Království

Naprosto neskutecne atmosfericka zalezitost. Prolinaj se tady tri linie, vyzkum jater, reseni obvineni primare a babka hledajici duchy a do toho samozrejme ruzny vztahy mezi doktorama. Takze az na ty duchy to vypada jak normalni nemocnici serial. Jenze uz uvodni atmosfericky titulky (ackoliv jejich vyznam pozdejc v serialu je nulovej) a uvodni husta pisnicka davaj tusit, ze tady je neco jinak. Jednak je celej serial hozenej do hneda (ne hovna, ale filtr), pak tu je skoro az dokumentarni kamera a pro me, az na Uda, neznamy herci. To vse dohromady vytvari tak neskutecne hustou, mrazivou, mysteriozni, napinavou, syrovou a misty skoro az zlou atmosferu, o ktery se rade hororu muze jen zdat. A to tenhle serial pritom ciste horor neni. No a misty, skutecne jen minimalne, tu je nakej cernohumornej vtipek. Jakmile jsem si behem prvniho dilu zvyk na postavy, danskou rec, styl natoceni a zacal se trochu orientovat v pribehu, tak od ty doby me serial neskutecne zaujal a nemoh sem od nej odtrhnout oci. (02.04.2008)

Kráľovstvo pre mňa predstavuje vrchol televíznej tvorby. Jednak ako dôkaz že aj seriál môže využívať tie prvky filmovej reči, ktoré sú skôr typické pre film - dokonca pre umelecký film a tiež ako dôkaz toho, že keď sú postavy dobre napísané s atmosférou, ktorá by sa dala krájať, uveríme všetkému. Alebo minimálne chcem všetkému uveriť. Lars Von Trier opäť dokázal aký je všestranný a hlavne talentovaný tvorca. Seriál ma niekoľko humorných vsuviek, sympatické postavy na čele s exorcistkou Drusse a tiež kvantum strašidelných momentov, ktoré dostávajú až mytologický rozmer. Takto nejako si predstavujem hororový seriál. Krásne stupňovanie príbehu - aj vďaka dvojici umývačov riadu, ktorý prorocky rozprávajú o udalostiach, ktoré sa ešte majú stať. Nech by sme sa pozreli na príbeh s akejkoľvek strany je to niečo čo je od základov premyslené a čo má vyvodiť presne ten pocit, ktorý Trier chce aby sme pri sledovaní mali. A nech sú diely akokoľvek nepríjemné a strašidelné, vždy využíva scudzovací efekt, kedy na konci rozpráva divákom čo videli a na čo sa môžu tešiť. Povzbudzuje ich k sledovaniu ďalších častí. Po všetkých stránkach vyspelé, zábavné a premyslené dielo. Prvá séria - 100% (22.11.2011)

Brilantní a neskutečně ujetý a originální seriál o jedné "hodně zvláštní" nemocnici, kde není vše, jak se zdá, a jejích zajímavých obyvatelích. Ve svém pomyslném žebříčku oblíbených hraných seriálů z dob, kdy jsem ještě koukal na TV, bych ho řadil na první místo před Twin Peaks a první dvě řady Akt-X. Každý díl jsem vyloženě hltal a výborně se u něho bavil. Dvojku mentálně postižených, v kuchyni vtipně glosujících události v nemocnici, jsem si hned zamiloval. Bohužel mi nebylo přáno zhlédnout poslední dvě části, takže doteď nevím, jak to dopadlo s Bratříčkem a tou ráznou babkou, která do všeho strkala prsty. Časem to musím napravit. I bez toho je pro mě tento Trierův TV projekt absolutním kultem. (17.10.2005)

Mé pocity těsně po zhlédnutí byly trochu zmatené a nevěděla jsem, co si o celém počinu myslet, avšak za chvíli už jsem měla jasno. Je to vlastně geniální dílo. Nemocnice, stojící na místě, kde běliči bělili prádlo, se spoustou nekonečných chodeb a v nich lidé s nejrůznějšími, leč zajímavými charaktery. V průběhu každého dne prožívají spoustu neobvyklých událostí. Skýtá v sobě prvky hororu, které způsobují hrůzostrašné mrazení v zádech, ale také humorné prvky, jež rozesmějí. Je znát, že celý seriál je natočen s nadhledem a tropí si žerty nejen z jiných filmů. Vyskytuje se zde spousta tajemství, která zůstanou neodhalena, možná o nich bude zmínka v pokračování. (11.08.2009)

První série je tím nejlepším, co kdy Trier zplodil, i když to nemá ujasněné, čím to chce vlastně být víc. Ta druhá to sice ujasněné má, ale kromě jedné epizody je to jen vaření z vody, která se ničemu jinému, než zvyšovaní bizarního chování postav nevěnuje. Stranou pak jde jak příběh (ten teda hodně), tak i humor, kterého tam není málo nikdy, ale v posledních dvou dílech značně ochabne. Ale co se postav týče, na paní Drusse a jejího přihlouplého syna nikdy nezapomenu, stejně jako na Bratříčka, to je totiž fakt něco nevídaného. Vůbec si z toho panoptika budu dost postav pamatovat, ale ne všechny v dobrém slova smyslu - třeba na to rádobyfilozofické duo postižených jsem si vůbec nezvykl a jejich účel zde jsem sice pobral, ale rád bych je viděl mluvit i s nějakými dalšími postavami... A jelikož je to od Triera, tak si tu samozřejmě neodpustil svůj narcismus a na konci každé epizody vždycky vyleze před oponu s nějakým tím svým obrovským moudrem... Podrobněji u komentářů k jednotlivým epizodám. Silné 3* (19.07.2022)