The Tank Battalion
Tankový prápor
Režie:
Vít OlmerKamera:
Jan MalířHudba:
Martin KratochvílHrají:
Lukáš Vaculík, Roman Skamene, Simona Chytrová, Vítězslav Jandák, Miroslav Donutil, Ivana Velichová, Martina Adamcová, Jiří Kodeš, Vlastimil Zavřel (více)Obsahy(1)
Danny Smiřický, hlavní hrdina povídek a románů Josefa Škvoreckého (Zbabělci, Prima sezóna), který má autobiografické rysy svého autora, prožívá základní vojenskou službu v letech 1953–54, za časů neblaze proslulého komunistického ministra obrany Alexeje Čepičky. Ve vojenském prostoru Kobylec probíhá výcvik tankistů. Danny v hodnosti rotného přitom s nevšední vynalézavostí bojuje s tupostí bolševických lampasáků. Myšlenky na civil, jídlo, ženy a alkohol mu pomáhají, stejně jako jeho spolubojovníkům, přežít absurdní dobu „služby vlasti"… Filmový přepis Škvoreckého díla natočil režisér Vít Olmer spolu se scenáristou Radkem Johnem. Vojenská komedie vstoupila do dějin české kinematografie jako první soukromě natočený celovečerní film od znárodňovacího dekretu v roce 1945. Čeští filmaři se tak vydali na novou cestu svobodného podnikání. V případě Tankového praporu se to určitě vyplatilo – film viděly v kinech dva miliony diváků. V roce 1991 tak snímek obsadil první příčku v návštěvnosti kin. (Česká televize)
(více)Recenze (413)
Mimořádně divácky úspěšná komedie svého času prolomila 40 - letý státní monopol. ()
Trapná kopie Černých Baronů, kterou nezachrání ani plejádá českých výborných herců. Olmer je amatér a točit takovéhle filmy evidentně neumí. ()
Nevím proč, ale pletl jsem si Tankový prapor s Černými barony. Takže se mi pak stalo, že když jsem se chtěl bavit a skončil u Tankového praporu, byl jsem zklamaný. Takto bych srovnal tyto dva filmy. Tankový prapor není úplně špatný film, ale humor se dá dělat i bez toho, aby byl sprostý. Rozhodně mi sedí víc humor pana Švandrlíka než pana Škvoreckého. Ale pro několik velmi vtipných scén dávám ***. ()
Bohužel o trochu hůře zpracovanější než "Černí baroni", ale přesto stále zábava, která šrmnc neztratila ani po 20 letech. A nikdo mi nevymluví, že Skamene a Donutil jsou nejlepší postavy tohohle filmu. 70% ()
Par rokov pred novembrom 89 by si reziser a filmovy stab asi sam musel vykopat hroby na cintorine. Takto ale ide o nadpriemernu komediu v rukach rezisera Olmerta /Bony a Klid - to boli doby, ked este netocil hnoj/. Slusne herecke vykony a atmosfera vojenskych kasarni tak, ako si ju este mnohi pamataju. 82 % ()
KKKlasika ()
Některé nezapomenutelné vtipy, naprosto úžasní herci a pohodová atmosféra. Poprvé jsem to viděl v rámci povinné četby k maturitě, vzhledem k tomu, že se mi kniha nechtěla číst - jestli to Olmer natočil dle knižní předlohy přesně se dozvím až později, každopádně vím, že jako pobavení a odreágování, je to výborná věc. ()
Nestárnoucí klasika s momenty, na které se nedá zapomenout. Spolu s Černými barony to nejlepší, co bylo v tomto stylu filmových komedií vytvořeno. 75% ()
Nemohu jinak, než 5*, protože je to prostě skvost. Co tam ti herci předvádějí a sjakou nadsázkou to všechno probíhá, to je neskutečný. Vynikající a hlavně zábavný... ()
Baroni jsou fajn, ale co si budeme povídat, Tankový prapor je slabý odvar. Pořád je to hodně zajímavá výpověď o něčem, co nikdo z nás nezažije, ale že bych se nějak obzvlášť bavil? Mrzí mě, že tenhle průměrný film je mnohokrát známější než úžasná Tichá bolest, která vypráví v podstatě stejný příběh. 65% ()
Josef Škvorecký se svým jemným sarkasmem a sebeironií dokázal ve vzpomínkách nenuceně vzletnou elegancí glosovat minulost a odhalit absurditu doby i života v příčinách a důsledcích. Tankový prapor ve filmové adaptaci Víta Olmera zachytil jednoznačnou rozpolcenost života padesátých let dvacátého století, kdy osudový cynismus v absurditě společenského uspořádání dosáhl jednoho z vrcholu krutosti. Čas dokáže období omezenosti reflektovat v jemných tazích, proplétat nadsázku s tragikou a strachem a v několika vrstvách uchopit a zapůsobit. Ve výpovědi doby, ve varování i v úsměvu shovívavosti a vstřícnosti. Filmová podoba Tankového praporu