Skutečný příběh mladého američana Billyho Hayese. Dramatický příběh natočený podle skutečné události, vypráví o mladém američanovi Billy Hayesovi, který je v Turecku odsouzen ke 30 letům vězení za to, že se u něj našlo malé množství drog. Ve vězení musí snášet každodenní mučení a ponižování. A proto si brzy uvědomuje, že pokud neuteče, tak zemře!(oficiální text distributora)
Snímek Půlnoční expres, natočený podle skutečných událostí, přináší drásavý příběh mladého amerického turisty Billyho Hayese (Brad Davis), který byl v Turecku zatčen za pokus o pašování hašiše. V brutálním tureckém vězení, kde vládne právo silnějšího, potkává řadu dalších vězňů včetně Američana (Randy Quaid), Angličana (John Hurt) a Skandinávce (Norbert Weisser). Zkorumpovaný právní systém z něj udělá exemplární příklad a i kvůli neúspěšné mezinárodní diplomacii je odsouzen k dlouholetému trestu. Billy je nucen uprchnout „půlnočním expresem“ (vězeňský slang pro útěk), aby si zachránil holý život.(Cinemax)
Dramatický príbeh nakrútený podľa skutočnej udalosti rozpráva o mladom Američanovi Billym Hayesovi, ktorého v Turecku odsúdili na 30 rokov väzenia za držanie malého množstva drog. Vo väzení musí znášať každodenné mučenie a ponižovanie a čoskoro si začne uvedomovať, že ak neutečie, zomrie.(Art Film Fest)
Nejsem nijak význačným příznivcem vězeňských filmů, ale tahle expresní jízda se mnou řádně zacloumala. Parker vždycky věděl, jak působit na emoce a dokazuje to i v tomhle filmu. Fenomenální výkon Brada Davise, který mě zanechal přinejmenším u dvou scén téměř bez dechu. Bezchybná režie a silný příběh. Naprosto nechápu, proč je na první příčce zdejšího žebříčku Vykoupení z věznice Shawshank, když je ve srovnání s tímhle filmem o poznání unylejší, chladně racionálnější a rozhodně méně strhující. Hlasuju za Parkera, ať si klidně redemptoristi ze Shawshanku pochybovačně kroutí hlavami. Parker rules!(4.1.2010)
,,TOTO NIE JE AMERIKA. TOTO JE TURECKO." __ Pred pozretím som o tomto filme veľa nevedel, ani to, že sa prakticky celý odohráva vo väzení a naivne som si myslel, že dopravný prostriedok v jeho názve sa tu naozaj aj objaví. No a po takomto postupnom zaujímavom zistení sa mi začali v mysli vynárať filmy, ktoré som s touto tématikou už videl a tie reči o Shawshanku tu vôbec nechápem. Darabontov opus mi napr. nenapadol vôbec, nakoľko tieto dva filmy majú spoločné úplne minimum. Shawshank je omnoho miernejším, navyše Expres sa odohráva v ,,cudzine" a hlavný hrdina tu rozhodne nie je nevinný a o problémy, do ktorých sa dostal si aj koledoval. Osobne by som ho teda skôr prirovnal, hlavne čo do spôsobu praktík, k Motýľovi. Na druhej strane som si po jeho pozretí povedal: No a čo? Príbeh to nie je mimoriadny, tieto veci sa stali mnohým ľudom pred Hayesom a udiali sa aj po ňom. Za svoj úspech môže vďačiť určite knižnej predlohy s ktorou sa autor zrejme musel dosť poponáhľať, keď film vznikol necelé tri roky po jeho úteku z väzenia. Po diváckej stránke ma vôbec nenudil a hlavne