Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Komedie
  • Akční
  • Animovaný
  • Krimi

Recenze (205)

plakát

Henryho deník (2017) 

Čím víc jsem toho viděl, tím víc mám problém nějak smysluplně film ohodnotit a ještě větší problém, pakliže mám tu potřebu, sesmolit k tomu nějaký komentář. Než porodím text, se kterým jsem alespoň na 95% spokojen, tak to trvá hodinu, a pakliže jej chci vypilovat na 99%, tak klidně i hodiny dvě, no a pak se někteří diví, proč píšu své postřehy k filmům, které mě oslovily, tak sporadicky... Nyní již k samotnému Henrymu. ■ Na Henryho příběh mě nalákaly hnedle dvě věci: 1)) Kanadskej klučina Jacob TREMBLAY, kterej mě zaujal v dramatu Room a 2)) Synopse. ■ Nejsem moc velký příznivec sledování trailerů, teaserů, ukázek, natáčení o natáčení apod. ještě před filmem samotným, a tak jsem nečinil výjimku ani zde. Původně jsem chtěl udělit filmu plný počet, ale po třech dnech, kdy se mi to rozleželo v hlavě, jsem mu dal čtyři, podrobnosti dále v textu. ■ Film začíná velmi optimisticky, až člověk nabere dojmu, že se bude jednat o jakousi variaci A Brilliant Young Mind nebo etudu A Beautiful Mind, zprvu to tak skutečně je, ale později film zaklepe na dveře u sousedů a děj se ubírá jiným směrem, poměrně jiným tempem a uvolněná atmosféra začne houstnout a drama, které zprvu bylo zachumlané pod dekou, se rozvaluje po celém horizontu a smutně překrývá původní hlavní linii. ■ Film bych rozdělil na dvě části: 1)) Henry a 2)) Susan (jeho matka). Ta první část, tou svou hravostí a hezkým popisem vztahu mezi Henrym a jeho matkou, ale také mezi ním a jeho mladším bráškou Peterem, mi ihned přinesla na mysl film Fathers and Daughters. Tato první část mě velice oslovila a ano, byly tam již náznaky toho, co se bude odehrávat v části druhé, ale že to bude probíhat tak, jak to následně probíhá, to jsem vážně nečekal. Ona krásná první část, která je vizuálně dokonalá a vztahově, dejme tomu, zajímavá, však končí jednoho krásného večera. [SPOILER] Henry má jakýsi záchvat a silné svalové křeče, jeho mladší bráška je vyděšen a volá jejich maminku. Ta okamžitě přiběhně, ale jediné, co může udělat, je, že přivolá záchranku. Pak je smutný záběr, jak Henry leží na lůžku, matka celá bez sebe a zdravotníci lůžko s bezvládným Henrym odvážejí na sál. Malý Peter nevěřícně a plačky stojí na konci chodby a lautr vůbec neví, co se děje. Pak jsme již jen smutnými svědky smutné řeči smutného doktora, který se smutným výrazem, povídá Henrymu, jak špatné to je, a když se ho Henry zcela stoicky ptá na odborné otázky, tak doktor chvíli jen tupě civí, a pak Henrymu pravdivě odpovídá, tak v tom okamžiku už všem je zcela jasné, že Henry tu bohužel s námi již dlouho nebude... Henryho poslední scéna, kdy slézá z