je oddechnutím z konce nesvobody a v nakažlivém nadšení chtěla v první řadě pobavit. Hlavní postavou krasosmutnění je rotný Daniel Smiřický alias Danny (velmi zajímavý Lukáš Vaculík) v autobiografické ozvěně dvojí tváře života, který slibuje i hrozí, odměňuje i trestá. Zpřevrácená struktura uspořádání dokáže ponížit i zlomit, ale také přináší velkolepé okamžiky, kdy je dovoleno dotknout se i vzdušných zámků. Vše má své příčiny a výsledky dostávají absurditu doprostřed všeho dění. Bezcitná tvář života je major Borovička alias Malinkatej ďábel (dobrý Roman Skamene), zlomyslný diktátor nad osudy vlastních podřízených, které se s uspokojením snaží na duchu zlomit. Přívětivější tvář rozpolceného života je Janinka Pinkasová (zajímavá Simona Chytrová), osamělá citlivá duše, která se chce přiblížit ke hvězdám. V rozverné nadsázce si atmosféra pohrává s kapitánem Matkou (dobrý Vítězslav Jandák) i nadporučíkem Růžičkou (dobrý Miroslav Donutil) a přirozená neschopnost stranického vedení je zábavně znevažována škádlivostí. Škodolibost života je Lizetka Neumanová (pozoruhodná Ivana Velichová), symbol povrchnosti dysfunkčního uspořádání. Z dalších rolí: tělesná četařka Babinčáková (sympatická Martina Adamcová), zklamaný, ostražitý a laskavý Janiččin manžel a nadporučík Pinkas (příjemný Jiří Kodeš), lehkovážně chybující podporučík Malina (zajímavý Vlastimil Zavřel), svědomitý a nadšený osvětář poručík Prouza (příjemný Martin Zounar), snaživý poručík Hospodin (sympatický Martin Hron), brumlající rotný Josef Soudek (příjemný Milan Šimáček), Dannyho spolutankista četař Žloudek (Zdeněk Vencl), ležérní řidič tanku desátník Andělín Střevlíček (příjemný Michal Kocourek), odevzdaný vojín Bamza (Bohdan Tůma), příkladně uvědomělý a angažovaný straník a neschopný rotný Maňas (Stanislav Aubrecht), přátelský vojenský lékař svobodník Mlejnek (Václav Vydra nejml.), či rozverný vojín Mengele (Michal Suchánek). Schizofrenní atmosféra doby je ve vzdušné nadsázce cynismu života přes vzepjetí absurdit vykreslena citlivě a vkusně. Baví, rozesmává, je jiskřičkou naděje a nádechem osvobozujícího uvolnění. ()
Kniha dobrá, film průměr. BOHUŽEL. ()
Tankovej prapor má sice svoje kouzlo, ale Černý baroni to nejsou. Dany v podání Lukáše Vaculíka je sympaťák, ale bohužel to nestačí. I když se tady najdou taky scény, který stojí za opakované puštění. Lepší průměr ()
Jen kdyby tam byl silnější děj. Slabá 4ka. ()
Humoristický obraz individuálneho boja s blbosti, stelesnenou vybranými predstaviteľmi dôstojníckeho zboru čs. armády. 7/10 ()
No jistěěěě... trochu jsem se této klasiky obával, ale nebylo proč. Ačkoli se na filmu podíleli lidé - od režiséra počínaje -, kteří se v budoucnu upíšou (nebo se už upsali) všelijakým ultrablbostem, tak je to celkem vtipná záležitost, ze které je cítit konečně ta úlevná radost z toho, že se dá bolševikovi veřejně a beztrestně vysmívat, přestože pojednává o době z tohoto hlediska nejhorší, tedy nejtragičtější. ()
Tak tenhle film jakoby odstartoval porevoluční úpadek české kinematografie. ()
Klasika hlavne pre starších pánov na spomínanie, v ktorej vyčnieva Donutil. Po dejovej stránke však slabšie, ťahajú to najmä pamätné hlášky. Osobne mám radšej Čiernych barónov. ()
Dalo se to zvládnout daleko líp...60% ()
Neotřesitelnou pozici sentimentální vzpomínky na vojenskou službu pro muže a pozici uniformovaného sexidolu pro ženy, do té doby obsazenou seriálem Chlapci a chlapi s M.Zounarem :), nahradil L.Vaculík v adaptaci Škvoreckého románu (z roku 1954) podle scénáře R.Johna. R.Skamene s přehledem přehrává M.Donutila a ve vyrovnaném souboru mladíků v uniformách jsem poprvé zaznamenal M.Táborského s jeho vratama vod stodoly. Při melancholické náladě by to s oceněním P.Kalandry a režijních pokusů o vnitřní monology mohlo být blízko 4*. ()
Související novinky
Na Anděla Páně 2 už přišel milion diváků
Na prvního Anděla Páně vyrazilo do kin 188 138 diváků, takže Jiří Strach rozhodně nečekal, že jeho pokračování rychle zaútočí na milion. Právě tahle cifra ale padla v šestém týdnu promítání, čímž se… (více)