Království

Království patřilo v polovině 90. let ke zjevením na televizní obrazovce a spolu s Lynchovým Městečkem Twin Peaks bylo důkazem, že seriály se dají dělat úplně jinak než dřív - rafinovaněji, provokativněji, s důsledným porušováním seriálových konvencí, vysmívání se klišé, parodování postav a prostředí i tradičních témat - a ze všeho nejvíc pak míšením žánrů. Lars von Trier zasadil hororový duchařský námět do seriózního prostředí královské nemocnice a racionálně uvažující lékaře zkonfrontoval s iracionálním světem záhrobí. Zároveň se Trier projevil jako věčný experimentátor, když hodně zkoušel možnosti ruční kamery nebo skoková přerušení jednotlivých záběrů (jump cuts). Osobně jsem víc než tohle hledání nového filmového jazyka (které mě v podobě divokých prostřihů a neklidné ruční kamery spíš otravovaly) oceňoval spíš tradiční Trierovu schopnost vytvářet ponuré obrazy a ve spojení s ruchy a hudbou vytvářet stísněnou a napínavou atmosféru. Už úvodní titulky, kdy kamera pomalu klesá pod zem a zpod praskajících prken se za doprovodu sborového zpěvu derou ven pramínky krve a za nimi je možné tušit něco obludného, považuji i s odstupem let za lahůdku. Bohužel Lars si se svými postavami nehrál zdaleka tak dlouho jako Lynch a následné pokračování považuji po všech stránkách za prohru. S odstupem času působí první série Království jako torzo něčeho, co mohlo být velkolepé a mohlo patřit k zaslouženým seriálovým kultům. Každopádně i v tomhle stavu jde o torzo zajímavé svým zpracováním, jenže nikam nevedoucí a nedotažené. Zájemcům o tento styl tvorby bych doporučil přece jen Městečko Twin Peaks. Celkový dojem: 80 %. (24.09.2014)

Lars von Trier drží diváka pevně ve svých ďábelských rukách a doprovází ho svým světem. Nahlédněte do jeho světa. Divák se dokáže během sledování KRÁLOVSTVÍ dotknou všech Trierovských vizí ve všech obrazech, bude v kontaktu děsivých zvuků (pláč dítěte), napětí, šílenství, zlu, strachu a v panice. V obsahovém záměru a démonických postav. KRÁLOVSTVÍ má perfektně vybudovanou atmosféru! Lars von Trier vyzařuje démony, které má v sobě děsivou formou na filmové plátno. (15.07.2013)

Mé pocity těsně po zhlédnutí byly trochu zmatené a nevěděla jsem, co si o celém počinu myslet, avšak za chvíli už jsem měla jasno. Je to vlastně geniální dílo. Nemocnice, stojící na místě, kde běliči bělili prádlo, se spoustou nekonečných chodeb a v nich lidé s nejrůznějšími, leč zajímavými charaktery. V průběhu každého dne prožívají spoustu neobvyklých událostí. Skýtá v sobě prvky hororu, které způsobují hrůzostrašné mrazení v zádech, ale také humorné prvky, jež rozesmějí. Je znát, že celý seriál je natočen s nadhledem a tropí si žerty nejen z jiných filmů. Vyskytuje se zde spousta tajemství, která zůstanou neodhalena, možná o nich bude zmínka v pokračování. (11.08.2009)

Jeden z nejoriginálnějších počinů co kdy v televizi vznikly, neotřelý žánrový mix, ujeté postavy a skvěle vygradovaný děj, který v posledním díle skvěle propojí všechny linie v neopakovatelně absurdním a zároveň děsivém hávu. Trier je skutečně jeden z největších filmových tvůrců, hlavně díky tomu, že mu neschází odvaha a chuť riskovat. A tohle mu vyšlo na jedničku podtrženou. Šestou hvězdičku bych dal za satanisticky laděnou znělku, která je prostě cool a pořád mi buší v hlavě! (19.07.2010)

Lars von Trier JE blázen, všichni to víme, ne? A proto miluju téměř každé jeho dílo, ať už je to jakýkoli film nebo tenhle jedinečný seriál. Kde jinde narazíte na člověka, který se denně dívá dalekohledem na svou vlast? Přece v nemocnici postavené na místě, kde dříve byly mokřiny a běliči tam bělili své prádlo... (29.04.2007)