nemocniční postele, aby se dostal k oknu a se slovy: "Chci vidět nebe..." je tak silně emotivní, že mi ukápla slza... Vytanula mi na mysl vzpomínka na scénu, kdy Shirô kulhavým krokem a s posledními silami, odcházela zemřít do divočiny. Při filmu Matagi jsem řval, jak když mě na nože berou... [/SPOILER] ■ Následující den započne část druhá, kde Susan pomalu, ale jistě poodkrývá malá i velká tajemství svého staršího syna, ale s hrůzou v očích i tajemství sousedovic domu... Malý Peter zde konečně dostává šanci uplatnit své dětské herecké umění. Tato druhá část je sice zajímavá, ale jaksi trošičku unylá, neboť s tématem tajemství sousedovic domu se mohlo pracovat daleko více do hloubky a došlap na dramatickou notu mohl být mnohem silnější; nicméně tato druhá část má i svá pozitiva, například, když se Susan pomalu přesouvá z fáze zdrcená matka nezajímající se o nic kolem do fáze, kdy až fanaticky plní krok za krokem úkoly, které poslouchá ze sluchátek... ■ Zde je právě onen kámen úrazu, o kterém jsem se zmiňoval na začátku, a sice: drama, které tu a tam přinášelo komické vsuvky a nahlédnutí do myslí postav, tak tady sklouzává k thrilleru, sice poměrně dobře odvedenému, ale toto pojetí mi tam moc neštimovalo a upozadění Henryho bylo až moc velké a naopak Susan byla pořád, až na scénu u chajdy, tak nějak přikáknutá, než aby udělala nějaký pořádný krok kupředu... ■ Jako celek hodnotím film velmi pozitivně, avšak kdyby z něj vznikly dva samostatné filmy: 1)) O Henrym 2)) O Susan, tak to bych byl teprv spokojenej. A velká škoda je, že Jacob TREMBLAY nedostal větší prostor, ale to už bych chtěl asi modrý z nebe... ◢ ■ ◣ (R) [90/100] ■ (K) [88/100] ■ (V) [79/100] ■ (H) Jaeden Wesley LIEBERHER [90/100] ● Jacob TREMBLAY [90/100] ● Naomi Ellen WATTS [76/100] ● Dean Joseph NORRIS [69/100] ● Madison "Maddie" Nicole 'Chandelier' ZIEGLER [66/100] ● Sarah Kate SILVERMAN [75/100] ● Lee Grinner PACE [71/100] ● Tonya PINKINS [60/100] ● Geraldine HUGHES [68/100] ■ (♫) [80/100] ■ (E) Fathers and Daughters (2015) ● My Sister's Keeper (2009) ● A Brilliant Young Mind (2014) ● Phoebe in Wonderland (2008) ● A Beautiful Mind (2001) ● Mother and Child (2009) ● Room (2015) ● If I Stay (2014) ● Matagi (1982) ● P. S. I Love You (2007) ● What Maisie Knew (2012) ● Disconnect (2012) ● Crazy Heart (2009) ● Camino (2008) ● One Day (2011) ● Men, Women & Children (2014) ● Same Time, Next Year (1978) ● The Rebound (2009) ● Dare mo shiranai (2004) ● D.A.R.Y.L. (1985) ● Everything, Everything (2017) ● The Sixth Sense (1999) ● Hinokio (2005) ● Jack of the Red Hearts (2015) ● K-PAX (2001) ● Like Sunday, Like Rain (2014) ■ (Č) 1 ■ (P) [Pondělí, 16-X-2017; 03:38] [1080p] [ϿϾ] [PZ-cz] [78/100] ■ (CSFD) DunadanAndrej.KovacJa.MalachiMorholt(C) [78/100]

