West Side Story

Tak konečně jsem i já viděl ten všemi obdivovaný, citovaný a cenami oceněný muzikál! A musím říct, že si svou pověst (a těch 10 Oscarů) plně zaslouží. West Side Story je sice "jen" přepis Romea a Julie (a po většinu času se tohoto příběhu docela věrně drží, ale například konec se liší od předlohy) ale opravdu dobrý přepis s chytlavými písněmi a zajímavou choreografií. Z hereckého ansámblu se mi nejvíce zamlouvala Natalie Wood, která sice sama nezpívala (viz zajímavosti) ale to mi nevadilo. Zkrátka, abych to nezdržoval - tohle je klasika, která mě po většinu času opravdu bavila. Není to sice plný počet (ke konci jsem se začal trochu nudit) ale jinak nemám výčitek. 90 %. (26.07.2011)

Pár dní před premiérou Spielbergovy verze jsem si rád připomněl film, který mě kdysi velmi bavil... A nepřekvapivě mě zase velmi bavil. Ona je totiž hudba Leonarda Bernsteina pořád stejně geniální, Sondheimovy texty jsou pořád tak zábavné a výstižné, choreografie tanečních čísel úžasná a do úkroku promyšlená, nasazení všech herců/zpěváků/tanečníků je nakažlivé (ano, Tony je pořád nejméně zajímavý, ale to už je takový úděl tohoto druhu hrdinů) a Wiseova režie, ačkoliv z ní pořád cítím víc divadlo a ateliéry než opravdový film, je pořád tak vtahující. Všiml jsem si ale něčeho, čeho nikdy předtím ne. Po každém čísle je ve filmu pauza, tišší chvilka jako stvořená pro stoprocentně zasloužený aplaus. Říkal jsem si, jestli to byl úmysl... A on byl. Lidé v kinech West Side Story prý běžně odměňovali bouřlivým potleskem, jako kdyby byli v divadle, a zajímá mě nejen, jestli bude prostor pro potlesk také ve Spielbergově verzi, ale hlavně jestli se bude také tleskat. Přál bych si, aby ano, aby se současný divák, přenesený o šedesát let zpět, dokázal taky tak bavit. Tak uvidíme. (06.12.2021)

3 hvězdy jsou možná na takovou veleklasiku málo, ale nemyslím to nijak zle. Leonard Bernstein vytvořil skvělou hudbu, která mi ale stylem a především svou náladou nevyhovuje. To ale neberu jako nikterak závažnou výtku - melodie to jsou velmi nápadité a hitové. Samotný film je na tom podle mého názoru o dost hůř. První minuty jsem ze sebe neustále shazoval drobky od snídaně, jak moc jsem sebou třepal odporem kvůli nepřirozenosti hereckého projevu všech zúčastněných (dokonce se mně zdálo, že vlastně ani v tom zpěvu to není leckdy žádná sláva). Patří to zřejmě do žánru, ale to doufám neznamená, že by se mi pak to zběsilé poskakování, rozmáchlá gesta a nepřirozené hulákání mělo líbit. Asi jsem si potom zvykl, jelikož už mi to, možná i z důvodu pozvolně nabývající vážnosti, nepřišlo tak hrozné. I přesto na mě West Side Story působilo velmi umělým dojmem. Opětovné sledování by pro mě mělo smysl skutečně jen kvůli hudbě, ale vlastně si říkám na co, když si můžu pustit soundtrack. (20.10.2006)

Vidět tento film na restaurované 70mm kopii je opravdu zážitek :) (03.06.2010)

Samotná Shakesperarova předloha líčí lásku mladičkou, nejen věkem zamilovaných, ale její ranné stádium - bezvýhradnou zamilovanost. Mnohem bližší je mi Čakova verze z Apokryfů - láska vyzrálá, která sdílí každodennost. Americkou muzkálovou klasiku jsem vidět chtěla, i když mezi mé oblíbené žánry nepatří ani muzikál, ani romantické filmy. Provedení je prezicní, nelze mu mnoho vytknout, jenom mi tento kousek nepronikl k srdci. (03.05.2016)

