Jako štvaná zvěř

Drsná syrová francouzská exploitations léta ... Jednoduchý příběh, který stojí zejména na skvěle zahraných postavách partičky myslivců a buranů z venkova - jak dnes nazýváme v hororech "rednecks" a samotném ději, který stojí na prosté myšlence dohonit a chytit či zastřelit mladou krásnou ženu, aby nevyzradila pravdu o neštěstí, které se během lovu stalo - znásilnění a následné postřelení jdnoho z buranů. Tíživá a syrová atmosféra, skvělé vykreslení jednotlivých postav, jejich vztahů, kdo s kým drží pohromadě a kdo je proti komu ... Samotný konec přidává v mém hodnocení pátou hvězdu, protože tohle jsem opravdu nečekal .... kamera, mlha, zapadající slunce a žena volající zesláblým hlasem v bažinách o pomoc, v povzdálí stojící nečinně několik postav ... to opravdu hrálo na nervy, stejně jako zjištění, že všichni zůčastnění honu byli stejní šmejdi jeden jako druhý ... Absolutní špička a zapomenutá klasika, kdysi prý uváděná v československých kinech. (30.07.2010)

Hudba: Giancarlo Chiaramello *** Tento film nemá zrychlení z nuly na sto pod deset sekund, pomalu se rozjíždí a každým dalším okamžikem stupňuje napětí. Ale od francouzského filmu sedmdesátých let bych přece jen čekala trošku víc. Nelze popřít, že scéna u rybníků je úchvatná, ale stále nějak neumím pochopit chování Heleny. Tvářit se hrdě sama v lese proti partě ozbrojených chlapů? Jasně, kdyby se tak nechovala, film by mohl mít stopáž tak deset minut. Ale vadí mi, když scenárista svým postavám nevdechne potřebu logického chování. (21.04.2011)

Vysvobození naruby a po francouzsku - komorní a levný, ale drsně syrový a fyzicky náročný snímek, který jde na věc ze zcela jiné perspektivy. Není primárně o oběti, ale o lovcích, o rozpadajících se morálních zásadách v situaci, kdy parta obyčejných lidí náhle čelí drtivému tlaku těžké kolektivní viny. Občas trochu nešikovně sestříhané, ale zase realisticky zahrané i napsané a završené posledními minutami, které patří jednoznačně do zlatého fondu nejen všech exploatations - během nich jednomu skutečně vyschne v ústech... (19.09.2016)

V rukách eurohororových mäsiarov, či amerických exploitation básnikov, by sa to vyvinulo v tvrdú žánrovku. Ale francúzsky režisér Serge Leroy pristupoval k takejto látke o dosť inteligentnejšie, ale o to viac neexplicitne. Takže ak radšej umeleckejší prístup, skúste toto. Ináč sa opäť vrhnite na I SPIT ON YOUR GRAVE. (01.11.2013)

,,JEDNO MI NIE JE JASNÉ.“ ,,TO SA OBČAS STÁVA.“ __ Pomerne ošúchano nazvanú ,,Ako štvanú zver“ oceňujem vo viacerých jej zložkách. Prekvapilo ma množstvo dvojzmyslov v dialógoch mužských predstaviteľov a možno povedať, že vzhľadom na dobu vzniku išlo o pomerne odvážny ťah. V súčasnosti by som nič také neriešil, ale v dobe svojho vzniku to mohlo u divákov vzbudiť značnú pozornosť, rovnako ako celkový námet. Myslím si, že nielen vo francúzskych, ale takisto v európskych končinách je film ojedinelým úkazom nakrútenom v čase, kedy podobné diela ešte filmári nenakrúcali a vznikali v skromnej miere iba v americkej produkcii. Zaujalo ma vystihnutie atmosféry sychravého jesenného obdobia a výber jednotlivých lokácií. Niektoré dejové momenty sú samozrejme čitateľné už vopred a gradujúci predvídateľný záver je mimoriadne pôsobivý, k čomu bezpochyby prispel herecký výkon hlavnej predstaviteľky Mimsy Farmerovej. Na jej snahu nepoddať sa svojim prenasledovateľom dlho nezabudnem. (224. hodnotenie, 41. komentár k filmu) (30.04.2017)