Vlak dětství a naděje

Možná je můj nekritický pohled na tento skvost daný hodně nostalgií a tím jak moc mě to vzalo v dětství, ale i kdyby, tak co. Každá z postav zde je výborně napsaná i zahraná. Přes období, ve kterém se seriál odehrává, celkovou posmutnělost a jedno zkažené dětsví má neuvěřitelně optimistický náboj. Je milý i klasicky česky tragikomediální. Asi jediný (a vlastně zcela bezvýznamný) zápor je, že první část je oproti ostatním o něco horší. A nebo ani ne tak horší jako spíše se zbytečně pozvolným rozjezdem. (20.03.2005)

Už dlouho tvrdím, že nejpozději od Lynchova Městečka Twin Peaks se to opravdu zásadní v audiovizuální kultuře odehrává nikoliv na poli celovečerních filmů, ale na půdě televizních seriálů. Boom kvalitních seriálů posledních dvou dekád nás sice minul a je to spíš děs běs sledovat výtvory televizních harcovníků v českém prostředí, ale pár perel v dřívější historii se přece jen dá najít a Vlak dětství a naděje k nim beze sporu patří. Stačí angažovat schopného filmaře s poetickým viděním a s citem pro atmosféru a zobrazení lidských emocí, k jakým určitě Kachyňa patřil, a najít nosné téma. 30. a 40. léta v českém prostředí konfrontovaném nacionalistickými střety se sudeťáky a posléze válkou takový potenciál poskytují a Kachyňa toho využil beze zbytku. Určitě jde o jeden z vrcholů československé televizní tvorby, ke kterému přispěl i výborný casting, který využil herectví Stanislava Zindulky a Heleny Růžičkové. Z pozdějších pokusů o podobný projekt vyšel snad už jenom Bylo nás pět. Celkový dojem: 90 %. (23.08.2014)

Můj nejoblíbenější český seriál, a jelikož ho natočil můj nejoblíbenější český režisér, není se čemu divit. Poetické vyprávění z pohledu mladé dívky v podání Žanety Fuchsové (později trochu méně přesvědčivé Terezy Brodské) dává příběhu nadhled a excelentní herecký koncert Heleny Růžičkové a Stanislava Zindulky dodává příběhu šmrnc a grácii. Kachyňovy snímky mě umí vždycky pohladit na duši a já mu za tento skvělý seriál děkuji. (19.04.2008)

"Že se nestydíte, přijít si sem v týhle době ověšená šmukama, jako nějakej Zulukafr!" a "Tejko mi dělej přednášku o historickým stolařství!" a dotřetice "To je štráchů, pro trochu vody..." Sepp byl démon zla. Ale zároveň byl sexy přitažlivý chlap. A ona se koukla. Podívala se, jestli je mrtvý. Lepší náhrobek mít nebude. Skončili většinou jako materiál pro mediky, naložení ve formaldehidu. Ještě x let po válce. Sepp ale bude navvždy ležet v tom dívčím pohledu. "Pippi." Srabe! (24.11.2009)

Tak až v roce 2014 jsem se odhodlal a asi to tak mělo být. Má alergie na Helenu Růžičkovou vzala za své a Stanislav Zindulka je mou oblíbenou figurou. Vyprávění očima malé holky o době pro náš národ stěžejní- Mnichov, Protektorát, osvobození. Politika jen na pozadí, život a přežití zcela v popředí. Radost ze života. Helena Růžičková to stylem budozeru hrne celým serálem a Zindulka kolem ní poskakuje jako věrný pejsek, to se prostě musí vidět. No a ty ostatní postavičky dokonale vykreslené, naprosto si mne získal František Husák a jeho Jaroušek, ale i mnoho dalších. Atmosféra útěku ze Sudet, života za Protektorátu, příchodu Rusů do Brna, i konečného návratu domů. Paráda.90% (11.08.2014)