Děj mě nijak neoslovil, tak sotva na slabou *, hudba by byla samozřejmě na 5*, takže proto celkově jen 3*. (03.10.2006)

"Most beautiful sound I ever heard...Maria!" Muzikály to nie je veľmi moja parketa ale toto je klasika, ktorej som dal šancu a sadlo mi to. Tanečné čísla boli fajn, ale viac som si užíval hudobnú zložku Leonarda Bernsteina, ktorého som si mylne zamenil za Elmera Bernsteina. Hudba je výborná, niektoré piesne boli skvelé, asi najviac osloví známa America , ale mne sadla aj skladba Tonight . Film výborne zachytil vtedajšiu dobu, atmosféru, hudbu, oblečenie, nagelované vlasy...West side story je právom uznávaná muzikálová klasika a stále funguje dobre aj preto, že je tu zaujímavý príbeh i pekná love story. Takže kto vyhrá? Jets alebo Sharks? 80%. (14.06.2015)

West Side Story se u mě řadí k nejlepším muzikálům. Výborná Natalie Woodová, krásné kostým a skvělé písničky, udělali z tohohle filmu nezapomenutelný zážitek. I když začátek byl nehorázně dlouhej (jak byla jen barevná obrazovka a k tomu hrála hudba), ale jinak všechno v pohodě. (10.12.2006)

Ďalší veľký rest doplnený a som úplne nadšený. Po absolútne geniálnom prológu síce prichádza jemné vytriezvenie ale stále sa film pohybuje v škále od nádherného po fascinujúci. Krásny príklad toho prečo milujem filmy - nenávisť, láska, odpustenie sa tu mieša do epického a krásneho zážitku navyše prekladaný jedným hitom za druhým ( moji osobní favoriti sú america a I feel preety) . Ak je Spievanie v daždi najkrajším muzikálom a Moulin Rouge najcoolovejším, tak West side story asi najlepším. Nádhera, nádhera, nádhera za jasných 10/10. Ešte pol hodinu po dopozeraní som mal sánku na podlahe a slzu na krajíčku. A dnes si to dám asi zase. (16.10.2014)

"Play it cool boy, real cool." Muzikál, který má Styl. Pestrobarevné kostýmy a dekorace; v místy až pódiově strohé výpravě. Výtečné taneční choreografie s legendární hudbou, kterou tvoří jedny z nejkrásnějších melodií vůbec. "West Side Story", variace na příběh "Romea a Julie", se sympatickým hereckým ansámblem v čele s Natalií Wood, elektrizuje svou dynamikou a emocionální intenzitou. Nesmrtelná klasika. (05.06.2011)

