Gravitace

Alfonso Cuarón posunul hranice. Hranice dokonalých triků a hranice kvality filmových zážitků .... až za hranice vesmíru. Prožíval jsem tenhle film tak intenzivně, jako už dlouho žádný. Sandra sice utáhla bez problémů celý film sama, ale herecké výkony stály tentokrát stranou. V hlavní roli byl jednoznačně režisér, kterému přeju do Oscarového klání velký, zasloužený úspěch. ... Nejsilnější filmový zážitek roku 2013 (17.09.2014)

Spolu s Man of Steel nejintenzivnější kino zážitek roku. Tam, kde nový Superman drtil hektickou, nikdy nekončící akcí, Gravitace ohromuje vizuálem. Ale nejenom to, ona hlavně burcuje k fandění křehké hrdince, která musí bojovat se skličujícím osaměním a pocitem absolutní beznaděje. Čekal jsem pomalý, filozofující a depresivní film. Cuarón ale překvapil a nabídl svěží sci-fi survival, který má do filozofující nudy hodně daleko. (22.10.2013)

Gravity nie je o príbehu. Toho tu prakticky niet. O jediných dvoch postavách sa dozvieme minimum, a iba k jednej z nich nám je umožnené si vytvoriť emocionálne púto. Gravity je o sprostredkovaní pocitu. Je vesmírnou survival drámou, pri ktorej sa uhýbate lietajúcim úlomkom, šetríte kyslík a snažíte sa niečoho zachytiť. Zážitkový, filmársky unikátny film, jediný svojho druhu. Ale ako dlho v nás zostane rezonovať, postrádajúc nosnejšiu myšlienku či prekvapujúcejší záver? Vďaka o život hrajúcej Sandre dlhšie, než by bez nej. Film, ktorý absolútne nemá zmysel vidieť inde než na veľkom kinoplátne. (24.09.2013)

3D /// ,,SLYŠÍTE MĚ NĚKDO? KDOKOLIV! SLYŠÍTE? POTVRĎTE PROSÍM PŘÍJEM… PROSÍM.…“ /// Jsem rád, že pan Cuarón vysvětlil všem budoucím kosmonautům, proč nemaj dát ve vesmíru bez hasičáku ani ránu, a filmovejm fandům, že nejen voda, ale i vesmír je stvořenej pro 3D. A ani v něm nemusej běhat žádný pičoviny. Nejde jen vo hru se zvuky, s tichem, fajnovou hudbu. Zdá se mi, že Sandra nikdy nebyla tak atraktivní. Ve filmu. Kurva já s ní dejchal, já se s ní stresoval, já kvůli ní nedejchal. Zmocňovala se mě panika, mlžily brejle. Držel jsem pěstičky, mačkal palečky… ty vole, co to píšeš za sračky?.. No dobrá, já jen chtěl říct, že mě to chytlo! Nevím, co vod Vesmíru vočekáváte vy, ale mě tohle stačí! Nejde jen vo ty záběry, ale celkově vo tu atmosféru… Vod teď, když se mrknu na oblohu, budu vždycky, tak nějak podvědomě hledat Matta Kowalskyho. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Vždycky jsem si přál sebou fláknout vo kosmickou loď. 2.) Miluju modely (modelky taky, ale tady jde spíš vo ty technický serepetičky). 3.) Nevěřím, že by mi čínskej výrobek mohl zachránit život. /// PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE *** NAPĚTÍ ** (20.10.2013)

všechny kritiky, které jsem dosud četl, se neustále táží po realismu filmu a jen některé a jen ve druhé či třetí řadě vnímají i jeho estetickou dimenzi. přijde mi přinejmenším pozoruhodné, že umělecký skvost formátu Cuarónovy Gravitace inspiruje své diváky pouze k hledání podobných, řekněme, zajímavostí a k diskuzím nad podružnými technickými aspekty. ne, že by snad otázka realismu právě u tohoto filmu byla sama o sobě triviální. zároveň je ale třeba mít na paměti, že nebývalý důraz na realismus (i při takto nadsazeném ději) je pouze prostředkem, který pomáhá navýšit "tíži" (v druhém smyslu slova původního názvu - závažnost) zdánlivě komorního, přitom významem přímo epického příběhu o duševních, intelektuálních i tělesných schopnostech člověka či přímo hranic jeho možností čelit nejzazší výzvě - nekonečnému vesmíru. ex astris scientia, říká odvěká moudrost a zjevné souvislosti mě nutí vnímat Gravitaci jako jakýsi epilog Kubrickovy 2OO1: Vesmírné odyseje, kde se nový, znovuzrozený člověk, dosud pouze svinutý fetus, po zkouškách těla i duše vrací na rodnou planetu zdánlivě oslaben a přeci posílen střetem s nekonečností tam venku, znovu jako by se učil chodit a novýma očima si prohlíží neznámou krajinu kolem sebe, přesto nachází síly se (znovu) vzpřímit a odchází poznávat nový svět... (08.12.2013)