Horizont události

Ze začátku inteligentní a atmosféricky nabitý film se postupem času stává tupě inscenovaným hororem bez špetky smyslu a logiky. Fishurne jako kapča bez chyby, ostatní členové posádky rovněž ucházející. Futuristicky se tvářící kulisy pohladí po duši každého fandu temného scifi, ovšem čím více se film blíží konci, tím více divák kroutí hlavou. Pointa doslova žádná, krve jak z vola - a zcela zbytečně, veškerá pracně budovaná atmosféra tajemna se naprosto vytrácí. O půl hodiny přetočit, nahradit smysluplným koncem a možna trochou nepolopaticky vysvětleného filozofična a jednalo by se o velmi slušný přírůstek v žánru scifi. Takhle jde jen o kontroverzní krvárnu. (07.05.2005)

Obecně moc klasická sci-fi nemusím. Ten žánr mi nesedí. Příjde mi nenápaditej, je pořád o tom stejným dokola, nejde tam nic pořádnýho vymyslet ... No a to je právě ta perlička na téhle výjimce, která mne fakt dostala ... Většina stopáže filmu se tváří úplně klasicky a typicky pro daný žánr. Kdesi byla tajná raketa ve vesmíru, pak zmizela, teď se náhle objevila, máme nějaký zvukový záznam, který pokládá spíš další otázky ... No poletíme se tam podívat. Z toho jeden z posádky prostě vyčnívá, protože není členem, ale vynálezcem té podivné kosmické lodi. Klasika, pořád to stejný dokola říkal jsem si. A co tam najdou, buď nic a nebo mimozemšťany. Jenže to jsem se pletl!! Film mne držel celou dobu díky dobrým hereckým výkonům a velmi zajímavou výtvarnou stránkou. A když se začalo zjišťovat, "co tam vlastně je", tak jsem si říkal "To je mazec!!! Tohle jo!!" ... Poslední třetina filmu je doslova ... peklo... (11.01.2013)

Od momentu vstupu na Horizont události jsem tušila, že v tom bude nějaká čertovina a měla jsem pravdu! Slušně napínavý vesmírný horůrek. Díky za přitepleného Coopera, jehož postava dávala filmu tolik potřebný humorný prvek. Jeho hláška "Vrátil jsem se! ... Skoro. Teď vám ukážu. Co se děje?? Sakra! " mě rozsekala. Načež se znovu trochu proletěl ... Od snímku jsem čekala, že mě spíše vezme do vesmírného dobrodružství, což se až tak nestalo, když nepočítám Cooperův sólo výlet do kosmu. Sam Neill, jako dr. Weir - strůjce kosmické lodi, ale děsivě vypadal. Ten se poved přímo ďábelsky. U spousty záležitostí mi ale unikaly souvislosti. Takže ano, napínavé to bylo, ale jinak nic omračujícího, teda. (07.06.2015)

Ve vesmíru váš křik nikdo neuslyší. Když v roce 1979 s tímto sloganem přišel do kin kanonický Vetřelec, odstartoval svým úspěchem renesanci subžánru sci-fi hororu. Ten se těšil velké popularitě v Americe padesátých let, kdy snímky o zlotřilých mimozemšťanech žily z paranoie vůči východnímu bloku, případně odrážely hrůzu z jaderné katastrofy i rapidně se rozvíjející vědy. S ochladnutím ideologického běsnění a především pak tváří v tvář reálnému závodu o dobytí kosmu přišel žánr o svou hybnou sílu a jeho příspěvky se staly zábavnou výplní nočního vysílání televize. Vetřelec coby čistokrevný horor postavený na psychologických a mytologických archetypech připomenul, že neprobádané dálavy mezihvězdného prostoru mohou skrývat hrůzy, které ze Země, kde vědecký pokrok okrajoval sféry tajemna a iracionálna, závratně mizely. Nadcházející dekáda přinesla vedle přímého pokračování a desítek laciných kopírek směřujících na bující videotrh také další dnes ikonické příspěvky, které sci-fi horor ustanovily jako jednu ze stabilních žánrových kategorií, jež se má čile k světu dodnes, jak ukazuje letošní premiéra Život (Life, 2017). Devadesátková produkce Horizont události je sympatická tím, že nijak nezastírá svou brakovost, ale vedle šestákové přímočarosti vlastní VHS titulům se chlubí také působivými efekty a výpravou i strhujícím formálním rukopisem. Režisér Paul W.S. Anderson, který proslul svými hyperrealistickými videoherními filmy v čele se sérií Resident Evil, za pomoci efektních kamerových kompozic a rychlého střihu proměňuje omezené prostředky a několik málo studiových interiérů na pohlcující horskou dráhu vesmírnou archou hrůzy. Na rozdíl od hrůzy personifikované do roztodivných mimozemských tvorů, Horizont události kráčí ve šlépějích lovecraftovského absolutního zla dalece přesahujícího malého člověka, které spojuje s prvky groteskně fyzických hororů Cliva Barkera. [psáno pro LFŠ 2017] (03.07.2022)

Velice stísněná a nepříjemná atmosféra, výborné herecké výkony nejen dua Neill - Fishburne, nechutné záběry, zajímavá výtvarná stránka, deprese, šílenství...Slušná soda. A kvalitní podívaná, i když rozhodně ne pro každého...Jedna věc se mi na "Horizontu událostí" líbí obzvlášť - už je to pár týdnů, co jsem ho viděl, ale pořád mám při vzpomínce na něj opravdu svíravý a nepříjemný pocit. Není mnoho filmů, které by tohle uměly...Brrr!! (08.11.2005)