Fontána

Fontána otevřela pro mě nový způsob vyprávění. A to zajímavou formou. Ale to nejlepší na tomhle filmu není tak samotný příběh, který toho moc nenabízí, ale herci a hudba. Ta hudba ve mě vyvolala velikou pozornost. A Hugh Jackman odvedl skvělý výkon, hlavně byl v každé odlišné scéně uvěřitelný. (17.02.2013)

Při sledování filmu se mi vybavil jiný umělecký snímek, nevím, jak se to jmenovalo, ale hrál v tom Willem Dafoe, který to taky režíroval, promítali to v Cannes a promítání fatálním způsobem narušil mistr Bean, který tady byl na svých prázninách... Dovolím si nabídnout alternativní obsah: (možný spoiler) Fontána je příběh ze současnosti, příběh milujícího muže umírající ženy, která nestihla dokončit historicko - mysteriózní román, jehož děj se prolíná, díky představivosti hlavního hrdiny, se skutečností. Tommy se uzavírá do svého světa, který je symbolizovaný skleněnou koulí letící vesmírem, prochází vnitřní katarzí, kdy se mu podaří dokončit manželčin román a smířen s její smrtí sází na její hrob plod, který jí zajistí nesmrtelnost dle mayské moudrosti. (01.03.2013)

To hodnocení jako myslíte vážně ? Nudnější kravinu jsem neviděl. Taková píčovolovina. Mladej wolverine a rakovinotvorná Wízka ehm Weiszka. Nic pro mě (28.11.2013)

Mr. Aronofsky, aj keď ma Vaše filmové cítenie a rozprávačské umenie chvíľami nadchýna, Vami predostreté videnie sveta sa opakovane dostáva do konfliktu s (mojou) racionalitou. Tie Vaše "posolstvá" sú skrátka len krásne natočená stupidita. Asi rozumiem, prečo sa to väčšine páči, žiaľ pre mňa je Fontána len preceňovaným, transcendentálno-ezoterickým pseudoumením. (02.03.2014)

Bylo mi z toho všeho tak nějak smutno... Těžko říct, jestli je to dokonalý film, nebo naprostý odpad. (23.10.2017)

Mě prostě tyhle abstraktní filmy neberou. Jistě, od Aronofskyho se nedalo nic moc jiného čekat, ale jak mi sedl jeho Wrestler nebo Černá labuť, tohle mě ze začátku vůbec nebavilo, pak jsem se trochu chytil a pochopil souvislosti, ale ve výsledku v tom nevidím nic víc, než jen film o smíření s nějakými těmi rádoby nadpřirozenými prvky. Nejvíc mě bavila prostřední část o hledání léku na rakovinu, ale ta byla příliš prokládána částí s výpravou za zázračným stromem a bizarní cestou v bublině vstříc umírající hvězdě. Snímek se mi zdál zkrátka nic moc, veskrze průměrný, absolutně mě ničím nezasáhl a neupoutal. Ať si je jinak populární, jak chce. (26.12.2022)

Na fontánu jsem se spolu se Southland Tales těšil nejvíc ze všech filmů roku 2006. O to větší to pro mě bylo zklamání. Nejen, že film je zbytečně překombinovaný, ale tentokrát nedosahuje zdaleka přesvědčivosti Aranofského 2 předchozích filmů. Pi a hlavně Requiem mě totálně odzbrojilo a přikovalo k sedadlu. Od Fontány jsem čekal něco podobného, a hlavně podle tématu, které mě dost zajímá, jsem věřil v jeden z nejlepších filmů vůbec. Fontána mě ale bohužel svou zvláštní kompozicí vůbec nevtáhla do děje a nechala mě dost chladným... I přes všechny výtky je to ale díky vizuálnímu zážitku 70%. (09.03.2007)

