Východní přísliby

Komorní, dokonalé, velepečlivé vysoustružené... od interiéru ruské restaurace, přes potetovaný exteriér Viggo Mortensena až po neustále sjetého Cassela. Zjevně to mělo působit naprosto odosobněně, ale právě to způsobilo, navzdory tomu, že uznávám ten film z technického, režijního i ze spousty jiných hledisek, že mě tentokrát Cronenberg vůbec neoslovil. Smířená sedmička. Dějinám násilí dám přednost kdykoliv. (10.01.2008)

Syrové, drsné a dokonale vygradovné, přestože chybí hranice, kde gradace začíná a kde končí. Cronenberg rozplétá a zaplétá až příliš snadno, vše ale překrývá neskonalým režijním umem. Mimochodem, poprvé od Pána prstenů mám pocit, že Aragornův Mýtus padl a nastupuje Mortensenovo očištěné herecké Ultimátum. (18.01.2008)

Cronenbergovy filmy jsem nikdy předtím nevyhledával, ale po skvělých Dějinách násilí jsem se jeho dalšímu podobnému dílku nemohl vyhnout. I tentokrát se celkem zadařilo a sonda do zákulisí ruské mafie, kde není největší svině ten nejhlasitější, ale právě naopak, je od začátku do nějakých patnácti minut před koncem naprosto vynikající. Dojde i na jednu absolutně nezapomenutelnou scénu, která vás utvrdí v tom, že časy Aragorna jsou dávno zapomenuty a Mortensen by mohl pomýšlet i na oscarovou nominaci. Ale jak už jsem řekl, kšefty s mafiány v potemnělém Londýně nejsou to jediné, co se může podělat... Nebudu tady specificky nadávat, abych nespoileroval. Uvidíte sami. 8/10 (25.11.2007)

Velice kvalitní komorní drama o tajném agentovi, který se infiltroval do jedné ruské mafiánské rodiny v Londýně. Viggo Mortensen v roli chladnokrevného a bezcitného "řidiče" je velmi přesvědčiví a nomice na Zlatý globus to jen podtrhuje (vůbec bych se nedivil ani nominaci na Oscara). Naomi Watts zahrála slušně a dokonce i Vincent Cassel, kterého jinak nemusím mi tady nevadí. David Cronenberg točí "malé" filmy, ale velké svým obsahem. Na pět to sice není, ale za zkouknutí to určitě stojí...... (16.01.2008)

Velmi slušná filmová studie zvyklostí, poměrů a rituálů v ruskojazyčné mafii působící v londýnské diaspoře... David Cronenberg měl vždy obsesi z násilí, přestal ho však zkoumat v jeho patologické podstatě (zjevné v jeho dřívějších filmech) a ve svém uměleckém i duševním vývoji se posunul k zkoumání násilí u člověka, pohybujícího se v mezní situaci. Stejně jako v Dějinách násilí i ve Východních příslibech je onou mezní situací patriarchální společenství mafie, nyní však specifické svým místem původu - ruská mafie Vory v zakoně a konkrétně její londýnská odnož. Hned zpočátku je proti tomuto světu exponována v kontrastu životní situace mladé zdravotní sestry, naturalizované Rusky, která již však přišla o své původní kořeny i jazyk, a je vlastně zosobněním obyčejných lidí (což je přímo ve filmu několikrát zmiňováno). Iluzi obyčejného slušného člověka zdárně kolem sebe vytváří i hlava celé mafiánské rodiny, na první pohled slušný, spořádaný a vážený postarší hoteliér (s dokonale matoucí tváří Armina Mueller-Stahla). Skutečnost ovšem vypadá jinak, stejně jako v případě jeho řidiče, na první pohled bezcitného a chladnokrevného zabijáka, který v sobě ale skrývá stopu humanity. Takto rozehraný příběh si v sobě nese ještě spoustu dalších rozehraných tajemství a dějových překvapení, zachovává si však žánrovou morální tenzi a typickou relativizaci běžných etických zvyklostí. Za zmínku stojí typicky Cronenbergovská explicitnost a popisnost násilných scén, vyvedená v naturalistických detailech, jakož i důraz na symboliku a rituály (tetování, iniciační obřad...) uvnitř voronské mafie. Stejně tak Cronenbergovsky dokonalá mizanscéna a režijní lehkost, s jakou posouvá vpřed své vyprávění, navíc s několika silnými momenty (scéna v sauně, odklízení mrtvoly...). Pod jeho vedením rozkvétá i potenciál ústředního hereckého tria - Viggo Mortensen (úžasná řeč těla, tolik v kontrastu s podprůměrnými pseudohvězdami béčkových akčních filmů), Armin Mueller-Stahl i Naomi Watts předvádějí bravurní výkony... Velmi silný, byť v podstatě komorní, thriller, v něm rezonuje mnohé, třeba i velmi slušná ruština... (12.01.2008)