plakát

Hollarovi (2016) 

Taky žádná hitparáda, ale o štipec lepší než Místo u moře. Dvě scény s Annou jsou fakt super, ale to k celkovému ohodnocení, které bych označil za výborný film, nestačí... ◢ ■ ◣ (R) [55/100] ■ (K) [68/100] ■ (V) [51/100] ■ (♫) [60/100] ■ (E) Manchester by the Sea (2016) ● Lo imposible: The Impossible (2012) ● The Big Sick (2017) ● Návštěvní hodiny (1986) ● Celeste and Jesse Forever (2012) ● Pozor, vizita! (1981) ■ (Č) 1 ■ (P) [Leden 2017] [1080p] ϿϾ [PZ-cz] [60/100] ■ (CSFD) kingikAljakMickeyStumabllmRockermanalldo.raineKcarlosK(C) [60/100]

plakát

Hořkých sedmnáct (2016) 

Další film o blbce, co vlastně ani neví, co chce. ■ To jsem si říkal na začátku, ale po pár minutách mě to začalo bavit. ■ Děj je sice předvídatelný, ale zde mi to vůbec nepřišlo na škodu. Hailee jsem viděl vůbec poprvé a musím se přiznat, že jsem si zpočátku nebyl vůbec jistý, zda je mi sympatická nebo ne. [SPOILER] Po té scéně s ipsací jejího bratra jsem si na ni už zvykl a určitě se podívám na další filmík, kde bude hrát. [/SPOILER] Woodyho jsem nikdy zrovna moc nemusel, ale tady v roli flegmatického učitele byl fakt v pohodě a nikoho jiného bych si v té postavě nedokázal představit. ■ To, jak si hlavní postava postupně uvědomuje, že svět se netočí jen kolem ní a že i všichni ostatní mají své problémy a taky něco cítí, mi připomnělo seriál Puropôzu dai sakusen. A ta situace kamarádka kontra bratr mi zas nemohlo nepřipomenout Dawson's Creek. ■ Nadine je postava, kterou chvíli lituješ, protože je osamocená, lúzr, autsajdr, chvíli jí fandíš, chvíli bys ji nejradši nakopal do zádele, protože se chová jako úplnej trotl, pak to zas přejde a hodíš to za hlavu. ■ Hořkých sedmnáct jemně ukazuje, jak těch -náct je pro samotnou osobu trpící touto diagnózou: Pubertus mentalis věru těžké, ale pro její okolí ještě víc. Osoba postižená touto chorobou se za každou cenu chce osamostatnit a dostat z područí dospělých osob, nejvíc rodičů, učitelského sboru a příbuzných, ale zároveň je v moci svých vrstevníků a chemických procesů svého dospívajícího těla. Nemocný jedinec touží po uznání a chce se začlenit do stáda, zároveň však chce vyčnívat a dávat na odiv svou jedinečnost. Trpí utkvělou představou, že všichni jeho blízcí jsou sobci a vůbec jim na zmiňovaném jedinci nezáleží. Trpí vztekem, který neumí korigovat a emocemi, které vůbec nechápe. [SPOILER] Viz u její matky v zaměstnání, na parkovišti se sklopeným sedadlem a spuštěnými kalhotkami u kolen se svým "idolem", u učitele dějepisu doma, když ji přijede vyzvednout její brácha... [/SPOILER] ■ Já jsem byl s tímto filmem spokojen a po dlouhé době film s touto tematikou, který mě nenudil, neznechutil, nerozčílil, neuspával či nemíjel... ■ (R) [75/100] ■ (K) [70/100] ■ (V) [66/100] ■ (H) Hailee STEINFELD [79/100] ● Woody HARRELSON [70/100] ● Kyra SEDGWICK [66/100] ● Haley Lu RICHARDSON [59/100] ● Hayden SZETO [55/100] ● Blake JENNER [57/100] ■ (♫) [58/100] ■ (E) The Diary of a Teenage Girl (2015) ● Dawson's Creek (1998) ● Puropôzu dai sakusen (2007) ● Tiny Furniture (2010) ● Save the Date (2012) ● Ask Me Anything (2014) ● Queen of Earth (2015) ■ (Č) 1 ■ (P) [Středa, 9-VIII-2017; 21:42] [1080p] [ϿϾ] [PZ-cz] [71/100] ■ (CSFD) TsukiSlarqueemma53ŠpetaMarekmaestrotatumlinekerPierre95HelenaHankesim_klSheemassJenomDominikAdolynadoogiemuswhale ■ (C) [71/100]

plakát

Hoteru bînasu (2004) 