Přestože se mi nelíbil Requiem za sen, snažil jsem se vyhnout předsudkům a jít na Fontánu s čistou hlavou, abych si udělal co možná neobjektivnější obrázek a neochudil se o případný emocionální prožitek. Přesto se opakovala stejná situace. Přijde mi, že se tady děje mnoho povyku pro malé bezvýznamné nic. Aronofsky znovu předvádí obsahově plochou formální ekvilibristiku. Jeho vizualita je sice na první pohled velmi propracovaná, ale vystačí si s velmi jednoduchými, prvoplánovitými postupy. Obrazy jsou sice krásné, ale jsou za sebou kladeny jako plakáty v kalendáři. Autor se snaží dosáhnout jakéhosi archetypálního nádechu skrze nadužívání bílých světel rozpíjejících kontury a precizní, ovšem v důsledku poněkud laciné komponování záběrů podle centrálního bodu. Za obrazovou stránkou se krčí podivně krkolomný, vykonstruovaný příběh, který - podle mých osobních dojmů - neposkytuje žádný emocionální prožitek. Užití tří odlišných časových rovin je pro celkové vyznění příběhu dost pochybné. Tyto vrstvy navíc trpí množstvím nedostatků, které se autor snaží přikrýt pomocí jejich vzájemného, často ovšem významově i dramaticky nefunkčního propojování a tím vyvolat dojem osudové, kruhové kauzality. V závěrečných minutách, kdy by očividně vše mělo směřovat k finální katarzi, jsou výjevy zcela ploché, emocionálně bezzubé a více než nějakou komplexnější uměleckou vizi připomínají nepříliš srozumitelné poloinstinktivní blábolení. Některé obrazy přitom budí nechtěný úsměv ( létající Hugh Jackman před strážcem pyramidy) či působí dojmem nastavované kaše ( výjev s rostlinami rašícími z těla). Daleko plnohodnotnější než film sám, je jeho hudební doprovod. V niveč také přišel velmi čistý a intenzivní herecký výkon Hugha Jackmana.Osobně považuji Darrena Aronofského za velmi přeceňovaného režiséra -autora. Servíruje divákovi umělou hmotu, která se tváří jako vysoká umělecká hodnota. (24.03.2007)

Jedno vidění a dost, i tak bylo těžké u toho vydržet. Asi je to generační záležitost (a možná i "pohlavní" - tohle dílko je podle mého názoru především pro ženy), na mě to působilo jednak jako videoklip (s jakoukoli současnou pop-elektronickou hudbou, která by přes ty obrázky pěkně klouzala), jednak jako trailer (k filmu, který však neexistuje, protože trailer je sám už tím filmem -- takový samotrailer?), jednak jako dílko veskrze televizní, ploché, vystřihovánka. Já vím -- malý rozpočet. Ale je to opravdu omluva? Navíc mě iritovalo, jak herci strašně přehrávají. Jackman je jinak snad sympaťák, ale tady byl trapný a chvílemi připomínal nějakou spasitelskou mátohu z Monty Pythonů nebo ze špatného akčňáku o mumiích (podobně jako ten směšný mnich). Ale dost žluči, tohle prostě není pro mě. V diskuzi po shlédnutí jsem řekl, sic, že kdyby něco takového natočili třeba Češi, byl bych k tomu mnohem vlídnější. Takže zas až tak zapšklej nejsem. (02.07.2007)

Pro bezneho divaka myslim velmi narocne zpracovani tematu, kde se film zamysli hlavne nad smrti jako soucasti zivota. Hlavni hrdina se smrt snazi pochopit, ale jelikoz je chirurg, tak se mu to uz z principu moc nedari. :-) Jak uz jsem psal, zpracovani, a vubec cely styl vypraveni deje neni zrovna bezny, a prumerny divak bude ponekud v rozpacich. (10.09.2007)

Aronofsky sa z filmu na film zlepšuje. Tento film sa mi z jeho tvorby páči asi najviac. Je to skutočne vizuálne dielo sprevádzané ako v každom jeho filme výbornou hudbou od Clinta Mansella. Film o láske a smrti. (31.12.2007)

Když jsem viděl Fontánu poprvé, neuměl jsem jí zhodnotit. Bylo to, jako když se vám dostane do hlavy myšlenka ale vy ji neumíte úplně vstřebat a nějak si jí smysluplně rozložit. Kdybych byl tenkrát nucen jí zhodnotit, dostala by nejspíše 4*. Po půlroční odmlce, po druhém shlédnutí, jsem si uvědomil, že se jen stačí koukat a vaše hlava si to nějak rozebere. Mockrát jsem po filmu nezažil takový emocionální zážitek jako právě po Fontáně. Je to film nádherně vizuálně zpracovaný s naprosto krásnou a k sobě se hodící hudbou. Fontána je prostě jedinečný film s jedinečnou atmosférou. (22.07.2008)

Naprosto úchvatná vizuální stránka, úžasné herecké výkony (Hugh Jackman se mi nesmazatelně zapsal mezi vynikající herce). Geniální scénář. Až hypnoticky stimulující hudba. A samozřejmě excelentní režie geniálního mága Darrena Aronofskyho, který zkrátka umí, protože utáhnout něco takového, jako je takovéto dechberoucí dílo, to už musí být Pan režisér. Tento film byl pro mě naprosto strhujícím zážitkem. A je nade vše jasné, že zvolím plné - stoprocentní hodnocení. (29.10.2008)

