Ponorka

Musím mluvit potichu. Jinak mi to totiž nedá, po 216ti minutách pod vodou ve stísněném prostoru, kde každý se spoléhá na toho po jeho boku je to pomalu samozřejmostí. Epos, o skupince lidí, kterou spojila jedna ponorka, byli jako rodina a brali válku jako nucené zlo, bohužel. Neřešili zdali je dobré pro válku to či ono. Byli rádi, že žijí, že vůbec přežili každý den v tom horoucím pekle, v hlubině, kde každou chvíli čekáte, že pod náporem tlaku vylítne jeden šroub, druhý šroub...Jejich psychika se zde vzepřela a dokázala prakticky nemožné a nejen to, dokázala si získat řadu srdcí nejednoho diváka. Válečný film, který takřka není o válce takové jako si člověk dokáže představit, je to o lidech, kteří pocítili lidskost vůči ostatním, kteří spolu prožili nezapomenutelné zážitky a snažili se dostat z toho pekla, z té smrsklé skořápky, která určí zdali budou žít nebo utonou na dně oceánu. --- Jaké to je, být stále pod vodou, když plujete a nepřítel je někde nad Vámi? - Je tma. - Tma? - Ano, a velmi ticho. (13.05.2007)

Drsný, ale realistický a uvěřitelný film. Délka 208 minut může kdekoho odradit od projekce, ale kdo to vydrží a Ponorku dokouká, bude odměněn pěkně natočeným snímkem. Ta stopáž je ale přece jen delší a tak se prostě chvílemi dostaví nuda. To bylo nevyhnutelné, obzvlášť, když se celý děj filmu odehrává na jednom místě. Je to povedený film, jeden z nejlepších ve válečném žánru, ale na plné hodnocení není. Přesto však patří mezi klasiku. (24.01.2010)

Plechy vržou a praskají, motory jedou na poloviční tah, stroj se náhle otřese, fotbalové Schalke dostalo debakl, čelo se orosí, dech se zastaví a pohled je ještě vyděšenější, než před několika málo okamžiky. Čekání na další náraz je nekonečné. Pod masivem vody tu mnohdy sedí mladíci, kteří si tohle válečné podvodní tažení představovali kapku jinak. Na vše bedlivě dohlíží v drtivé stopáži (na druhou stranu právě kvůli ní si dám od Ponorky tak patnáct let pauzu) Wolfgang Petersen, který stojí i za scénářem, dávkuje hutnou atmosféru strachu a ticha a svým soustředěným režijním vedením dopomáhá k nesporně kvalitním hereckým výkonům. (31.05.2013)

DAS BOOT je špičkou válečného žánru. Německá kinematografie překvapila, Ponorka provedla úspěšné tažení po celém světě a dočkala se vřelého diváckého a kritického ohlasu. Scény, ve kterých se ponorka snaží vyhnou hloubkovým minám, jsou strhující a rozhodně je nedopručuji klaustrofobikům. A zatímco se ponorka neutopila, charismatický Jurgen Prochnow svoji slibně rozvíjející kariéru utopil v béčkových vodách, což je škoda. (11.05.2003)

(1001) Sakra, emoce jako na horské dráze, i když to ve skutečnosti byla spíš spirála spějící k jedinému možnému konci. Pěkná ukázka filmu, kde jeho (extrémní) délka je nejen ospravedlnitelná, ale je dokonce nutná, aby se všechny ty zvraty v pocitech dokázaly v divákovi smysluplně usadit a nebyl to jenom nesmyslný shluk/sled věcí. (Ehm, dívám se vyčítavě na vás, současné blockbustery.) P.S.: Že má Erwin Leder úplně neuvěřitelný obličej jsem věděla i předtím, ale panečku...! (04.04.2019)