Jana Eyreová

Seriál podle oblíbeného románu, který sedl mé romantické povaze. Neuvěřitelně přesvědčivě, podmanivě natočené. Dobří herci, kterým věříte každé slovo. Nejen že přirozeně hrají, ale předloze odpovídá i vzhled hrdinů. Jana neměla být krásná, což je dost podstatné pro její charakteristiku, přesto jí v jiných zpracování hrají atraktivní herečky. Jak naivně pak z úst nějaké modelky zní slova jako: "vím, že nejsem krásná, nelichoťte mi, buďme k sobě upřímní."Lehce posmutnělá Zelah Clarke je důstojná, budí respekt a je charismatická nejenom díky chování, vnitřnímu půvabu a osobnostním rysům, ale i díky postoji. Žena s hrdými gesty inteligentní pravé dámy, která ví, že není dokonalá, ale je si přesto vědomá své vlastní hodnoty může být svému zaměstnavateli věrohodně sympatická. Se svým protějškem je naladěná na stejnou vlnu a jiskra mezi ní a T.Daltonem se přenáší na diváka. Partnera Rochestera, též osobnosti s vnitřním kouzlem, který tuto silnou, samostatnou, spolehlivou a navíc i milou ženu z jiné společenské vrstvy dokáže ocenit, milovat a chránit, lze filmové Janě jedině přát. Doplňují se, rozumí si a vytváří vyváženou dvojici. Adaptace se dobře drží předlohy a vytváří podmanivou, tajuplnou, romantickou náladu, místy až s decentně hororovým, jindy psychologickým nádechem. - Opravdu nejpodařenější adaptace této klasiky. ( I když tu českou z roku 1972 mám také ráda). K tomu všemu skvělá atmosféra, vhodné prostředí. Odpovídající je anglické panství, nekýčovitá zahrada, neokázalost okolní přírody stejně jako celého díla... - Co já bych za to dala vidět to znovu! Ostatní zahraniční zpracování mi připadají povrchní, nepřesvědčivá a plytká.Dosud jsem na seriál nezapomněla, ač už je to mnoho let, co jsem měla příležitost ho sledovat a už tento skvost asi nikdy neuvidím. Bohužel. (02.08.2017)

Seriál BBC z roku 1983 možná nedisponuje tak krásnou šerosvitovou kamerou, ani temně klasickou hudbou jako nová verze z roku 2011, televizní atmosféra z něj čiší v mnoha ohledech, ale po mém soudu tento seriál nejlépe vystihuje podstatu geniálního (a tudíž "nesmrtelného“) románu Charlotte Brontëové. Postupně vysvětluje a výstižně zobrazuje pomalu sílící pouto mezi nespoutaným, divokým, vášnivým, zatrpklým a životem znechuceným Rochesterem a malou, skromnou, nepříliš pohlednou, trochu upjatou, ale přece tak upřímnou, inteligentní a hrdou Janou. Timothy Dalton je sice až příliš hezký, ale dokáže být tak nepříjemný a protivný, že se stává nejskutečnějším Rochesterem. Seriál nevynechává žádnou z podstatných částí románu, a to jej činí úplným a tolik pravdivým. Nicméně souhlasím s některými dalšími přispěvateli, že Jana Eyrová na svoji ultimátní verzi stále čeká. (15.08.2011)

Na tenhle film vzpomínám s nostalgií. Jana Eyrová je přesně ta nehezká Jana Eyrová, popsána v knize. Dokonale ukrytá pod šedými šaty vychovatelky. Rochestra Daltona jsem milovala. Vzhledem divoký a ošlehaný větrem ho překonal jen William Hurt. Ale Britové se snažili. Adaptace je opravdu chytlavá, tajemná, strohá jako Thornfield a přesto Vás upoutá zvláštním teplem, které vyzařuje z rodící se náklonnosti obou hlavních hrdinů. Výkřik Rochestera do noci...Jano, Jano....Vám bude ještě dlouho znít do uších:-)) (01.04.2010)

Na této verzi oceňuji zejména snahu o co nejmenší odchýlení od předlohy, ale kniha byla napsána už před dávnou dobou a film je moderní záležitost. Např. scéna, kde je Rochester převlečený za čarodějnici, působí prostě trochu směšně ( a to opravdu nemá). Proto tuto scénu v současnějších adaptacích buď nenajdeme, nebo je pozměněná. Co se týče hlavních hrdinů, Timothy Dalton byl pro tu roli moc vysoký a až moc hezký, Jane na mě zase působila staře ( ale možná je to tím, že mi připomínala mojí učitelku ze střední školy:)).. (11.02.2014)

Těm nejlepším adaptacím literárních skvostů televize a její možnosti sluší a dává jim náležitý a důležitý prostor. Tato adaptace je naprosto zaslouženě legendární. Daltonovo pojetí je strhující a alespoň dle mého se tak trochu stává díky jemu hlavní postavou tohoto zfilmování právě Rochester. To co Dalton propůjčil Rochesterovi už nikdy podle mého nezopakoval v jiné roli. Není to fyzická krása, protože dle mého to byl spíše handicap, který musel překonat než hlavní klad. Timothy Dalton dal Rochesterovi to pravé Brontëovské temné tajemství a neproniknutelnost, které Charlotte zpočátku dává svým hrdinům, dal mu i autorkou žádanou energii, zuřivost, běsnění i pláč a to tak, že to nikdy nepůsobilo přehnaně, působilo a působí to autenticky a sugestivně. Na druhé straně je síla této adaptace, která tkví v nezapomenutelném hlavním hrdinovi, trochu i slabinou, protože strhává pozornost od Jany a ač ta je obsazena dobře a mile, někdy prostě jen čekám, kdy bude Rochester znovu na scéně a někdy je to až nekonečné čekání...:-))). Pomalý tok příběhu by potřeboval více živoucích postav podobných té Rochesterově. Pozdější adaptace ukázaly, že je to možné. Prostě tuto adaptaci miluji a nevzdám se jí kvůli žádné novější, ale novější miluju velmi podobně, ale...stále čekám na zjevení té ultimativní podoby příběhu. (21.10.2007)