prvá hodina ubehla ani neviem ako. Zaujali ma predovšetkým zdrogovaný John ,,Merrick" Hurt a pravdepodobne po zásluhe oscarová elektronická hudba. Oliver Stone dostal za tento film svojho prvého a zatiaľ i posledného neréžijného Oscara a za zmienku stojí aj to, že Polnočný expres bol vyznamenaný najväčším počtom Zlatých glóbusov - bolo ich 6 a toľko dostal už len Formanov príbeh z blázinca. Ako sa zdá, filmy z prostredia ľudí žijúcich v obmedzených priestoroch sú obzvlášť cenené.(23.8.2009)
Na tenhle film jsem se docela těšil a on dokonale splnil moje očekávání, možná je i předčil. Je to prostě skvělá syrová a drsná podivaná, hlavně když si představíte, že je to podle skutečný události a když sledujete úžasný herecký výkony většiny herců, předevšim Brada Davise a Johna Hurta.Alan Parker má na svým kontě z mýho pohledu další nezapomenutelnej film. Nemůžu jinak než za 5*(2.4.2005)
Ano, je to hodně silný příběh ve stylu hraběte Monte Christo, ale oproti němu má tu výhodu, že je podle skutečnosti a to dodá filmu nebo knize hodně. Chytne a do konce nepustí. Ale měl bych jednu výtku k obsahu filmu. Dvě kila hašiše mi zas až tak málo nepřijdou, i když pro někoho to může být denní dávka. Přestože za tu blbost zaplatil hodně, nemyslím, že by si to nezasloužil. Každej, kdo se rozhodne pašovat drogy v zemích, kde je to takhle tvrdě trestaný je podle mě smířenej s možným trestem už od chvíle, kdy se k tomu rozhodne. Stejně jako i zloděj, když si vezme pistoli je od té chvíle připraven vystřelit, tak stejně tak by měl být připraven přijmout případný trest při chycení a usvědčení. Film se kouká moc dobře, taky je tam jedna erotická scéna, která mě vážně rozesmála. Až ji uvidíte, pochopíte proč. A to, jak tenhle film končí, tomu se říká deus ex machina.(14.2.2006)
Jsem Billy Hayes, totiž býval jsem... Ano, v tureckém arestu neznamená nic vaše jméno, ani to, odkud pocházíte, přesto, že na první pohled nepůsobí nijak hrůzostrašně, charakterizovala bych ho jako vězení tržnicovitého typu, s volným pohybem osob a zboží, ale že dokáže naučit pokoře! Dokonce i Billyho, který by mohl vést seminář v namachrovanosti poté, co vás v Turecku dostanou se dvěma kily hašiše - tedy během prvních hodin, jen do káravé lekce po svévolném opuštění odemčené cely, za účelem zapůjčení deky... Jóó, tady se nabízí poučení - než se budete chtít obohatit převážením drog z cizí země, zjistěte si úroveň vězeňství, politickou situaci a sazby za přechovávání i distribuci - čímž chci říct - takových já, s'il vous plaît, nelituju.(5.3.2014)
-
Celní úředník na letišti v podání Joea Zammita Cordiny ve filmu mluví maltézsky - zapomněl totiž svoje slova v turečtině a tak použil rodnou řeč. Alan Parker to ve filmu ponechal.
(Ai.ma)
-
Při plánování útěku se jeden ze spoluvězňů zmíní, že turecká věznice není tábor Stalag 17. Naraží tím na film z vězeňského prostředí Stalag 17 (1953).
(JohnnyFox)
-Spoiler:
Na konci zabije Billy hlavního dozorce Hamidoua. Ve skutečnosti jej ale zastřelil jiný vězeň.