■ Zprvu mi hóóóóóóóódně vadila korejština. ■ Vidět Miki a neslyšet její hlas (a její rodný jazyk) byla tak trochu rána pod pás. Ale to je holt daň za to, když se film natáčí v koprodukci několika států, někteří herci to odnesou předabováním (což věru nemám rád), ale tak to bohužel je... ■ Přiznám se, že v prvních přibližně deseti minutách jsem měl chuť to stopnout a podívat se na to až někdy jindy, jelikož jsem měl pocit, že jsem až příliš unavený na to, abych vnímal vše, co je psáno mezi řádky a vnímal náznaky a symboly schovávající se v tomto filmovém dílu. ■ Ó, jak jsem udělal dobře, že jsem se nenechal zvyklat momentální nerozhodností. Film "Hotel Venuše" je určen spíše přemýšlivému diváku, který dokáže vnímat všechny detajly a sám provést analýzu a syntézu filmového díla... ■ Dobře si pamatuji herce Teruyuki z filmu Tengoku no honya - koibi. Zde mohl ukázat, že má velký herecký talent. Jeho postava zvaná: "Doktor" v sobě ukrývá velkou vnitřní bolest a napětí, ale i pocit osamění a pocit vnitřní prázdnoty, který je tím či oním způsobem vlastní veškerým postavám vyskytujícím se ve filmu... ■ Herec Masachika ztělesňující madam "Venuši", která je spojujícím prvkem všech nájemníků hotelu, není tolik známý a nehrál zatím v mnoha filmech a doramatech, ale i on mě přesvědčil o tom, že je skutečně "Venuší"... ■ Tsuyoshi ztělesňující postavu jménem "Chonan" zde vystupuje jako jakýsi vypravěč, který nám pomáhá poznávat všechny postavy. ■ Eun-ji hrající květinářku jménem "Soda", jsem vůbec neznal, protože korejské filmy nesleduju, ale tato postava mě asi nejvíce překvapila. ■ ■ ■ Během těch dvou hodin poznáš, že každá postava má svá malá i velká tajemství, uvnitř je tíží pocit provinilosti a sužuje je beznaděj. Každá z postav prožívá svůj vlastní život plný svých osobních démovů a vnitřních bolestí. Každá z postav je úplně jiná, ale každá má velmi obdobné vnitřní prožívání svého vlastního osobního pekla s bolestí a utrpením... ■ Film se svou atmosférou nesnaží nikoho soudit ani odsuzovat, což se mi velmi líbilo, neboť přesně to je moje filosofie, ale pomalým tempem Tě nechá vklouznout do "Hotelu Venuše" a pod kůži ubytovaných... ■ [Viděno poprvé: 93/100]

plakát

Hrdina až do konce (2017) 