V roce 1961 vznikl filmový muzikál inspirovaný divadelním muzikálem inspirovaný hrou Romeo a Julie od Williama Shakespearea. West Side Story. Tento muzikál zpracoval nejlegendárnější a nejtragičtější romantický příběh všech dob a převedl příběh dvou znepřátelených královských rodů do příběhu dvou znepřátelených pouličních gangů. Filmové zpracování režisérské dvojice Robert Wise a Jerome Robbins je poté jedním z nejživelnějších, nejbarevnějších a především nejlepších muzikálů všech dob, který má v sobě tu správnou muzikálovou esenci, bravurně fungující romanci a především výrazný počet ikonických a naprosto strhujících songů, které jsou navíc doprovázené bravurními tanečními čísly. Držitel Oscara za nejlepší film za rok 1961 je naprostým právem brán jako jeden z vrcholů filmových muzikálů, jehož kouzlo zároveň spočívá v tom, že o něj za 60 let vůbec nepřišel. West Side Story využívá klasické nadsázky, které muzikály využívají a zároveň přitom skutečně servíruje vysokou filmařinu. West Side Story je technicky dokonalá záležitost, která má parádní využití barev, kameraman Daniel L. Fapp zvládl živelnost na place přenést do výsledného díla a zároveň scenárista Ernest Lehman zvládl zpracovat původní muzikál do dramaturgicky uceleného a funkčního filmového zážitku, který esenci tohohle velmi náročného žánru zvládá prodat neskutečně a ve filmu tak díky té vyloženě skvělé vizuální stránce funguje opravdu vše. Už naprosto výtečný prolog naláká na jednoduše dechberoucí podívanou, která funguje i díky skvěle zvolenému castingu (Natalie Wood a Richard Beymer jsou jako hlavní pár jasná trefa do černého) a především díky faktu, že se skutečně variaci na Romea a Julii podařilo převést do moderního kabátku, který funguje. Leonard Bernstein a jeho hudba je velkým důvodem, proč tenhle film tak naprosto famózně funguje, bez té schopné režijní dvojice, dodnes strhujícímu vizuálu a všemu funkčního kolem by ale ten muzikál tak snadno nefungoval. Naprostým právem si tento film došel pro 10 Oscarů (George Chakiris a Rita Moreno si pro Oscara v kategoriích pro nejlepší vedlejší herce došli zcela právem) a naprostým právem je pořád brán jako jeden z nejlepších muzikálů všech dob a jedna z těch ukázek, jak udělat mistrovský muzikál společně se Zpíváním v dešti. Je to naprostá pecka, které se málokterý muzikál od té doby přiblížil. Naprosto skvěle balancuje mezi muzikálovou nadsázkou a vážně uchopeným příběhem, který v závěru jen člověk bez duše opustí se suchou tváří. Jednoduše muzikál za všechny prachy! PS: Nebýt COVIDU-19 by aktuálně v kinech řádil remake v režii Stevena Spielberga, kterého se tak (snad) dočkáme až v prosinci 2021, těsně po 60. výročí originálu. Těžko říct jak moc Spielberg svůj vysněný projekt zpracuje a zda se mu kvalitativně podaří vyrovnat se svému předchůdci. Ale je to pořád Spielberg! (22.12.2020)

Spielbergova verze mi sedla mnohonásobně víc. (06.03.2022)

Americký muzikál z top ten. Muzikál, který tím slovem pojímá vše co se dá od muzikálu očekávat. Klasika klasik. Nesrovnatelné s tím odpadem, který coby muzikál představuje David, Ledecký atd... * * * * * (02.05.2016)

Úžasný muzikál s množstvom hitoviek, skvelou choreografiou, kostýmami, kulisami i kamerou (krásny Technicolor!), ale tá stopáž je únosná jedine tak v divadle. (19.04.2020)