(HellFire)
anniehall
Nejsem nijak význačným příznivcem vězeňských filmů, ale tahle expresní jízda se mnou řádně zacloumala. Parker vždycky věděl, jak působit na emoce a dokazuje to i v tomhle filmu. Fenomenální výkon Brada Davise, který mě zanechal přinejmenším u dvou scén téměř bez dechu. Bezchybná režie a silný příběh. Naprosto nechápu, proč je na první příčce zdejšího žebříčku Vykoupení z věznice Shawshank, když je ve srovnání s tímhle filmem o poznání unylejší, chladně racionálnější a rozhodně méně strhující. Hlasuju za Parkera, ať si klidně redemptoristi ze Shawshanku pochybovačně kroutí hlavami. Parker rules!(4.1.2010)
curunir
,,TOTO NIE JE AMERIKA. TOTO JE TURECKO." __ Pred pozretím som o tomto filme veľa nevedel, ani to, že sa prakticky celý odohráva vo väzení a naivne som si myslel, že dopravný prostriedok v jeho názve sa tu naozaj aj objaví. No a po takomto postupnom zaujímavom zistení sa mi začali v mysli vynárať filmy, ktoré som s touto tématikou už videl a tie reči o Shawshanku tu vôbec nechápem. Darabontov opus mi napr. nenapadol vôbec, nakoľko tieto dva filmy majú spoločné úplne minimum. Shawshank je omnoho miernejším, navyše Expres sa odohráva v ,,cudzine" a hlavný hrdina tu rozhodne nie je nevinný a o problémy, do ktorých sa dostal si aj koledoval. Osobne by som ho teda skôr prirovnal, hlavne čo do spôsobu praktík, k Motýľovi. Na druhej strane som si po jeho pozretí povedal: No a čo? Príbeh to nie je mimoriadny, tieto veci sa stali mnohým ľudom pred Hayesom a udiali sa aj po ňom. Za svoj úspech môže vďačiť určite knižnej predlohy s ktorou sa autor zrejme musel dosť poponáhľať, keď film vznikol necelé tri roky po jeho úteku z väzenia. Po diváckej stránke ma vôbec nenudil a hlavne prvá hodina ubehla ani neviem ako. Zaujali ma predovšetkým zdrogovaný John ,,Merrick" Hurt a pravdepodobne po zásluhe oscarová elektronická hudba. Oliver Stone dostal za tento film svojho prvého a zatiaľ i posledného neréžijného Oscara a za zmienku stojí aj to, že Polnočný expres bol vyznamenaný najväčším počtom Zlatých glóbusov - bolo ich 6 a toľko dostal už len Formanov príbeh z blázinca. Ako sa zdá, filmy z prostredia ľudí žijúcich v obmedzených priestoroch sú obzvlášť cenené.(23.8.2009)
Shit
Na tenhle film jsem se docela těšil a on dokonale splnil moje očekávání, možná je i předčil. Je to prostě skvělá syrová a drsná podivaná, hlavně když si představíte, že je to podle skutečný události a když sledujete úžasný herecký výkony většiny herců, předevšim Brada Davise a Johna Hurta.Alan Parker má na svým kontě z mýho pohledu další nezapomenutelnej film. Nemůžu jinak než za 5*(2.4.2005)
monolog
Ano, je to hodně silný příběh ve stylu hraběte Monte Christo, ale oproti němu má tu výhodu, že je podle skutečnosti a to dodá filmu nebo knize hodně. Chytne a do konce nepustí. Ale měl bych jednu výtku k obsahu filmu. Dvě kila hašiše mi zas až tak málo nepřijdou, i když pro někoho to může být denní dávka. Přestože za tu blbost zaplatil hodně, nemyslím, že by si to nezasloužil. Každej, kdo se rozhodne pašovat drogy v zemích, kde je to takhle tvrdě trestaný je podle mě smířenej s možným trestem už od chvíle, kdy se k tomu rozhodne. Stejně jako i zloděj, když si vezme pistoli je od té chvíle připraven vystřelit, tak stejně tak by měl být připraven přijmout případný trest při chycení a usvědčení. Film se kouká moc dobře, taky je tam jedna erotická scéna, která mě vážně rozesmála. Až ji uvidíte, pochopíte proč. A to, jak tenhle film končí, tomu se říká deus ex machina.(14.2.2006)
mat.ilda
Jsem Billy Hayes, totiž býval jsem... Ano, v tureckém arestu neznamená nic vaše jméno, ani to, odkud pocházíte, přesto, že na první pohled nepůsobí nijak hrůzostrašně, charakterizovala bych ho jako vězení tržnicovitého typu, s volným pohybem osob a zboží, ale že dokáže naučit pokoře! Dokonce i Billyho, který by mohl vést seminář v namachrovanosti poté, co vás v Turecku dostanou se dvěma kily hašiše - tedy během prvních hodin, jen do káravé lekce po svévolném opuštění odemčené cely, za účelem zapůjčení deky... Jóó, tady se nabízí poučení - než se budete chtít obohatit převážením drog z cizí země, zjistěte si úroveň vězeňství, politickou situaci a sazby za přechovávání i distribuci - čímž chci říct - takových já, s'il vous plaît, nelituju.(5.3.2014)