Velmi příjemné překvapení. ■ Zpočátku se to tváří jako One Week, pak to přechází v poetický Paterson a ve snových scénách zavítáme na Slow West. ■ Tentokrát se mi opět vyplnilo, že když od filmu neočekám moc, tak dostanu hodně. ■ Sledujeme smutný příběh osamělého smutného jednasedmdesátníka, který má již svou hereckou kariéru za zenitem, svoje volné okamžiky tráví buď chlastáním alkoholu nebo hulením marihuany, anebo obojím nebo pro změnu hulí a chlastá u svýho kámoše Jeremyho, kterej prodává drogy svým stálým zákaznikům. Čuměj spolu na starý filmy a pořady a vzpomínaj na starý dobrý časy, kdy oba dva skutečně pracovali. Lee HAYDEN, hlavní postava, měl za celej život jen jednu pořádnou roli, ale stála za to, a taky je to jediná role, ze který ho lidi znaj. Ten film se jmenoval: "THE HERO". De facto Sam Pack ELLIOTT ve filmu tak trochu hraje sám sebe, něco na způsob Un homme et son chien a The Congress. ■ Snové obrazy se zde míchají s realitou, ale Lee chce pochopit smysl myšlenek, které se mu neustále opakují. Po čase však dochází k tomu, že ví, co to znamená, ale nechce si to přiznat... ■ Při jednom z dýchánků u Jeremyho si přijde pro zboží nějaká mladá žena, říkejme jí Charlotte, jsou spolu chvíli sami, protože Jeremy jde pro matroš. Lee na ní čumí, prohlíží si jí od shora až dolů, a pak zase zpátky a zaujme ho, ba co víc, ona na něj taky civí, jak děti v cukráně na pamlsky a on jí zaujme ještě víc, tady se film dělí, protože pak ubíhá trochu jiným směrem. Když se pak potkaj u stánku s mexickým jídlem, tak už je jasný, že jiskra dávno přeskočila a skrytý plamen jen tak neuhasí... ■ The Hero je velmi zajímavý snímek, a to nejen tím, že celý stojí pouze na dvou do jisté velké míry rozdílných postavách, ale že dokáže zaujmout i bez zbytečného patosu, nesmyslného reklamního průvanu a zbytečných marketingových krasožvástů. The Hero je takový malý zastrčený směle nesmělý hrdina, jako třebas The Homesman. Lauře to tady s těmi havraními vlasy ohromně slušelo. Na snímek Come Early Morning, který jsem si pouštěl nedávno, jsem se díval jen kvůli ní a jaké bylo mé zklamání, když se tam jen párkrát mihla a svým hlasem pronesla pouze pár větiček; zato tady jsem si jí pořádně a plnými doušky užil. ■ Atmosféra filmu se mi moc líbila a ten jemný hudební doprovod jakbysmet. A že je film do značné míry předvídatelný? Ano, je. A Co? Jsou různé druhy filmů, které různě působí na různé smysly, vědomí a podvědomí. Když chci dobrodružství v rouše pohádkového fantasy, tak se mrknu na The NeverEnding Story, když chci sci-fi, tak na Star Trek VIII: First Contact, když mám chuť na komedii pro odreagování, tak Jáchyme, hoď ho do stroje!, když večerníček, tak Četnické humoresky, když chci romantiku, drama a akci, tak Rockyho a když chci nějaký film, který na mě bude působit především emocionálně, tak právě takové filmy, jako je The Hero a podobné. ■ (R) [88/100] ■ (K) [84/100] ■ (V) [72/100] ■ (H) Sam Pack ELLIOTT [86/100] ● Laura H. PREPON [84/100] ■ (♫) [80/100] ■ (E) One Week (2008) ● Paterson (2016) ● Atarashii kutsu wo kawanakucha (2012) ● The Horse Whisperer (1998) ● Nothing Personal (2009) ● The Congress (2013) ● Mr. Morgan's Last Love (2013) ● Slow West (2015) ● Un homme et son chien (2008) ● Come Early Morning (2006) ● The Homesman (2014) ● Lost in Translation (2003) ● The Lobster (2015) ● Is-slottet (1987) ● Hateship Loveship (2013) ■ (Č) 1 ■ (P) [Úterý, 10-X-2017; 14:44] [1080p] [ϿϾ] [PZ-cz] [83/100] ■ (CSFD) kaylin(C) [83/100]

plakát

Iči rittoru no namida (2005) 

■ Tento film, uvážíme-li jakým tématem se zabývá a že se příběh v něm opravdu stal, se hodnotí jen velmi těžce. Jelikož jsem se dokázal vcítit do hlavní postavy, její rodiny a jejího blízkého okolí, tak jsem neviděl jinou možnost, než jej ohodnotit plným počtem. ■ Samozřejmě, že někomu může tento typ filmů přijít jako citové vydírání, ne však mně. Každopádně, každý má právo na svůj názor a ten nikomu neberu, nicméně mě osobně přišel tento film a hlavně onen příběh velmi citově silný a dokonce velmi dobře zpracovaný. Asae hrající nemocnou Japonku jménem Aya se své role zhostila dobře. Působila přesvědčivě a nenuceně. Filmu by více slušela délka tak o 30 až 45 minut protáhnout, ale i přesto jsem byl velice spokojen. ■ Oproti seriálu byl film více zkratkovitý, což je samo sebou jasné, když čas celovečerního snímku není nafukovací. A proto, jestli Tě opravdu osud dívky jménem Aya (1962-1988) zajímá, tak se koukni i na seriál Ichi rittoru no namida, kde je její život popsán detajlněji... ■ Překvapením pro mě bylo, když se Asae objevila i v seriálu, kde hraje jinou postavu, taktéž postiženou stejnou nemocí. Ale víc prozrazovat nebudu. Prostě se podívej na film i na seriál... ■ [Viděno poprvé: 98/100; viděno naposledy: 97/100]

plakát

Ima, ai ni jukimasu (2004) 

