My z Kačerova

Imho určitě nejlepší seriál z Disneyho dílny. Svým způsobem jsem na tomhle seriálu vyrůstal. Poprvý jsem to zaznamenal v televizi roku 90 nebo 91, kdy mi to máma přečetla v programu. Těžko říct, kdo by byl mým oblíbeným hrdinou tohoto seriálu, jestli Rampa, Rafani nebo strýček Skrblík.. No svým způsobem asi všichni :-) (01.08.2009)

Po letech jsem začal tento seriál tahat a vydrželo mi to až do konce Všech 100 dílů jsem slupnul jako malinu a musím uznat že tenhle seriál si prostě zaslouží maximální hodnocení. Je v něm všechno - akce, dobrodružství, napětí, humor, sympatické postavy i morální ponaučení které nebije do očí za každou cenu. Skrblík, kluci, Kačka, Rampa, Šikula, Hamoun, Magika, Rafani se svoji mámou i ten suchý Johan jsou k sežrání. Výtky mám jen posledním cca 25 dílů, kde se do popředí dostávají pravěký kluk Bobo a potrhlý účetní Fenton, měnící se na Robokačera. Už jen proto, že se zde už tolik nejezdí za poklady a tyhle postavy si mě už tolik nezískaly. Nicméně zábava je to pořád. A přes veškerou snahu se mi nepodařilo v seriálu najít několik záběrů ze znělky, což mě docela zklamalo, protože třeba mimozemšťan ve vesmíru kradnoucí Skrblíkovi bankovku před nosem mě vždycky fascinoval a zajímal z kterýho dílu to je. (08.01.2012)

Kačery jsem sice neviděla už hodně, hodně dlouho, ale pokud mi naši nekecali, byli právě oni tím prvním, u čeho jsem jako malé dítě vydržela sama sedět a souvisle to sledovat. Museli mě zaujmout opravdu hodně, protože mé téměř tříleté Já dokonce lidem vykládalo, že můj mladší bratr se bude jmenovat Skrblík. Myslím, že nemá smysl nic dodávat, hvězdičky jsou v tomto případě jasné. (03.07.2022)

Babiččiny a dědečkovi archivy překypují kvalitními spisy, ale i filmy, potažmo seriály, a my, jako jejich vnoučata, se vždy v tomto harampádí prohrabovala. Nezapomenutelné zážitky spojené s tím jedním pokojem, kde sme všichni po prázdninovém obědě užívaly to kouzlo zvané rodina se nese hlavně v duchu Kačerovského tresoru, rivala Hamouna, nebo třeba Rafanů a jejich dobrodružnými výpravami do nejprapodivnějších koutků pramáti země. Zábavné, dobrodružné, ale stejně tak dobře poučné. (03.08.2011)

Seriál číslo jedna mého dětství, takže velká nostalgie. Miloval jsem ty dobrodružné příběhy strýčka Skrblíka a jeho přátel. S novějšími díly ale kvalita značně ubývala (už tehdy jsem neměl rád tu sérii, kde ve znělce byly nové scény s nějakým robotem a pračlověkem...). Ale staré dobré kačery jsem měl tak rád, že jsem se brzy naučil číst, abych si pak mohl kupovat časopis "Kačer Donald" (předtím "Mickey Mouse"). Pamatuji si, jak pokaždé, když jsme s rodiči přijeli někam do většího města, tak jsme hledali místní antikvariát, abych se tam mohl podívat, zda tam nemají nějaká čísla, která pocházejí z doby, kdy jsem byl ještě příliš mladý a nekupoval to. Ty Mickey/Donald časopisy u nás začaly vycházet někdy kolem roku 1989 a mně se za dětství podařilo takhle získat 80% všech výtisků, speciálních edic atd. od roku 1989 až někdy do roku 2003 (přestal jsem s tím někdy kolem dvanácti/třinácti let, kdy jsem si uvědomil, že na tohle jsem už trochu "starý"). Dneska je to už jen obrovská zaprášená sbírka ve skříni, ale tehdy to byly krásné časy. Ale stejně, seriál "Duck Tales" byl úplně jiný, než ty časáky, a v mnohém lepší. Tohle je jeden z těch seriálů, u kterých jsem dnes rád, že jsem vyrostl zrovna na nich. Dneska už se takovéhle věci nedělají... (22.07.2008)