Historicky prvý muzikál, ktorý hodnotím takmer plnou známkou. Iste, legende menom West Side Story sa dá vytknúť mnohé (začal by som maskérom Natalie Wood a aj k jej hereckému prejavu, ktorý mi pre tak zásadnú postavu v srdci príbehu prišiel miestami monotónny a bez príslušného želaného náboja, by som niečo našiel), ale jeho klady prevažujú až veľkolepým spôsobom. Navyše je jedným z tých muzikálov, ktoré nepotrebujú silné posolstvo na definitívne stvrdenie svojej nadčasovej kvality, ale úplne im postačuje jednoduchá aktualizovaná adaptácia Rómea a Júlie v kulisách newyorského West Sideu - zakázaná láska skúšaná osudom (plus jednoduché postranné motívy súvisiace s modernizáciou - prisťahovalci tmavšej pleti, pouličné gangy, americký sen na vážkach). Hlavným esom v rukáve je však kamera a hudba s vynikajúcimi výstupmi. Daniel L. Fapp je obrazový mág a s citom tvorí pre Wisea premyslené kompozície, v ktorých pre vytvorenie jedinečnej dobovej atmosféry na seba vŕši jednoduché detaily a symboly (prádlo, rebríky, balkónové schodiská, ploty) vo vybranom priestore sršiacom živými farbami, čím robí každý záber unikátnym. Čo je však omnoho dôležitejšie, je choreografia (fungujúca na rovnakom princípe ako obraz, teda plynulé vŕšenie jednoduchých prvkov a krokov až do uhrančivo komplexného harmonického súznenia hudby a pohybu, ktoré sa stáva opojným. Zároveň úroveň a tempo choreografie pôsobí ako prvok odrážajúci odlišnosť sebavedomých Tryskáčov a temperamentných Žralokov, a momentálnu náladu a myslenie postáv, čo vrcholí až v rytmickom súboji medzi rozumom a impulzívnym chovaním v záverečnej tretine v garáži) a množstvo nezabudnuteľných songov (za všetky spomeňme aspoň legendárnu pieseň Maria, ktorú raz počul hádam každý, alebo rovnako perfektnú satirickú skladbu America a samozrejme výstupy s nimi spojené) v sprievode fenomenálnej Bernsteinovej hudby. Úprimne, nečakal som, že skutočne bude mať West Side Story dejový vývin až natoľko sa pridŕžajúci Rómea a Júlie, takže ma posledná tretina zasiahla silnejšie, než som čakal a takmer som siahol po plnom počte. Mimochodom, overture, počas ktorého je 4 minúty (!!) skúšaná divákova trpezlivosť za absencie bežných úvodných titulkov a len zvláštneho obrazca na plátne, za ktorým sa mení len farebné pozadie a my môžeme iba hádať (tí múdrejší sa dovtípia), čo by to tak mohlo byť, je perfektný vtip :-) A nasledujúce letecké zábery New Yorku prekrásne. Toto si niekedy určite zopakujem, a pevne dúfam, že opäť na plátne, kam tento muzikál, právom ocenený 10 Oscarmi, patrí. 85% (01.08.2014)

West Side Story jsem toužil už delší dobu zhlédnout a rozšířit si tak obzory ve starších filmových muzikálech. Ano, teď už jsem West Side Story viděl, teď už mám obzory ve starších filmových muzikálech (snad) rozšířenější. Ale to je asi tak všechno. Viděl jsem – líbilo se mi to – odcházím. Kde je nějaký hlubší zážitek, kde jsou nějaké songy, které by se mi zatraceně hluboko vryly do paměti a já měl nutkání si aspoň nějaký z nich v duchu notovat? Možná je to trochu hloupé přání, ale ať už jsem viděl jak The Sound of Music, tak Mary Poppins, ba dokonce i Grease, vždycky jsem měl po jejich zhlédnutí chuť pustit si nějaký výstup, nějakou skladbu z dotyčného muzikálu, případně si aspoň nějakou melodii zanotovat. U West Side Story jsem však tu potřebu neměl. Ne že by skladby nebyly povedené, ale na to, jaké je okolo tohoto tříslovného názvu děláno haló, jsem přece jen čekal větší pecku, která mě nabije pozitivní náladou na maximum. Nestalo se tomu tak úplně. Hlavní hrdinové hrají velmi dobře, choreografie hudebních čísel je prvotřídní, příběh coby moderní variace na Romea a Julie celkem povedený, romantika mi pohladila duši, hudba se mi možná do paměti úplně nevryla, ale když jsem se na to díval, pasovala mi k filmu, líbila se mi. Ale do pěti hvězd tomu u mě prostě pořád ještě něco chybí. Možná je to způsobeno tím psycho úvodem s bezmála pětiminutovým čuměním na statické čárky, jejichž pozadí měnilo barvu? Možná je to tím, že jsem na tom byl v kině, kde bylo nesnesitelně debilní publikum, které neustále luskalo prsty spolu s hrdiny na plátně a téměř každou scénu nahlas a dosti nevybíravými poznámkami komentovalo? Možná kvůli první půlhodině, která byla i mně mnohdy nechtěně směšná? Možná kvůli odfláknutému závěru? A možná taky kvůli všemu výše uvedenému nemůžu tu pátou hvězdu dát. Co naplat, že muzikály mám hodně rád, když jsem už tak trochu zmlsaný jinými kousky a u každého dalšího muzikálu mám podobná očekávání. Škoda, že je West Side Story nemohl úplně naplnit. (01.05.2012)