Když jsem Ima, ai ni Yukimasu viděl poprvé, tak ve mně zanechal svůj nesmazatelný otisk. Dlouho jsem se na něj nechtěl podívat znovu, abych si udržel ten pocit z prvního zhlédnutí. ■ Když jsem se po několika letech odhodlal k dalšímu pokoukání, tak jsem opět, a vlastně o to více, musel konstatovat, že je to pro mě jedno z nejkrásnějších romantických dramat s nádechem fantasy, co jsem za všechna ta léta, po která jsem s vášní a empatií sledoval spousty filmů, viděl. ■ Témata: "mezi životem a smrtí" či "přechod na druhou stranu" nebo "ztráta milované osoby" mě fascinují a zajímají od nepaměti, a tak není divu, že je stále, v té či oné podobě, vyhledávám... ■ ...Jak chceš, vysvětlit něco, co vysvětlit nelze? Jak popsat něco, co ani nevíš, jak uchopit? Jak slovy ostatním sdělit to, co slovy sdělit nejde? Jak přeneseš to, co cítíš uvnitř? Jak? Jak? No jak? Na to neznám odpověď... ■ (R) [95/100] ■ (K) [95/100] ■ (V) [95/100] ■ (H) Yûko TAKEUCHI [95/100] ● Shidô NAKAMURA [95/100] ● Akashi TAKEI [90/100] ● Mikako ICHIKAWA [90/100] ● Fumiyo KOHINATA [90/100] ● Karen MIYAMA [90/100] ● Chihiro ÔTSUKA [80/100] ● Yukiko "You" EHARA [80/100] ■ (♫) [95/100] ■ (E) Artificial Intelligence: AI (2001) ● Tengoku no honya - koibi (2004) ● Hatsuyuki no koi / Cheot nun (2007) ● Bicentennial Man (1999) ● If Only (2004) ● Kytice (2000) ● Boku to tsuma no 1778 no monogatari (2011) ● Ôkami kodomo no Ame to Yuki (2012) ● D.A.R.Y.L. (1985) ● About Love (2005) ● Dolls (2002) ● Deváté srdce (1978) ● Seulpeumboda deo seulpeun iyagi (2009) ● The Blue Lagoon (1980) ● Tada, kimi wo aishiteru (2006) ● Den pro mou lásku (1976) ● Yomigaeri (2002) ● Jak se budí princezny (1977) ● P.S. I Love You (2007) ● Renai shashin (2003) ● Malá mořská víla (1976) ● Dying Young (1991) ● About Time (2013) ● One Week (2008) ● Lásky mezi kapkami deště (1979) ● Sekai kara neko ga kietanara (2016) ● Tatta hitotsu no koi (2006) ● Sekai no chûshin de, ai o sakebu (2004) ■ (Č) 2 ■ (P) [2006] [SD] [ϿϾ] [PZ-cz] [95/100] ■ (N) [Říjen 2011] [HD] [ϿϾ] [PZ-sk] [95/100] ■ (CSFD) zelvopyrdezorzmolotovtombacJossieMaemiMaykitanoGiggsPethushkaclix002Eksisun.eagleakneleHRoyBatty444ZaiGandalf.TJohnyTravaobscuritehaffenAdiegoAOrinajacksaxwerewolf69KurikmoonBenedygtusluk. ■ (Ú) [25-IX-2017] Celý komentář kompletně překopán... ■ (C) [95/100]

plakát

Imogene (2012) 

Nepřestává mě udivovat, jaké hovadiny se daj natočit. Jak hovadsky se daj natočit a jak hovadsky se daj zahrát. Obě hlavní představitelky jsou sice dobré herečky, ale s tímhle scénářem a režisérsko-producentským pojetím se dobře prostě zahrát nedá. ■ Že prej komedie. Směju se ještě teď! ■ (C) [36/100]

plakát

Initiation Love (2015) 

