Neporazitelní

Hlavní zbraní je vlastně herecké provedení a ta nepředvídatelnost. Akce klidně mohlo být víc, ale i přestu délku film nenudí a utíká fakt mocně. Herci jsou s charizmem, souboje jsou skutečně cool a tréningům nechybí nápad, stejně tak tomu je i co se týče příběhu. Klidně si film zopakuju, žluťáci umí točit, to je prostě holej fakt. 10/10 (05.05.2014)

Warrior má svojí asijskou verzi a nutno dodat, že hodně povedenou. Film sice zachovává klišé o zápasníkovi, který se z nikoho vypracuje na bojovníka, který drtí jednoho favorita za druhým, ale ta omáčka okolo je ne snad výrazně novátorská, ale v rámci asijských akčňáren neokoukaná. Osobní dramata obou hrdinů mě zkrátka chytla za srdce a přinutila mě držet oboum palce, aby jim to dobře dopadlo. A i když to nakonec vše neproběhlo úplně dle mých původních představ, byl jsem na konci víc než spokojen. A vysokou úroveň měla i choreografie jednotlivých MMA zápasů a v jistých momentech předčila i již zmíněný O'Connorův trhák. Trefou byla i ústřední melodie provařeného hitu Sound of Silence, který ale v asijském podání nabyl odlišných a příjemných kontur. Prostě se to celé povedlo. 90% (28.06.2014)

Kdyby Purgatorio nenapsal již Dante Alighieri, mohla bych ho po zhlédnutí této kombinace klišé a patosu napsat já. Hádejte, milé děti, jak to asi dopadlo? Musím připustit, že když se dva hloupí pánové buší pěstičkami do svých hloupých hlaviček, je to celkem zručně nasnímáno, jejich krev a pot šplíchají tak intenzivně, že jsem měla strach, že mě zasviní. (18.12.2020)

Jakmile je jednou Ťaman v kleci, nevyšroubuje jej odtamtud ani Yan Tlesk-Acch! Třicetikiloví zabijáci v této fantasy ukazují, že jsou schopni v pohodě vyhrát i mezinárodně obsazený turnaj v Mixéru Mentálních Analfabetů, v němž by jim kterékoliv z těch devadesátikilových pokérovaných indoevropských hovad, ze kterých vyzařuje nespoutaná inteligence skoro stejně jako z dobrotivě moudrého obličeje hokejisty Ovečkina, orvalo na zemi všechny bambusové výhonky dříve, než by vůbec stačili zjistit, že nemají čím zaklepat o tatami. Ale to není zdaleka vše. Těch zápasů ligy Mimořádně Mozkově Atrofovaných je ve filmu poskrovnu, zbytek přemrštěné stopáže je kantonská snaha o šikmookého Rock-y-ho V. na pomerančích a se smaženými nudlemi, při kterém místo Tygřích očí vyhrává nějakou čínskou barovou zpěvačkou monstrózně zpotvořený Zvuk ticha, za který určitě nezaplatili tantiemy. Vše zalité tunou toxického patosu ze Žluté řeky, a tak si nakonec náš vychrtlý obstarožní rýžožrout vyboxuje nejen prestiž ve stádě makaků, ale také opatrovnictví nad šikmookou nesympatickou žačkou s prořízlou držkou, jejíž matce z toho fracka hráblo. No, nejedna čínská hospodyňka se u toho dozajista píchne dojetím do prstu při vyšívání pruhů na originál exportní teplákovce Adddidddas. ** (04.06.2014)

Tak pre začiatok by som film neoznačil za akčný, minimálne nie v oficiálnej do sveta vypustenej verzii. Na to sa totiž primálo venuje samotnému MMA, vlastne z celej stopáže je asi hodina čistokrvný rodinný film s trochou komediálnej prímesi (ktorú zväčša používajú do filmov všetkých žánrov Juhokórejci - česť výnimkám ako Ki-duk Kim alebo Chan-wook Park), 15 minút vyložene vzťahová dráma, a až tá zvyšná ledva trištvrte hodina sa venuje čírej zmesi boxu, teakwonda a ktovie čoho ešte v jednom z choreograficky najzaujímavejších ázijských bojových umení. Herci sú slušný, je to kvalitne natočené, no samotným zápasom je v tejto verzii venovaný tak malý priestor, že nemôžem hodnotiť vyššie. A to je škoda, lebo jednotlivé súboje sú perfektné, ako herecky, tak po stránke choreografie a cítiť z toho autentickosť. Trochu sklamanie, ale stále celkom dobré. 70% (24.01.2014)