Království

Občas to svojou miestami až surreálnou, hĺbkovou znepokojivosťou pripomenulo začiatok Bergmanových Lesných jahôd, inokedy výstupy duchov evokovali Karneval duší. Cez dramaticky nervnú hudbu je počuť prvé tóny Dogmy 95. Čo je však najdôležitejšie - Trier vytvoril svet ešte kúsavejší a pálčivejší, než v Dogville. Svet absurdný, nepochopiteľný, cynicky humorný, znepokojivý, chaotický, zvrátený, nehostinný, zamotaný.... Kráľovstvo je miesto, po ktorého chodbách chodíme každodenne všetci. (04.05.2016)

Nebudem hľadať asociácie Trier-Kráľovstvo, Lynch-Twin Peaks, to tu už určite mnohí urobili. Riget je jednoducho vydarený seriál. Je kombináciou všetkých hore uvedených žánrov a treba povedať, že to všetko dokopy perfektne funguje. Má syndróm Lost, totiž ak skončíte s jednou časťou, musíte si pustiť ihneď ďalšiu, inak začnete zúriť a susedia zavolajú políciu. Rovnako s hodnotením (ako pri Lost) musíte počkať až do konca seriálu, podľa jeho záverečnej pointy. Ako vidíte podľa hodnotenia, niečo sa tak úplne nepodarilo, resp. nedokončilo. Samotná prvá séria je za 5, ale ak nemáte vymyslený poriadny koniec....(znova sme pri tých Lost). (20.07.2012)

„Jejich tempo je vražedné, jejich revírem je nemocnice“, napadlo mě při sledování úvodních titulků první epizody, a u všech dalších epizod ostatně taky. Ale to jen tak na okraj. Ne že bych neměl výhrady. Už poněkud exaltované vizuální pojetí prvních minut (mám na mysli krutě zrnitý oranžový obraz a houpavou ruční kameru) se mi zdálo lehce za hranou vkusu, nemluvě o dvou downech u myčky nádobí v roli jakéhosi chóru, jejichž snad parodické umístění (v narážce na twinpeaksového trpajzlíka a spol.) mi docela pilo krev. Tím ale zásadnější racionální kritika z mé strany končí. Dál už mohu pouze konstatovat, že Království je vtipné i napínavé zároveň, vztahy a dění v nemocniční komunitě jsou i bez duchařských a jinak bizarních příměsí zajímavější než v Nemocnici na kraji města, a co víc, ačkoli se to u Triera jaksi očekává, nic není prvoplánové. Mráz mi zkrátka běhal po zádech nejen při scénách v temné výtahové šachtě. Nehodnotil bych sice Království plným stem procent, ale při úvaze, kolik má tenhle seriál přímých konkurentů (rozuměj málo), mi jiná volba než plný počet hvězd nezbývá. (04.04.2011)

Lars se v posledním díle Exodu hodně snažil, ale bohužel je po sezóně. Nepřirovnával bych ho k Lynchovi, kdyby celé Riget kdysi nevzniklo kvůli Twin Peaks, a kdyby z něj v tomhle novém tak hloupě nekradl replikanty z Twin Peaks – The Return. Jestli se ale Lynch zmohl na nová patra i novou paletu smutku i vykoupení/zatracení, Lars spíš opakuje stejná schémata, vizuál i devadesátky. Jestli se v původním Riget dlouho dalo věřit, že se všechny ty věci opravdu dějí v nemocnici, zde to už je vymknuté příliš a zbývá z toho často jen kauzálně nedotažená fraška. Finální režisérský vzkaz je přiznání toho všeho kradení – od Tarkovského přes Bergmana, Godarda, Dreyera a bůhví koho ještě, v hudbě od Händelova Lasciar až po Wagnerovu předehru k Tristanovi – dohledávat v tom všechny citace cenu nemá. Nejsmutnější je totiž to, že Lars vykrádá i sám sebe – princip monologů Emily Watson z Prolomit vlny napříč Exodem lze uvést jako nejokatější příklad, jsou tam toho ale doslova desítky (i zmíněnou hudbu použil už jinde a lépe). Nový celek, výpověď anebo aspoň patro spirály mi ale Exodus nehází – syntéza to není; je to bohužel spíš znak toho, že Lars ...je po sezóně. Je to rozloučení. Dlouhé: to, že nám všem i sobě už od Melancholie opakovaně přeje horoucí pekla, je možná kvůli nemoci a každopádně kvůli nevíře – těžko říct, k čemu kdo z nás dojde v jeho věku. A možná se i zaprodal – o satanovi hovoří s důvěrností už přes 20 let; těžko říct... Ale vždycky si při těch úvahách vzpomenu na kamošovo "Lars ho má nejmenšíííhóó" - v tom to totiž celé možná vězí. (02.12.2022)

Dánové mají očividně zajímavé tvůrce a já mám také pocit, že "Twin Peaks" otevřelo cestu zajímavým seriálům. "Království" je jedním z těch divnějších, ale díky tomu, jakou má atmosféru a jak jsou zde šílené postavy, to prostě má něco do sebe. Některé scény nezapomenete, mezi nimi i úvodní znělku nebo finální porod. (15.03.2016)