Východní přísliby

Na tenhle film jsem se hodně těšil, jednak, že se v ní měla objevit moje oblíbená herečka Naomi Watts a jednak, že tam měl být Viggo Mortensen, kterého jsem viděl pouze ve filmech Pán prstenů (kde zase tolik neexceloval) a ve filmu Dokonalá vražda (kde mě mile překvapil). V tomto filmu mě Mortensen znovu nezklamal (zvlášť jeho sarkastické rozhovory s Casselem a jeho výraz "klaďák/záporák"), naopak Naomi Watts nedostala příliš šanci ukázat svoje herecké umění (s výkonem ve filmu 21 gramů se to prostě nedá srovnat). Dále, jelikož jsem viděl film s titulky a zároveň se učím ruštinu, tak přišlo mi velice zajímavé takřka plynulé přecházení z angličtiny do ruštiny a naopak. Výtku bych měl snad jen k 1 věci a to k tomu, že dítě, jehož matka byla pod vlivem drog a to ne zrovna krátkou dobu, se vůbec narodilo a to dokonce bez jakkéhokoliv postižení. Ale jinak film musím hodnotit kladně, ikdyž z některých scén, by se nejspíš slabším povahám udělalo lehce nevolno. (10.02.2008)

"Where are you going?" Mortensen opět jako nejednoznačný převozník přes řeku Styx tekoucí mezi dvěma zcela odlišnými světy, borščový strýček, z kterého mrazí Mueller-Stahl a drunk/queer měkkota Cassel. Jakmile se byť jen jeden z nich objeví v záběru, nejdou z něj odtrhnout oči a co teprve, když jsou tam všichni tři.. Stále zajímavější Cronenberg poprvé zcela opustil při natáčení kanadskou půdu a stejně jako v History of Violence mě znovu naprosto dostal neobyčejným zpracováním obyčejného příběhu. "What the fuck do you care?" (13.07.2009)

Dobrá rada nad zlato a věřte, že téhle je radno se držet. Druhý snímek "nového" přístupnějšího Cronenberga je v mnohém jako ten první. A v mnohém je takový divný. Film o Rusech, kde se rusky mluví, zpívá a tak vůbec. Ovšem v multinárodním obsazení žádný Slovan. Na výsledku to je po intonační stránce chtě nechtě znát. Není to přímo ta směšná hollywoodská představa afektované ruské intonace, ale stejně. Na druhou stranu vám to možná ani nepřijde, jelikož herci jsou jinak naprosto přesvědčiví. Nejen Mortensem či Cassel, ale i naprosto perfektní Armin Mueller-Stahl. Přesto nejvíce dojmů zanechá právě Viggo. Jeho klidný, sebejistý postoj je totiž zcela výmluvný. Když udělá před restaurací ono gesto směrem k postavě strýčka, tak je vám jasné, že vy byste teda již z domu nevylezli a ani toho moc v dohledné době nenaspali. Všemi zmiňovaná rvačka v lázních je prostě... Reálně působivá. To co však film sráží nejvíce je poněkud překvapivě děj. Celá linka s Naomi Watts je zajímavá, ale je tak nějak jaksi navíc. I ten náhlý konec je netradiční, ale... A to je právě ono. Východní přísliby mají těch ale na můj vkus nějak moc. Neříkám, že nejde o velmi dobrou záležitost pouze to, že mohla být lepší. O dost. (10.01.2008)

Velmi slušná filmová studie zvyklostí, poměrů a rituálů v ruskojazyčné mafii působící v londýnské diaspoře... David Cronenberg měl vždy obsesi z násilí, přestal ho však zkoumat v jeho patologické podstatě (zjevné v jeho dřívějších filmech) a ve svém uměleckém i duševním vývoji se posunul k zkoumání násilí u člověka, pohybujícího se v mezní situaci. Stejně jako v Dějinách násilí i ve Východních příslibech je onou mezní situací patriarchální společenství mafie, nyní však specifické svým místem původu - ruská mafie Vory v zakoně a konkrétně její londýnská odnož. Hned zpočátku je proti tomuto světu exponována v kontrastu životní situace mladé zdravotní sestry, naturalizované Rusky, která již však přišla o své původní kořeny i jazyk, a je vlastně zosobněním obyčejných lidí (což je přímo ve filmu několikrát zmiňováno). Iluzi obyčejného slušného člověka zdárně kolem sebe vytváří i hlava celé mafiánské rodiny, na první pohled slušný, spořádaný a vážený postarší hoteliér (s dokonale matoucí tváří Armina Mueller-Stahla). Skutečnost ovšem vypadá jinak, stejně jako v případě jeho řidiče, na první pohled bezcitného a chladnokrevného zabijáka, který v sobě ale skrývá stopu humanity. Takto rozehraný příběh si v sobě nese ještě spoustu dalších rozehraných tajemství a dějových překvapení, zachovává si však žánrovou morální tenzi a typickou relativizaci běžných etických zvyklostí. Za zmínku stojí typicky Cronenbergovská explicitnost a popisnost násilných scén, vyvedená v naturalistických detailech, jakož i důraz na symboliku a rituály (tetování, iniciační obřad...) uvnitř voronské mafie. Stejně tak Cronenbergovsky dokonalá mizanscéna a režijní lehkost, s jakou posouvá vpřed své vyprávění, navíc s několika silnými momenty (scéna v sauně, odklízení mrtvoly...). Pod jeho vedením rozkvétá i potenciál ústředního hereckého tria - Viggo Mortensen (úžasná řeč těla, tolik v kontrastu s podprůměrnými pseudohvězdami béčkových akčních filmů), Armin Mueller-Stahl i Naomi Watts předvádějí bravurní výkony... Velmi silný, byť v podstatě komorní, thriller, v něm rezonuje mnohé, třeba i velmi slušná ruština... (12.01.2008)

Jednoduchy pribeh podopierany bez vynimky skvelymi hereckymi vykonmi a tazivou atmosferou odvratenej strany londynskeho podsvetia, ktore je zivnou podou pre "rodinny" biznis z Vychodu. Cronenberg znova dokazuje ze explicitne sceny nasilia a nahoty vie podat nie ako samoucelny exces, ale ako plnohodnotnu zlozku pribehu. Podobne ako ini uzivatelia mi je len luto toho zbytocneho twistu, ktorym sa otvara posledna patnastminutovka filmu. Rozhodne nie je z kategorie "blbych", len v tomto pripade zbytocny, vzhladom na dovtedy perfektne fungujuci "stroj". (24.11.2007)