poster

Vetřelec

  • Velká Británie

    Alien

  • Slovensko

    Votrelec

Horor / Sci-Fi

USA / Velká Británie, 1979, 117 min (Director's cut: 116 min)

Režie:

Ridley Scott

Scénář:

Dan O'Bannon

Kamera:

Derek Vanlint
(další profese)
Nastala chyba při přehrávání videa.
  • JFL
    *****

    Když necháme stranou kultovní, průkopnický a inspirativní rozměr snímku, i po letech a několikerém zhlédnutí (jež anulují efekt atmosféry a budování napětí či pocitu ohrožení) zůstává "Vetřelci" jedna pozoruhodná kvalita zachována: jedná se totiž o film, kde výprava má nejen vizuální ale také výrazně narativní roli. Vedle všemi zaslouženě vzpomínaného a vpravdě ojedinělého designu mimozemských prvků od H.R. Gigera je třeba zmínit i jeho protipól v interiérech nákladní kosmické lodi Nostromo. Film tak proti sobě staví dva vizuálně zcela odlišné typy účelové architektury, potažmo konstrukcí ve smyslu stavebním i tělesném. Nostromo i havarovaný mimozemský koráb jsou na začátku vyprávění zdánlivě pusté života, který ale dřímá v jejich útrobách. Stejně jako s úvodním probuzením členů posádky ožívají ocelové struktury, také záhadná a původnímu názvu zcela odpovídající "cizí" struktura korábu získává životnost i konkrétní funkčnost probuzením života v jeho útrobách. Polarita lidského a cizího je sice primárně rozvedena skrze tělo a jeho ohrožení, narušení vniknutím a zničení vetřelcem, ale k dokreslení tohoto efektu opět slouží interiéry lodi. Původně chladné, ale nikoli nepřátelské chodby se vpádem cizího mění v nekonečné bludiště ohrožení. Od prvotního rozrušení, či doslova naleptání, důvěrného bezpečí přestává interiér Nostroma být pasivním a vlídně prosvětleným prostorem, ale naopak ukazuje svá temná a děsuplná zákoutí, až se posléze stává klaustrofobním prostorem. Příznačně pro postupné narušování jistot postav se agresivně industriální prostředí, kde dojde k zabití Bretta, své oběti ani zprvu nejeví nebezpečné. Postupem času ale hrůza a cizost ovládnou celou loď (viz původně zcela neutrální prostor, kde dojde ke konfrontaci Ripley s Ashem), která se posléze obrátí proti postavám (ve finále zcela zlovolná Matka, chodby naplněné párou, varovnými červenými světly a agresivním hlukem). Příznačně se s destrukcí Nostroma náhle síly vyvažují a Ripley i vetřelec se na okamžik oba ocitají v pozici tvorů usilujících o přežití. Finále snímku pak představuje jednoznačný rozkol s gotickými romány, které s "Vetřelcem" bývají asociovány. Hrdinka zde nepokoří monstrum svou čistotou, ale naopak definitivním nastoupením své aktivní role. Na rozdíl od druhé ženské postavy není Ripley paralyzována hrůzou, nýbrž navzdory vetřelcovu neútočení (jež značí inteligenci či alespoň instinkt velící potlačit primární pudy v zájmu přežití) sama přejde do ofenzivy. Pro chápání postavy Ripley a genderového aspektu nejen prvního "Vetřelce" ale celé série je určující, že Ripley nemá nic z ryze pasivní povahy hrdinek gotických románů, ale ani není typickou hororovou final girl, která by se až tváří v tvář vlastní smrti zmohla na obranu. Již v sekvencích, kdy kvůli bezpečnostní karanténě odmítne pustit nakaženého Kanea na palubu, se ukazuje její aktivní povaha. Jen bohužel pro ni (i reálné ženy) je její síla zastíněna v prostředí machistického kolektivu posádky. Na stejném principu postupného projevování síly postavy ostatně dramaturgicky staví i další dva díly série. Až "Vetřelec: vzkříšení" figuru již od začátku uvozuje jako silnou, což ale příznačně vychází z faktu, že Ripley svou genetickou proměnou nenáleží do patriarchální společnosti lidí, ale naopak spíš do matriarchátu vetřelců.(11.4.2012)

  • Subjektiv
    *****

    S oblibou se tvrdívá, že nejvíce se v hororových filmech bojíme toho, co nevidíme. Ve Vetřelci navíc to, co nevidíme, ani neznáme. Proti upírům platí česnek, svěcená voda a dřevěný kolík. Co ale dělat s monstrem z vesmíru? Vesmír dal tvůrcům možnost rozvinout hrůznou fantazii směry do dálav do té doby netušených. Angažovat pro tvorbu podoby vetřelce Gigera bylo logické, jeho obrazy nikdy nedýchaly pozitivní atmosférou. Za to tvůrcům patří jeden dík. Druhý dík věnuji za roli Ashe. (dále mohou následovat SPOILERy) V obvyklém hororu lidé obvykle ohrožují jiné lidi svojí hloupostí, strachem či šílenstvím. Ash je jiný, systematický, dokonale, až děsivě a nelidsky racionální. Však taky není člověkem. A přece se asi mnoho diváků neubrání hodnotit ho lidskými standardy, a to ani ve scéně, ve které už je zobrazen jako věc, jako rozbitá věc. Třetí dík budiž dán za prostředí kosmické lodi. Jednoznačně vymezený prostor, který má pevně dané hranice, z něhož není úniku, v němž nemá smysl bušit na dveře a křičet:"Pusťte mě ven!" Protože ve vesmíru přece nikdo váš křik neuslyší. Tento prostor musíte sdílet s Něčím Velmi Nebezpečným. Nejsem příznivec hororů, ale Scottův Vetřelec si své místo v mojí dutině břišní vybojoval.(29.10.2007)

  • monolog
    *****

    a měli byste vidět nezkrácenou verzi. lahůdka. a vysvětluje to, proč měla nakonec Rip vypotřebovanej plamenomet a taky, že stačí, aby přežil jen jeden vetřelec a všechno začne nanovo, protože kapitán dallas a ten první opravář byli přilípnutí v jedné místnosti ke stěně a čekali jen na to, až jim z hrudí vylítne malá zubatá potvora. (neboli že, když je vetřelec sám a nemá královnu, je nějak schopný snést vejce pro zachování rodu, pravděpodobně nějakou genetickou proměnou, instinktivním produkováním určitých hormonů nebo jiných látek, které u vetřelců působí jako u nás hormony)(11.12.2005)

  • Melies
    *****

    9 / 10 Votrelec ma síce nikdy príliš nebral a bez väčších výčitiek svedomia by som mu bol schopný dať aj o jednu * menej, ale keď si chcem zachovať objektívnosť, nedá mi nedať plné hodnotenie - či už vďaka veľmi šťastnej ruke pri výbere hercov, striedmej, no účinnej gradácií napätia, alebo vďaka nechutne krásnym (alebo krásne nechutným?) efektom - vyberte si.(19.11.2005)

  • novoten
    *****

    Fascinující legenda, která si třicet let od vzniku s přehledem podává všechny filmy se sugestivní atmosférou neznámého zla. Strhující výkon Sigourney Weaver, nemožnost uhodnout, co se na posádku chystá v příštích vteřinách a k tomu potemnělost, strach a děs za pomoci minimálních triků. Neopakovatelný vrchol Ridleyho Scotta a důkaz, že i film, kde se za polovinu filmu nestane téměř nic, může být dokonale dechberoucí po celou stopáž.(21.4.2005)

  • - Modrá světla, která jsou k vidění v sále s vejci v mimozemském vraku, byla vypůjčena od hudební skupiny The Who, která je používala pro svou laserovou koncertní show. (-bad-mad-wolf-)

  • - Pro postavu Ellen Ripleyové (Sigourney Weaver) byly původně vybrány dvě herečky, Jane Fondová a Faye Dunawayová. Obě roli odmítly. (blackrain)

  • - Nakladač z filmu je v současnosti k vidění v Londýnském muzeu techniky. (hippyman)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace