Happiness
Šťastie
Režie:
Todd SolondzScénář:
Todd SolondzKamera:
Maryse AlbertiHrají:
Jane Adams, Jon Lovitz, Philip Seymour Hoffman, Dylan Baker, Lara Flynn Boyle, Cynthia Stevenson, Justin Elvin, Lila Glantzman-Leib, Louise Lasser (více)Obsahy(1)
Tři sestry a jejich abnormální vztahy. První - Joy Jordan, je odmítnuta svým nápadníkem, který později spáchá sebevraždu. Nemá štěstí v lásce, je opuštěná, její sestry už nevěří že může být někdy šťastná. Pak se ne příliš šťastně zamiluje do jednoho svého studenta. Druhá ze sester - Trish je šťastně vdaná za seriózního psychiatra, se kterým má tři děti. Časem se ale u něj začnou objevovat pedofilní sklony. Znásilňuje spolužáky svého syna, který řeší problémy s prvním vyvrcholením, a ukájí se nad dětskými časopisy. Třetí sestra - Helen je krásná spisovatelka, která nemá o nápadníky nouzi. Zamiluje se do ní pacient jejího švagra a ona musí odrážet jeho sexuální ataky. Ani manželství rodičů těchto tří sester není právě šťastné. Happiness je černá komedie plná sexu a úchylek, kde nikdo není dokonalý. (Zoiberg)
(více)Recenze (148)
Umět si udělat takovou srandu z vlastního národa, to chce velkou odvahu. Štěstí je absolutně nekorektní, dokonalá satira, která shůry shlíží na marné pokusy se jí přiblížit, protože takhle krutí nedokážou být ani Monty Pythoni. ()
Prosím vás, povedzte mi, že sa mi to len snívalo! ()
Síce som nevidel ostatné Solondzove filmy, ale tento tu je taký geniálny, že som ochotný prehlásiť jeho režiséra a scenáristu za génia. Film je nesmierne precíznou satyrou a sebairóniou amerického pokrytectva a seriálového nekonfliktného života v dokonalej idyle, vatičke a sebaklame. Zároveň je nutné oceniť autorov precízny cit vo výbere hercov a hudby a skrátka všetko v tomto filme je organicky funkčnou súčasťou, ktorá dotvára vrcholný obraz. ()
Tod Solondz rád a zase provokuje. Ale keď on je tak dobrý režisér a zase mu to prechádza. Američania a aj my dobre vieme, že má čo kritizovať a veľa ľudí môže v postavách spoznať samých seba alebo svojich blízkych. V 90tych rokoch je ešte možné badať reflexiu doby a pokusy o zachytenie ich spoločenskej atmosféry. Spolu so Safe je Šťastie jeden z kľúčových nezávislých filmov 90tych rokov, ktoré sa o to snažia. Dá sa povedať, že sú orámované Altmanovými Short cuts a vrcholia Happiness. Možno preháňam. Dnes mi takéto filmy chýbajú. ()
Obyčejně mě tyhle společenské kritiky plné ztracených outsiderů baví, tady jsem však vůbec nechytla tu jiskru, poentu a kouzlo za jejich příběhy, jež jsou u těchto filmů zásadní... ()
Vskutku kontroverzní černé drama / komedie Todda Solondze. Pro každého tam je něco. Nejzajímavějšími postavami mi přišli Allen (Philip Seymour Hoffman) a pan Maplewood (Dylan Baker), který je opravdu pomyslnou třešničkou na dětském zadečku. :D ()
Kdo není prase, ať hodí kamenem. Naprosto dokonalá smršť černého humoru, který překonavá hranice obecně uznávané přípustnosti či chcete-li dobrého vkusu s razancí slona v porcelánu. Zahoďte všechny své zásady, dobré mravy i předsudky a Štěstí Vám ukáže, že i pederast může být dobrým otcem a manželem. ()
Takovýchle filmů moc není (a možná je to dobře). Nicméně projednou je pohled na reprezentativní průřez lidskými úchylkami docela osvěžujícím vybočením. Pokud si připadáte nenormální, možná Vám ukáže, že může být hůř. ()
Všetci máme svoje klady a svoje zápory ... už je len na vás, ako tento film, plný divných postavičiek, poberiete. Ja som sa bavila. Tak ... Na šťastie! ()
Míra bizáru je v pořádku, ale nedokázal jsem ze sebe odlepit slovo 'samoúčelnost'. Jen psychiatrova linka mě táhla spolu s filmem, jinak jsem vypadával z lodi ven. ()
Podivná úchylnost, plná podivných a občas i odpudivých karikatur s ještě podivnějšími sexuálními úchylkami. Moc zábavné to není a ve své podstatě to je docela děsivé, když si divák uvědomí, jak moc skutečné ty postavy můžou být. ()
Z úcty k Hoffmanovi a naozaj skvelému hereckému výkonu dám jednu hviezdu, ale inak je to slabé, nevtipné, vôbec som sa nebavil. O úchyloch si radšej pozriem dobrý thriller, toto bolo také fádne, bez deja, založené na dialógov psychopatických postáv. ()