Rachel musí mať dole hotovú fontánu. (03.12.2008)

Silně emotivní filozoficky založený film o splynutí lásky se zdánlivě končícím koloběhem života. Ve filmu se prolínají celkem tři spolu úzce související časové roviny, jejichž ústřední postavou je ve všech případech herec Hugh Jackman. Kromě hrdiny mají všechny tři příběhy společný cíl. Najít lék na smrt. Najít způsob, jak se vyhnout neúprosné smrti a získat věčný život. Je ale délka našeho života opravdu tak důležitá? Nezáleží spíš na jeho průběhu? Najdeme-li jeho smysl a naplnění, je jedno, trval-li třicet nebo sto let... Někteří ho bohužel nenajdou nikdy. „Death is the road to Awe.“ Režisér Darren Aronofsky mě nadchnul již podruhé. (17.01.2009)

Aronofsky mě dokáže zarazit do mého otáčivého křesla, že jsou mi vidět jen oční bulvy a ani nedutám. Povedlo se mu to u Pí, Requiemu, ale nejvíce právě zde, u Fontány. Velmi důležitá je jako vždy hudba Clinta Mansella. Ta snímku dodává mnohé. Děj se odehrává skutečně ve trojím provedení, jednak takové "noir" zabrousení mezi conquistadory ve Střední Americe, kde se Hugh Jackman jako španělský dobyvatel snaží uchvátit do svých spárů mocný strom, jenž by měl vrátit zašlou a inkvizicí sužovanou slávu nejen jeho královně, ale i celému Španělsku. Potom současný lékař Hugh Jackman hledá lék pro svou manželku s nádorem. Zde je opakující se motiv workoholicismu, který je ale zapříčiněn snahou o "konečné řešení a vyhubení nemoci jménem smrt". V nespecifikova(tel)né budoucnosti letí současný Jackman, jen o několik staletí starší, vstříc mlhovinám a Vesmíru, aby konečně, tak trochu jako Gilgameš, pochopil, co je skutečný klíč k "věčnosti". (15.02.2009)

On a ona. On lékař, ona umírá na mozkový nádor. Jedině on ji může zachránit, pokud jeho domněnka o tajemném léčivém stromě bude pravdivá. Ona píše román. V románu se on vydává hledat tajemný strom života. Ona čeká na jeho vysvobození. On, o mnoho stovek let později - hledá odpovědi na svoje otázky. Ona .... Ehm, zdá se to komplikované? Ano, to určitě je. Toto není film, u kterého byste mohli dělat jakoukoliv jinou činnost - je nutno se plně soustředit, a i tak se málokomu podaří proniknout do Aronofského mysli, a zjistit, co vlastně filmem chtěl říct. Ale na druhé straně - když ono je to tak krásné. Tři příběhy, kdy každý z nich by vystačil na samostatný film propojené v jeden dechberoucí obraz. Skvělý Hugh Jackman, stejně jako jemu sekundujcí Rachel Weisz. Jen to, že jsem se ve filmu chvilkama ztrácel (ale to je holt Aronofsky), mi brání dát plný počet... (24.02.2009)

''Co kdybyste mohli žít věčně?".. Toto zpracoval Darren Aronofsky na jedničku. Vizuální a hlavně audiovizuální podání je zde až neuvěřitelné. Tento film musí člověk vidět, o tom se nedá psát. (21.03.2009)

Duchovní, tajemné × zmatené..? Jsem od včerejšího večera hluboce zamyšlená, protože vypadám jako idiot - já jsem ten film nepochopila. Vím, že tam šlo o smrt manželky, o snahu vytvořit nový lék z chlupatého stromu života, který by jí zachránil, tuhle rovinu děje chápu. I to s královnou Španělska bojující proti inkvizici. Ale co tam dělal oholený levitující pan doktor a povídal si se stromem? To se pak jako oba narodili? Asi jsem duchovně ještě nedospěla, abych mohla chápat takovéto filmy.. (28.08.2009)

Esoterika v instatntním provedení. Donedávna konzumenti tohoto typu "kultury" vesele spotřebovávali statky vezdejší a z vysoka kašlali na duchovno jakéhokoli typu. Ovšem dnes se z esoteriky stal plnohodnotný předmět spotřeby a hranice hlouposti se tak opět posunula o něco dál. (31.08.2009)