Ke konci jsem si už říkal, že to budou s odřenýma ušima dvě hvězdy. Ale ten konec, ten konec to celé zamíchal, že jsem se rozhodoval mezi třemi a čtyřmi hvězdami. Po závěrečných titulcích jsem se nakonec rozhodl pro pouhé tři. Ale vezměme to postupně... ■ Začátek excelentní. Tam, kde se současné filmy snaží nastínit atmosféru osmdesátých let dvacátého století, tak většinou pouze tiše a nudně přešlapují na místě, kdežto Inishiêshon rabu mě okamžitě vtáhnul do děje a v první čtvrthodince jsem skutečně prožíval osmdesátky. Počáteční charaktery postav se mi taky zamlouvaly a nemohl jsem si nevzpomenout na mého milovaného Denshu. Upozaděný introvertní méněmluvný stydlivý mládenec a od ucha k uchu usměvavá půvabná slečna hledající slušného, milého a hodného jinocha... ■ Jenže... ono to s narůstající stopáží filmu odchází trochu do ztracena, a tak optimisticky, jak to začalo, tak pesimisticky to v polovině pokračuje, že si člověk až říká: "Ach jo!" ■ Je pravda, že ta druhá půlka je již hodně realistická, a o to víc nutí k zamyšlení nad tou první, ale mě to nějak nesedlo a že se z toho vyvrbí zrovna tohle, tak to jsem nečekal, nicméně, jak píše ve svém komentáři Zíza: "snímek, který velmi reálně vypovídá o vztahu mladých lidí", tak přesně tak to je, je to smutné, je to smutné, je to smutné, ale... holt realita. Původně jsem chtěl napsat pouze krátký komentář: "Bohužel..., ale takhle to chodí...", ale ten end to rozsekal. ■ Ten závěr mi připomněl jiný film, kde se většinu času babráme v ne moc záživném tématu, ale finiš tomu dává nový rozměr, a sice: Safe Haven ■ Přibližně od třetiny filmu až do těch druhých Vánoc jsem měl chuť toho vola nakopat do p...le, [SPOILER]ale jak nased do auta a jel k tomu hotelu, tak mě to přešlo.[/SPOILER] ■ Na začátku filmu se píše, že nemáme prozrazovat pointu, tak to ani přes mé nutkání nenapíšu ani do spoileru. ■ Film začíná dobře, rozjezd také dobrý, první třetina suprová, ale pak už to šlo tak nějak mimo mě. Škoda, škoda, velká škoda. ■ POZNÁMKA: První film, kde jsem Atsuko začal brát jako herečku, do té doby jsem ji měl zafixovanou jako zpěvačku, (mimochodem, její zpěv se mic líbí) a taky jako idolku, ale teprve až teď si jí mohu zaškrtnout jako herečku. ■ (R) [79/100] ■ (K) [77/100] ■ (V) [69/100] ■ (H) Shôta MATSUDA [70/100] ● Atsuko MAEDA [88/100] ● Fumino KIMURA [66/100] ■ (♫) [80/100] ■ (E) Densha Otoko (2005) ● Just Friends (2005) ● Minyeoneun goirowa (2006) ● Safe Haven (2013) ■ (Č) 1 ■ (P) [Pondělí, 26-VI-2017; 15:16; Doma] [1080p] [ϿϾ] [PZ-cz] [70/100] ■ (CSFD) Zízasniper18Aljak ■ (Ú) Oprava překlepů a nedoklepů. ■ (C) [70/100]

plakát

Interstellar (2014) 

