F. L. Věk

Jeden z nejkrásnějších a nejkvalitnějších českých seriálů, který se dokázal na plátně vrátit až do doby osvícení a zachytit český národ tak, jak jej viděl Alois Jirásek. Nezapomenutelné výkony především R.Brzobohatého či Dany Medřické a jejich "povedených dcer". Bez drahých kulis si tvůrci dokázali poradit a s věrohodností sobě vlastní dokázali vytvořit poklidnou českou vesničku, starobylý klášter, panské domy či Boudu. Jediným negativem jsou občasná hluchá místa, která se v seriálu vyskytnou. 77%. (17.01.2008)

Málokdo z nás asi dokáže srovnávat s literární předlohou. I samotný Jirásek, jakkoliv před ním smekám, by se asi nestačil divit, jak divácky atraktivní dílo se podařilo z jeho díla vytvořit. Nemůžeme srovnávat ani s dobou, ve které se děj odehrává, ale nutno říci, že ta atmosféra, která z celého seriálu dýchá, je naprosto úžasná. A ty postavy. Přísný otec, vesničané nacházející si cestu k četbě českých knih, sympatický démon Václav Thám a spousta dalších nadšenců, kteří přikládali ruku k dílu k české myšlence. Dnes by se asi nestačili divit, v jakém stavu se nachází národ, který se snažili povznést z popela. Seriál má v sobě poetiku vesnice, ve které se někdo snaží dělat něco, co jeho samotného překračuje. Je tam romantika studií v Praze, kdy univerzita plodila lidi opravdu vzdělané. Dotkneme se významných událostí (Mozart v Praze, korunovace, uvádění Thámových překladů v divadle). Setkáváme se zde po cimrmanovsku s významnými postavami, které jsou dnes učební látkou historie a literatury. Dojde i na vtipné momenty (Jiří Sovák tvořící nová česká slova, František se sboristkami). Jako muzikantovi mně též imponuje, jak seriál ukazuje důležitost hudby v životě. Herecky excelují Radoslav Brzobohatý, Radovan Lukavský, Dana Medřická, Jan Tříska... No, to bych tu mohl jmenovat celé titulky, ale hereckým králem celého díla je při svém životním výkonu Jan Pivec. Tomuto dílu není co vytknout, a pokud existuje seriál, který by měl podle mě vidět opravdu každý, je to právě tento. (18.02.2012)

Jeden z nejzářivějších klenotů české televizní tvorby, který by se dneska prostě už nenatočil. Jako český patriot shledávám období českého národního obrození velmi přitažlivým, a možná právě proto nedám na tenhle seriál absolutně dopustit. Celý Věkův příběh je podaný takovou příjemně laskavou formou, takže věřím, že i po čtyřiceti letech je přitažlivý i pro dnešní mladou generaci (byť možná ještě ne teď, ale časem se k němu dostanou). V seriálu se představí celá plejáda těch nejlepších český herců své doby a myslím si, že pro samotného Radoslava Brzobohatého byla titulní úloha jedním z vrcholů jeho kariéry. Osobně považuju F. L. Věka za nejlepší český seriál všech dob (a při pohledu na dnešní tuzemskou seriálovou produkci dost pochybuju, že se mu někdy něco byť jen přiblíží). Btw nechápu, co komančům tak strašně vadilo na tom posledním, třináctém dílu, že se nesměl vysílat. Možná ta Věkova věta: „Copak se dají myšlenky zakazovat?“ - to se soudruhům asi fakt nelíbilo... (07.12.2010)

Ach jo, moc rád bych dal vyšší hodnocení, ale zrovna tahle doba není pro mně vůbec lákavá, a zrovna tahle kulisa, ve které se seriál odehrává, vůbec není zajímavá. Všechno, co v seriálu je, už dobře znám a opravdu jsem se nepotřeboval v těchto věcech hrabat. Teď bych řek, že to byl zbytečně zabitý čas. "Staříci" zde hrájí omladinu, češi jak blázni vzdávají holt císaři a pak hrají hry s mnoha skrytými narážkami. Aspon že se tam sešlo tolik zajimavých českých herců, to je jediné plus. A pak začátek byl trochu zajimavý. Výprava a všechno kolem hodně dobrá, ale to nepomáhá, když vše ostatní je velká nuda. Temno by mně určitě bavilo mnohem víc (stejně jako husitská trilogie) (20.10.2010)

Viděno z dnešního pohledu vůbec nechápu, jak se české televizi podařilo natočit něco takového a to ještě ve velmi pohnuté době, kdy vlastenectví nebylo bráno jako přednost. Při televizní premiéře jsem nevěřícně zírala na tento koncert naší herecké špičky, který doplňovala skvostná výprava a skvělá hudba. I teď po 40 letech od natočení tohoto seriálu na mne stejně jako kdysi z jeho klidu a harmonie dýchlo kouzlo starých časů. Tak si tu sedím a nechávám kolem sebe zvolna plynout příběh, v němž skupinka českých vlastenců kdysi dávno bojovala za národní cíle. Můj upřímný obdiv patří Františku Filipovi, který tak bravurním způsobem dokázal dostat na filmový pás obsáhlý román Aloise Jiráska. Myslím, že v naší seriálové produkci nemá konkurenci i když musím dodat, že pan Kramerius, pan Thám i pan Věk by se divili, jak dneska dáváme tomu „češtinovi“ zabrat. (26.07.2011)