Krásná muzika, spousta emocí, celkové kolektivní maximální nasazení..., nicméně dnes z toho na mne už trošku dýchá staroba. (25.11.2012)

Asi jsem čekala od jednoho z nejikoničtějších muzikálů všech dob něco jiného a lepšího. Připadalo mi absurdní jak tam všichni pořád hopsali (ano, chápu, měl to být muzikál, ale vážně? Snad to nemusíme přehánět) a výběr herců byl naprosto tragický. Všichni vypadali jako oživlé figuríny a Tony, který byl prostě jako obživnutý Ken tomu dal korunu. Ano, byli tam docela hezké písničky a ano, bylo to zajímavé zpracování Romea a Julie, ale mě to teda dost zklamalo. A spíš, než abych to vzala vážně, jsem se dost pobavila. 3* (04.11.2014)

Původní West Side Story je pořád výborný snímek, ale stále si trvám na tom, že Spielbergova verze je mnohem lepší. Wiseův a Robbinsův film nezapře divadelní původ. Sice je to tvůrčí záměr, který respektuji, ale čas v tomto směru je dost nemilosrdný. Naprostá většina scén se odehrává v tmavých interiérech, do exteriérů zavítáme jen výjimečně. Přitom začátek s leteckými záběry na New York a na hřišti je geniální a patří k nejlepším filmovým úvodům vůbec. Herecké výkony samozřejmě odpovídají době vzniku - jsou v mnoha pasážích divadlem před kamerou a ne vždy působí tak, jak bylo zamýšleno. Platí to i o scéně prvního setkání Tonyho a Maríe, které vyznívá dosti naivně. Pak už se to naštěstí zlepší. U kamery je nejlepší zmíněný začátek - ty letecké záběry jsou dodnes famózní, ale pak už je kamera víceméně statická, přitom látka si přímo žádá více rozpohybovaných a dynamických záběrů. Pokud jde o písně, ty samozřejmě vůbec nezestárly, Bernsteinova hudba a texty Stevena Sondheima jsou nepřekonatelné, stejně jako choreografie a luskání prsty, které k West Side Story patří. Navzdory výše řečeným výtkám patří původní West Side Story stále k muzikálové klasice, kterou by měl rozhodně vidět každý. Pak už záleží na vaší shovívavosti, ale v každém případě platí, že bez tohoto West Side Story by nikdy nevznikla geniální Spielbergova verze. (16.07.2023)

Dnes som zistil, že muzikály mi príliš nesedia. A už vonkoncom nie také, ktoré sa dĺžkou rovnajú dvojdielnemu dokumentu o druhej svetovej vojne (asi preháňam). Ale práve táto kritika je momentálne nepodstatná. WST patrí vo svojej kategórii medzi jednoznačné klenoty. Akoby som potom mohol sprzniť jeho hodnotenie len kvôli môjmu vkusu? Nemôžem. Prečo my však naopak o niečo neskôr natočená Pomáda sadla (ako riť na šerbeľ)? Ťažko povedať. WST má isté pasáže, kde by bolo hodno bez hanby zavŕtať päť hviezd a tie druhé, na ktoré je celá slovná zásoba primalá . Ku príkladu na prvý bod predošlej vety môžem doložiť pieseň "America" a jej tanečnú choreografiu. Tak dokonalá scéna, že si ju budete púšťať dokola a dokola.. Čo viac povedať? Asi len "Puerto Rico, My heart's devotion .." (27.05.2010)