■ ∞ Rozhodně to pro mne bylo příjemné překvapení. ■ Původně jsem na tento film chtěl jít do kina, když se promítal u nás ve městě, ale kvůli práci jsem nemohl. Včera pozdě večer jsem se k němu konečně dostal, samozřejmě to není takový zážitek jako v kině, ale na druhou stranu mě nikdo nerušil popcornem, brambůrky, sušenkami, vzlyky a mlaskáním mileneckých dvojic nebo například neustálým rozsvěcením displaye chytrého telefonu apod., což fakt nemám rád a mnohdy mě to dost ruší. ■ Za poslední roky je toto jeden z mála sci-fi filmů, u kterého jsem se vůbec nenudil a to ani na chvíli a byl jsem moc rád, že z toho nebyl jen další Avatar (2009) nebo Prometheus (2012), které mě tolik zklamaly... ■ ■ ■ Dlouho jsem se zabýval astrofyzikou, samozřejmě jen jako laik a hodně spíše v rámci populární fyziky než edukativně, ale i tak jsem ze svého nejbližšího a blízkého okolí mohl v této rovině mluvit jen se dvěma lidmi, ostatní si zpravidla nevěřícně klepali na čelo nebo kroutili hlavou či se prostě o tomto tématu vůbec nechtěli bavit. Často jsem také slýchával, jak je možné, že se zajímám o astrofyziku a kvantovou mechaniku, když se zabývám filosofií a religionistikou nebo jak je možné, že mě baví obory informační a telekomunikační technologie, výpočetní technika, robotika a kybernetika, když se ve volném čase věnuji rozvoji duchovního života a oblastem filosoficko-náboženským, jako buddhismus, džinismus, šintoismus, pohanské rituály atd. Na toto nejsou jednoduché odpovědi a kdybych zde měl popisovat vše, co mi běží hlavou a snažil se to pomocí slov zaznamenat, tak nejenže by ten referát byl hodně dlouhý, ale myslím, že i velmi nesrozumitelný... A proč to celé tady rozepisuji? Inu, pár přesně takto na první pohled nesourodých věcí k zamyšlení jsem právě v tomto sci-fi nalezl. Mám takový silný pocit, že právě tento film patří k těm, ve kterých si každý alespoň trochu otevřený člověk může najít ten svůj kousek skládačky. ■ Ve filmu je několik opravdu silných scén, ale nejvíce mi utkvěla [SPOILER] když se COOPER a BRAND(ová) a CASE s Rangerem vrátí z planety, odkud vysílala signál profesorka MILLER(ová), na svou mateřskou loď a oni při rozhovoru s Romilly(em) zjistí, že během krátkého okamžiku, co byli na planetě, uběhlo přes 23 let (01:17:47)...[/SPOILER]. ■ ■ ■ ⁞ [95/100]. ■ ‖ [91/100]. ■ ↨ [92/100]. ■ ♫ [95/100]. ■ ■ ■ ∩ Contact (1997) /// Stargate (1994), Stargate SG-1 (1997) /// Kaze no tani no Naushika (1984), Rapyuta: nebeský zámek (1986) /// Солярис (Solaris) (1972), Solaris (2002) ////// Moon (2009) / Flatliners (1990) / Immortel (ad vitam) (2004) /// THX 1138 (1971), Vexille: 2077 Nihon sakoku (2007) /// Passengers (2008) / Avatar (2009), Prometheus (2012) ///////// 2001: A Space Odyssey (1968) / The Man from Earth (2007) / K-PAX (2001) / Mission to Mars (2000) / Red Planet (2000) /// Child 44 (Dítě číslo 44) (2015) /// Event Horizon (1997) / Gravity (2013) /// The Last Days on Mars (2013) ///////// Star Trek: The Next Generation (1987), Star Trek: Enterprise (2001), Star Trek: Voyager (1995), Star Trek: Deep Space Nine (1993), Babylon 5 (1994); Star Trek: The Original Series (1966) /// Lost in Space (1998) / The Sixth Sense (1999) / El Laberinto del Fauno (2006) / Armageddon (1998) / The Core (2003) /// Flightplan (2005) / Psi Factor: Chronicles of the Paranormal (1996) / The X-Files (1993) / The Outer Limits (1995) /// The Abyss (1989) ///////// Total Recall (1990) / WALL•E (2008) / Unbreakable (2000) / Andromeda (2000) /// Kôkaku kidôtai (1995) / Jûni kokuki (2002). ■ ■ ■ № 1x ⌂ [J], [D]; ϿϾ; [PC]; [PZ-CZ]; [1920x1080p; (16:9)]; [čtvrtek, 11-VI-2015; 00:02]. ■ ■ ■ ↔ ① [95/100]; [čtvrtek, 11-VI-2015; 00:02]. ‡ [95/100]; [čtvrtek, 11-VI-2015; 00:02]. ■ >>> [98/100]. ■