Škoda, že také nemohu potvrdit nával diváckého štěstí, kterým by mě Happiness zahrnul, i když po nejlepším filmovém stěru všech dob, ohromnou to satisfakcí všech odmítnutých, neatraktivních tlouštíků, se nabízelo slibné pokračování ve stejném duchu, nestalo se tak - můj obdiv získal už jen odevzdaný ploužák v zaplivaném baru, který jím náhle zkrásněl a lstivé úskoky k dosažení sexuálních radostí páně Maplewoodova, jinak musím s účastí konstatovat, že za velkou louží nemají originální už ani úchyláky, minimálně srovnání s kolegy ze severu Evropy rozhodně nesnesou a nápomocná jim nebyla ani rozverná renesanční hudba, střídaná allenovsky laděnými instrumentálkami, snad pro zlehčení situací, které by útlocitní jedinci nemuseli unést... no, já snesu rozhodně víc. ()
Dopozerala som v Lumieri Posledného jednorožca a počkala si na Happiness. Ten film som mala potom v hlave, kým som nešla spať. Ani pred filmom som nebola veľký fanúšik toho, keď sa ľudia oblizujú so psom, teraz sa na tom ale môžem aspoň škodoradostnejšie zabávať. Inak to bolo výborne zahraté a bolo nad čím premýšľať a zároveň som sa výborne nasmiala na tom čierno-čiernom humore. Snáď s výnimkou pedofílie. Tá mi nikdy vtipná nepríde ani v najmenšom. (Lumiere - 12.4.2014) ()
Takovych filmu je jako safranu. ()
Todd Solondz je pro mě objev. Výborně napsané dialogy, výborné okamžiky - Happiness je nekonvenčnost sama. Solondz se nebojí vlézt do zaječí nory a vytahuje na nás takové věci, které nikde jinde neuvidíte (alespoň v americkém filmu). Konec je "přetáhlý" ve smyslu "kam až scénárista může zajít" (ano, ta scéna se psem je vyloženě nechutná). Nicméně Happiness je neskutečně originální film, ve kterém je spousty silných filmových okamžiků a já se rozhodně vydám po dalších filmech Todda Slondze. 80% ()
Vynikající záležitost o hledání štěstí, o tom, že štěstí pro každého spočívá v něčem jiném, o tom, že si někdo myslí, že už jej našel, ale ukáže se, že tomu tak není, o tom, že někdo musí pro své štěstí překročit „morální“ a zákonnou hranici, že si nemůže pomoci, o tom, že štěstí jednoho může často znamenat neštěstí u druhého a samozřejmě také o tom, že někdo to štěstí hledá celý život a nikdy ho nenajde. Když jsem Štěstí viděl poprvé, asi od čtvrtiny jsem na něj zíral s otevřenou hubou. Spousta skvělých herců a hereček ve vynikajících rolích (Andy v podání Jona Lovitze; obézní sousedka, která zavraždila vrátného; úchvatně odpuzující a nesnesitelná Trish /tyhle charaktery Solondz prostě umí, jak ukázal později ve Storytelling/; malý Billy se všemi svými problémy; úchvytně sebejistý ruský imigrant Vlad; otec tří sester odcházející od jejich matky; vnitřně odepsanej strašpytel toužící po své sousedce a ukájející se náhodnými oplzlými telefonáty apod.) odehrává úchvatné scény – již úvodní rozhovor Andyho s Joy v restauraci je špičková práce (hlavně zásluhou Lovitze), rozhovory otce se synem mi drtily mozek a psychiku, každý výstup obézní sousedky a ač bych ji nejradši zarazil sekyru do hlavy tak i každý výstup Trish. Přes dvouhodinový film je tak nabitý dějem, že by z něj v klidu mohly být filmy dva. A jako třešnička na dortu – Lara Flynn Boyle. ()
Nedivím sa, že tento film je zaradený medzi 25 najnebezpečnejších, pretože dosť okato bagatelizuje sexuálne a iné úchylky a snaží sa vykresliť ich páchateľov, ako normálnych a snáď aj dobrých ľudí, ktorých pohnútky sú tak nejako ľudsky pochopiteľné. Hra s ohňom sa nemusí vždy vyplatiť. Každopádne mne, ako osobe bez nejakých významnejších sexuálnych úchyliek je snáď dovolené sa na niektorých pasážach aj zasmiať. Pedofil bol dosť drsný a rozhodne by som jeho činy nebrala ako zábavku na nedeľné odpoludnie, ale ostatní ma celkom slušne pobavili. ()
Naposledy som to videl na strednej a stále to vo mne vyvoláva silný nepríjemný zážitok. Film plný nešťastníkov a rôznych úchylákov. Najikonickejší je pedofil Dylana Bakera. Od tohto filmu som ho už nikdy nedokázal vnímať v kladných úlohách. Pri jeho rozhovoroch so synom ma zakaždým mrazilo. Najviac mi bolo ľúto totálnej smoliarky v podaní Jane Adamsovej. Tej sa nedarilo nič na čo siahla. Trefne film vo svojom komente opísal Matty. Čo viac k tomu dodať. Je to panoptikum riadnych exotov, ktorý možno žijú aj vedľa vás. Za ďalších 20 rokov si to možno znova zopakujem. 8/10. ()
Velice otevřený pohled na americké rodinné problémy. Skvělé herecké výkony a nezapomenutelné rozhovory otce a syna. Výborný film. ()