poster

Vetřelec

  • Velká Británie

    Alien

  • Slovensko

    Votrelec

Horor / Sci-Fi

Velká Británie / USA, 1979, 117 min (Director's cut: 116 min)

Režie:

Ridley Scott

Scénář:

Dan O'Bannon

Kamera:

Derek Vanlint
(další profese)
Nastala chyba při přehrávání videa.
  • DaViD´82
    *****

    Člověk, který za dne a se zbraní v ruce loví tygra, má nějakou naději na úspěch. Vezmi mu světlo, pusť jej do džungle v noci, obklop ho neznámem a všechny jeho primitivní strachy se vrátí. Tygr je ve výhodě. Na rodinných sešlostech se u nás dává pravidelně k dobru, jak mě mamka málem poslala na svět předčasně právě díky projekci Vetřelce v Alfě (celá verze je podstatně bohatší a každým setkáním jiná, takže to tu nebudu rozvádět). No uznejte, lze pak takový snímek vůbec nemilovat, zvlášť když je to i po letech ten nejpůsobivější zástupce svého žánru?(10.2.2007)

  • JFL
    *****

    Když necháme stranou kultovní, průkopnický a inspirativní rozměr snímku, i po letech a několikerém zhlédnutí (jež anulují efekt atmosféry a budování napětí či pocitu ohrožení) zůstává "Vetřelci" jedna pozoruhodná kvalita zachována: jedná se totiž o film, kde výprava má nejen vizuální ale také výrazně narativní roli. Vedle všemi zaslouženě vzpomínaného a vpravdě ojedinělého designu mimozemských prvků od H.R. Gigera je třeba zmínit i jeho protipól v interiérech nákladní kosmické lodi Nostromo. Film tak proti sobě staví dva vizuálně zcela odlišné typy účelové architektury, potažmo konstrukcí ve smyslu stavebním i tělesném. Nostromo i havarovaný mimozemský koráb jsou na začátku vyprávění zdánlivě pusté života, který ale dřímá v jejich útrobách. Stejně jako s úvodním probuzením členů posádky ožívají ocelové struktury, také záhadná a původnímu názvu zcela odpovídající "cizí" struktura korábu získává životnost i konkrétní funkčnost probuzením života v jeho útrobách. Polarita lidského a cizího je sice primárně rozvedena skrze tělo a jeho ohrožení, narušení vniknutím a zničení vetřelcem, ale k dokreslení tohoto efektu opět slouží interiéry lodi. Původně chladné, ale nikoli nepřátelské chodby se vpádem cizího mění v nekonečné bludiště ohrožení. Od prvotního rozrušení, či doslova naleptání, důvěrného bezpečí přestává interiér Nostroma být pasivním a vlídně prosvětleným prostorem, ale naopak ukazuje svá temná a děsuplná zákoutí, až se posléze stává klaustrofobním prostorem. Příznačně pro postupné narušování jistot postav se agresivně industriální prostředí, kde dojde k zabití Bretta, své oběti ani zprvu nejeví nebezpečné. Postupem času ale hrůza a cizost ovládnou celou loď (viz původně zcela neutrální prostor, kde dojde ke konfrontaci Ripley s Ashem), která se posléze obrátí proti postavám (ve finále zcela zlovolná Matka, chodby naplněné párou, varovnými červenými světly a agresivním hlukem). Příznačně se s destrukcí Nostroma náhle síly vyvažují a Ripley i vetřelec se na okamžik oba ocitají v pozici tvorů usilujících o přežití. Finále snímku pak představuje jednoznačný rozkol s gotickými romány, které s "Vetřelcem" bývají asociovány. Hrdinka zde nepokoří monstrum svou čistotou, ale naopak definitivním nastoupením své aktivní role. Na rozdíl od druhé ženské postavy není Ripley paralyzována hrůzou, nýbrž navzdory vetřelcovu neútočení (jež značí inteligenci či alespoň instinkt velící potlačit primární pudy v zájmu přežití) sama přejde do ofenzivy. Pro chápání postavy Ripley a genderového aspektu nejen prvního "Vetřelce" ale celé série je určující, že Ripley nemá nic z ryze pasivní povahy hrdinek gotických románů, ale ani není typickou hororovou final girl, která by se až tváří v tvář vlastní smrti zmohla na obranu. Již v sekvencích, kdy kvůli bezpečnostní karanténě odmítne pustit nakaženého Kanea na palubu, se ukazuje její aktivní povaha. Jen bohužel pro ni (i reálné ženy) je její síla zastíněna v prostředí machistického kolektivu posádky. Na stejném principu postupného projevování síly postavy ostatně dramaturgicky staví i další dva díly série. Až "Vetřelec: vzkříšení" figuru již od začátku uvozuje jako silnou, což ale příznačně vychází z faktu, že Ripley svou genetickou proměnou nenáleží do patriarchální společnosti lidí, ale naopak spíš do matriarchátu vetřelců.(11.4.2012)

