou. F. L. Věk mimo jiné vyniká též promakanou psychologií postav, kdy jediné slovo nebo gesto nepřijde nazmar, a každý jako by vedl dialog s druhým jako zároveň sám se sebou. Často to připomíná až dialektické cvičení, kdy má ale každý ze zúčastněných vlastní logiku, které se drží a která vyplývá za všech těch sociálních faktorů, kterých je na každém kroku přehršel - narazíme tak na vzdělaného, ale omezeného sedláka, nevzdělaného, ale vnímavého sedláka, vlasteneckého a vzdělaného sedláka, ... (a to jsem ještě nevyjmenoval ani všechny sedláky!). F. L. Věk je na seriálové poměry skutečně nebývale epický, neboť na výpravě se měrou vrchovatou podílejí snad všechny složky díla, jako například fenomenální hudba s nezapomenutelným ústředním motivem. Nevadí a nejde o to, že F. L. Věk je značně zidealizovaný; je totiž skvělé, že nabízí netradičně detailní až puntičkářský a zároveň velmi osobitý pohled na jednu etapu české historie, kterou vypráví po svém (a po "jiráskovsku"), a to "po svém" myslím i formálně, poněvadž černá a bílá prohlubuje dramatičnost mnoha pamětihodných momentů (režisér uměl skvěle pracovat například se světlem a stínem). No dobře, dobře, už končím... (11.03.2014)

Krásný český seriál o době buditelů a vlastenců, který ukazuje jak byla těžká doba, ve které český lid musel prosazovat svojí řeč proti německému vlivu z RU. Dalším exkurzem je konfesní rozdrobenost českého království před a za doby Josefa II., který tolerančním patentem potvrdil toleranci i nekatolickému náboženství. Celá řada dojemných i smutných scén dává seriálu poetický nádech a jakousi nepopsatelnou duchovost. Mám tento seriál rád už od malička, protože působil velmi zklidněně a upřímně. Skvělý Radoslav Brzobohatý. (25.02.2018)

Tenhle seriál mi hnedka připomíná několik věcí naráz. Nejsilnější zážitek je především ten, když jsem byl zkoušenej z češtiny, dostal jsem bůra a pak jsem si před učitelku stoupnul s tím ať mi dá ještě jednu šanci a ona řekla F. L. Věk. Tak jsem se na to každou neděli začal dívat a docela mě to zaujalo. Na svojí dobu to je výborně zpracované a je na tom seriálu vidět, že ti tvůrci to brali jako poctu, že něco takového vůbec zfilmovávají. V dnešní době by z toho každej viděl akorát prachy a ještě by to dopadlo otřesně. (27.09.2010)

Dnes čtenářsky mrtvým autorem strašívali dříve neposlušné studenty. Neprávem; Alois Jirásek ve svých vrcholných spisovatelských výkonech, podložených vlastním odborným vzděláním, dosahuje úrovní minimálně středoevropských. Osvědčený tým tehdejší Československé televize k tomuto základu přidal vlastní tvůrčí přínos, odrážející radostné pohnutí a po 21. srpnu 1968 naopak zklamání a bolest z událostí Pražského jara. Poslední díl tohoto na dobu svého vzniku velkého projektu je vědomě komponován jako přímý nesouhlas s korupcí i kolaborantstvím husákovské a bilakovské prosovětské kolaborace a zrady. Úsvit prvních počátků znovuobrozeného národa je cenný svým pohledem na ty, kteří sice velké myšlenky a všelidské ideály nevytvářejí a ani vytvářet nechtějí, bez nichž však, bez jejich vůle, pochopení, zanícení, étosu nikdy nemohou vstoupit do společenské reality. Malá pozitivní práce! Pojem tolikrát políčkovaný, a přece nenahraditelný! S úctou se znamená a vše to na vědomost dávat ráčí vždy Váš spěšnoved Sýkora (24.08.2007)