  • pan Hnědý
    ****

    Ve 2001: A Space Odyssey jsem se dotkl hvězdy a proplouval v čase, v Planet of the Apes jsem se ocitl tam, kde není návratu a v Alien mě pronásledoval slizký xenomorf ve vražedném úmyslu s nulovou šanci na přežití. Scottova geniální atmosféra se přiblížila do dnešní sci-fi doby, i když mu chyběly velké peníze i zkušenosti, přesto dokázal vytvořit tísnivě mrazivý strach zákrytu neviditelnosti v geniálně sofistikované imerzi s perfektními efekty. ALIEN je důmyslně propracovaný snímek do nejmenšího detailu. V roce 1979 spadla mince na velmi dobrou stranu pro Scotta - ALIEN se stal nesmazatelnou stopou v sci-fi žánru, který nás bude stále uchvacovat. ALIEN má dokonale vybudovanou atmosféru v šíleném vesmírném tichu s tučně zapsaným písmem ve světové kinematografii.(7.9.2011)

  • Hakha
    *****

    Ridley Scott načal mé nadšení pro tato děsivá a slizká zvířátka. Ponurá atmosféra, depresivní hudba, napětí z neznáma, dokonalé monstrum a výborní herci, jež mě některé tváře nahánějí husí kůži. Výborný film ve všech směrech a právem má srdcovka, mé hodnocení 5 hvězdiček... "In space no one can hear you scream"(20.2.2006)

  • Dudek
    *****

    POZOR SPOILER V KOMENTÁŘ!: Tenhle film je prostě skvost. Ridley Scott rozehrává na plátně fantastický horor s gotickými prvky - hrdinové pobíhají úzkými uličkami, odkud není úniku. Napětí však začíná ještě dříve, než se vesmírný návštěvník vůbec objeví... Neustále gradující atmosféra nás nutí zadržovat dech, aby nám neunikl jediný detail... A pak to najednou přijde. Vetřelčí vajíčko se pomalu otevře a vyskočí Fasehugger (nejodpornější stádium Vetřelce)... Najednou si uvědomíme co musí následovat. Strašlivý netvor, jemuž místo krve koluje tělem koncentrovaná kyselina začne vyvražďovat posádku těžařské lodi Nostromo. Ale je sám a skrývá se. Může zaútočit kdykoli a odkudkoli. Naše nervy již pomalu praskají, a když nám najednou režisér ukáže, že tady neexistuje ani pověstná vteřinka, kdy se vypne automatické odpočítávání, začneme pořádně soucítít s Ripleyovou, která se v počátku příběhu ani nezdála jako hlaní postava. Ripleyová je nakonec jediná, kdo vypadá na to, že by se mohl z celé posádky zachránit. Utíká před Vetřelcem a doufá... my doufáme samozřejmě s ní. Napětí neustále stoupá a když se zdá, že je konec, vytáhne režisér svůj poslední trumf. Nejlepší a jedinečný díl z celé série.(27.11.2005)

  • - Prožírání krve vetřelce podlahou bylo natočeno s chemikálií na bázi acetonu a s podlahou vyrobenou z polystyrenu. Struktura polystyrenu je dobře patrná na prvním záběru leptání podlahy. (Pyron)

  • - Výzkum vědců na Westminsterské univerzitě zjistil, že při sledování filmu průměrně spálíme 152 kalorií, čímž se umístil na 4. místě. Výzkum byl založen na základě snímání tepu či spotřeby kyslíku. (Vrata88)

  • - Při honičkách v chodbách herci nevěděli, odkud na ně vetřelec vyskočí. Strach a úlek je tak v některých scénách zcela autentický. (Jacinda)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace