Tenkrát v Americe

Leoneho film je epický ve všech směrech. Zdaleka nejde jen o gangsterku. Mistrovské a nesmírně komplexní filmové dílo (dost možná nejsoudržnější film vůbec), které ani na vteřinu nenudí. Vrcholná práce s retrospektivou, herci (De Niro, Woods, Connelly), hudbou, obrazem a detaily (zvonící telefon). Tenkrát v Americe nelze slovy zhodnotit. Musí se prožít. Je v tom tolik úžasných rovin a odkazů, že opakované zhlédnutí není vůbec na škodu. Scéna Noodlesova návratu v zrcadle s Yesterday v pozadí je pro mě ABSOLUTE CINEMA a nejdokonalejší práce s retrospektivou v dějinách kinematografie. Leoneho památkou je tenhle film. Ten čtyřhodinový film o životě a přátelství... 100%. (17.06.2018)

Masterpiece, ktorému by hodinka-dve navyše iba pomohli. (16.07.2018)

Nejsem žádný recenzent, ani filmový teoretik a nerad bych se pouštěl do nějakých rozborů tohoto filmu, protože by to bylo skoro rouhání. Napíšu tedy jen: Geniální gangsterský epos monumentálních rozměrů (a nemám na mysli jen délku filmu). (19.08.2007)

Myslim, že ani ta 6-ti hodinová verze by neřekla všechno a prostě nejlepší by byla ta úplně původní 10-hodinová. Takhle se dá částečně souhlasit s betelgeusem, že neni všechno dotažený, ale u mě to nemění úžasnej zážitek z filmu. Přece jenom málokdy sednu k filmu, hltám každej moment z obrazovky, pláču, vše prožívám s hrdiny, chápu je a odpouštim a nakonec mi to po 4 hodinách přijde krátký a chtěl bych víc. De Niro je nádherně uměřenej, Woods skvělej, atmosféra bez chyby a Morriconeho hudba se snad ani nedá okomentovat, to neni třešnička na dortu, to je základní esence chuti, bez níž by dort nechutnal tak lahodně. (07.02.2008)

Stydím se, ale tenhle film jsem dlouho odkládal kvůli dlouhé stopáži. A je až neskutečný jak mi ty 4 hoďky utekly. Vůbec bych se nezlobil kdyby byl ještě delší. Sergio Leone nám předvedl podívanou na, jakou jen tak nezapomenu! O skvělých výkonech herců a hlavně Roberta De Nira, nebo nádherné hudbě Morriconeho bylo napsáno hodně a tak se nebudu už dál rozepisovat. Jen mám mrzení, že jsem to nemohl vidět na plátně. (04.01.2010)

Těžko vyjádřit slovy pocity, které ve mně film vyvolal. Za pomoci Morriconeho geniální hudby vytváří Leone neskutečně podmanivé obrazy vzpomínek bývalého gangstera, který se zamýšlí nad svým drsným, ale zároveň bolestivě krásným a bohatým životem. Podařilo se tak vytvořit film, který je spíše záležitostí pocitů a prožitku než nějaké velkolepé myšlenky. Za vrchol snímku považuju naběhnutí přestávky a všechny scény s Deborou, jejíž postava je ve světě plném násilí doslova andělským zjevením. Snad v žádném jiném filmu jsem neviděl tak citlivě vyobrazenou dětskou lásku, která je v takovém kontrastu s brutalitou organizovaného zločinu. Film je zejména v první polovině nesmírně podmanivý a pohlcující, v kratší druhé polovině je i přes kolosální celkovou délku přece jen znát, že se stříhalo trochu víc, než by snímek snesl. Škoda, že Noodlesův vztah s Evou dostal tak málo prostoru a že Maxovy motivy nebyly více rozvedeny. I tak se ale jedná o dílo, které na mě hluboce zapůsobilo a na jehož poetiku jen tak nezapomenu. Myslím, že Sergio Leone se nemohl se světem filmu rozloučit důstojněji. (675.) (18.09.2011)

Viděla jsem skoro čtyřhodinovou prodlouženou verzi. Není to můj první snímek od Leoneho, takže jsem zhruba tušila, do čeho jdu. Musím říct, že jeho rukopis je tu znát, své dodávají i tradičně vynikající melodie Morriconeho, jednoho z nejlepších autorů filmové hudby vůbec. Film jako takový je z mnoha důvodů hodný obdivu. Je neuvěřitelně komplexní, podává zajímavý obraz Ameriky 30. let, je to výstavní freska. Jenže je to také snímek na můj vkus moc zdlouhavý a místy nudný, bez patřičné gradace děje a exploze emocí. Vidím kvality, ale necítím je. A to je u mě vždycky znamení pro hodnocení méně než osmdesát procent. (09.04.2012)

Oceňuji především nenapodobitelnou Leoneho režii, precizní výpravu a silný epický příběh party kluků z New Yorku. Přesto tam vidím až příliš nedostatků, které mi brání v plném hodnocení, patří mezi ně i občasná zdlouhavost a tempo pomalejší než pomalé. Chytlavá ústřední melodie Ennia Morriconeho se vydařila, ale moc dalších podobně vydařených hudebních motivů jsem nezaznamenal, v tomto ohledu bylo jiné Leoneho veledílo Tenkrát na Západě bohatší a zdařilejší. Herecký výkon Roberta De Nira netřeba komentovat, hodně se mi líbil James Woods, ovšem s výjimkou závěrečného vystoupení. Zábavné bylo vidět den po projekci Vlasů Treata Williamse v úplně jiné roli, nakrátko ostříhaného a slušně oblečeného odborového předáka. Vhodně byly obsazeny i dětské role. Jednu zásadní výtku bych ale ke castingu přeci měl. Nemám nic proti Elizabeth McGovern, ale její obsazení byl přehmat. Deborah v její podání byla v nekonečném kontrastu s dívčí krásou Jennifer Connelly. Hůře ji snad nalíčit už nemohli, jestli tohle byla Nudličkova osudová láska… Bohužel na filmu se též notně podepsalo to stříhání z původní, ještě delší verze. Hlavně takový Joe Pesci by mohl vyprávět… Asi s ním ten výtah onehdy spadnul… A to jsem viděl tu čtyřhodinovou verzi, nedokážu si představit, jak a kde to osekali pro tu zkrácenou. (27.12.2012)

V zajímavostech je uvedeno, že Sergio Leone kvůli tomuto filmu odmítl režírovat Kmotra. Jako obdivovatel Kmotra říkám, díky bohu za to. Takhle nějak by totiž Kmotr vypadal, kdyby ho doopravdy točil Leone místo Coppoly. Když se toho ve filmu, trvajícím bezmála 4 hodiny (viděl jsem 229 minut dlouhou verzi), vlastně ani moc nestane a přesto máte pocit, že jsou některý linky a postavy nedotažený, tak se asi někde stala chyba. Tuším, že už jsem to psal v komentáři k některému z jeho westernů, ale tady to zkrátka musím napsat znova - Leoneho největším kariérním úspěchem je získání Morriconeho jako svého dvorního skladatele. Jeho filmy díky tomu fungují jako hudební balzám na uši, ale to je tak všechno. A tenhle jeho epitaf mi to jen potvrdil. Má to světlý pasáže, ale jako celek je to zbytečně dlouhý, dějově ničím výrazně výjimečný a jelikož se mi nelíbil závěr, nestačí to ani na průměrný hodnocení. (09.03.2017)

Nevim, ale mně Leoneho styl prostě nesedí. Ty jeho až zbytečně zdlouhavé záběry a neskutečně dlouhé pomlky mezi dialogy mi občas lezou krkem. Kmotrovi se prostě nic nevyrovná. (12.03.2004)

Takhle propracovanej koncept se vidí málokdy. Na to nestačí ani dva klobouky dolů. Sergio Leone prostě byl velmistr svého oboru. Herecky už jsem ale tolik nadšenej nebyl - Bob je ( samozřejmě ) brilantní, dětští hrdinové taky vynikající. Je sice zajímavý vidět "Žraloka" nebo "Doktora z Everwoodu" a dokonce Jennifer Connelly ( o který jsem celou dobu přemýšlel jestli je možný, aby to byla ona :-)), ale v těchhle rolích mě neuchvátili. Hudbu netřeba vychvalovat. Trošku slabší mi přišel konec, kterej bych, zvlášt po takový brutální časový náloži, čekal poněkud úchvatnější. A stárnutí herců mi přišlo poněkud odfláknutý... Ovšem pořád platí "klobouk dolů"... (12.02.2009)

Tak jako je dokonale uzavřený kruh, tak i to co se odehrálo tenkrát v Americe se uzavírá do kruhů. Ty kruhy se šíří v mozku, až drnčí jako telefon na stole policejního veleváženého seržanta. A tak se musím uklidnit a dýmka je tak blízko. Ale drnčení neustává. Podvoluju se tomu, jak mě chce milej telefon a s tím i Sergio Leone uvláčet. Nechápu to. Zpočátku je to všechno v mlze, ale pořád to nabývá jasnějších kontur, až nakonec, když se jakoby pořád dostávám dál - a ano paradoxně - obraz se vyjasní. A tak na konec zcela vulgárně musím říct. Kurva, ty 4 hodiny stopáže jsou mi málo a chci víc. (05.08.2009)

Nevím, kolikrát jsem slyšela a četla, že Tenkrát v Americe je nejlepší Leoneho film a nejlepší gangsterka vůbec. Ani s jedním bohužel nemůžu souhlasit. Leone byl vynikající režisér, to je bez diskuze, ale ani on nedokázal zachránit selhání scénáristů tohoto rozměru - nač je prosím pěkně ve filmu třeba postava Joe Pesciho, to opravdu netuším - nejdřív vypadá jako boss, vzápětí z příběhu na pár hodin vypadne, aby se následně dostavil do jednoho rádoby výmluvného záběru, který vyšumí do ticha. Takových příkladů je tady víc - jakoby tvůrci chtěli stihnout úplně všechno, ale nakonec si to rozmysleli, a tak to prostě nechali být. Skalním fanouškům se teď asi otevře kudla v kapse, ale téměř čtyřhodinová stopáž na mě byla moc a v druhé půlce jsem se chvílemi modlila, aby už to zkrátili. Připadá mi to jako dlouhý proslov plný krásných slov, který se ne a ne dostat k pointě. Přitom část odehrávající se v minulosti je místy brilantní, obzvlášť dětsví hlavních postav (Jennifer Connely má hraní prostě v krvi) a některé scény se vzmáhající se bandou. Navzdory vynikajícímu herectví (především De Nira a Woodse) ve mně ale žádná postava nedokázala vzbudit sympatie - je to pro mě prostě parta grázlů, jejichž pohnutky pro mě zůstávají záhadou. Mluvím tu hlavně o nesmyslně překombinovaném závěru, který měl zřejmě působit jako překvapivé rozuzlení. Překvapená jsem byla, to ano, ale spíš ve smyslu "to si dělají srandu" než "jé, to je geniální". A to mi u autora famózního Tenkrát na západě přijde opravdu velmi líto. Nemůžu si pomoct, ale přes věechny klady a úžasné momenty nejsem stavu dát 4* filmu, u kterého jsem ze zoufalství málem usnula. (24.02.2010)

Kdybych si pustil 139 minutovou verzi, asi bych byl ještě spokojenější. Téměř 4 hodiny jsou až moc dlouhé. Na můj vkus by se také mohlo přidat malinko víc akce. Ale i tak skvělá podívaná se skvělým scénářem, hercemi a hlavně mým oblíbeným prostředím. Lepší 4* (29.04.2011)

# 4 Sergio Leone. Na ten film sa tak ľahko nezabúda. Krásny spomienkový opus toho najkrajšieho a zároveň tragického zo života človeka. 90% (28.04.2012)

Ano, je to kolosální kriminální drama. Ano, jsou tu skvělé výkony. Viděl jsem verzi s 229minut a to byla chyba. Hrozně moc nudných, prodlužovaných míst. 139ti minutovou verzy jsem nesehnal a tak jsem si dal SE. První hodina nuda (která ale nečekaně rychle utekla) takže zatim dobrý, druhá hodina už trochu lepší, ale taky nuda. Třetí hodina snad nejhorší z celého filmu. Pesci měl dostat o dost více prostoru. Kdybych hodnotil, jak je tento film kvalitní, dal bych určitě 5*. Ale za nudu, prodlužovanost musim ubrat. Já hodnotím prostě podle dojmu a pocitů z filmu. A ty na mě tento film neudělal dost velké. Nechci být jako hodně oveček na csfd, který tomu dali 5* jen aby zapadli. Celkově to bylo "dobrý", ale už to nikdy asi neuvidim. A asi ani nechci vidět (30.05.2012)

Tak dlouhé a zároveň tak krátké... Mnoho nezapomenutelných scén, podmanivý hudební doprovod Ennia Morriconeho, jedinečná dobová atmosféra a výjimečné herecké výkony (vedle de Nira mám na mysli především Jamese Woodse). Tomu se říká KLASIKA. (13.08.2012)

Tak takhle ne. Obludně roztáhlý melodrama, pěknejch záběrů New Yorku je v těch 4 hodinách, když to přeženu, asi 5 minut, opěvovaná hudba se skládá asi ze 3 akordů a hodila by se do Angeliky a herci se tvářej jak na divadle. Hlavní postava je velmi zlý člověk, se kterým nemáme proč sympatizovat a scénář stojí za vyližprdel. A konec? Chachá (SPOILER), sebevražda skokem do popelářskýho auta. Jinak to celý působí zvláštně hypnoticky, klidně bych to bral o 3, 4 hodiny delší, kdyby to o něčem bylo. Jsou tu totiž asi 3 hodiny naprosto zbytečný, a naopak asi 3 hodiny tu chybí, aby nám vykreslily o čem to vlastně je, kdo je kdo, kdo je jakej a co se vlastně děje. Natočený je to v 80 letech, ale působí to tak o 30 let starší. Třeba takoví Spáči jsou násobně lepší. New York included, De Niro taky, skvělej scénář, lepší herectví a hlavně je to film o něčem, a ne nějaká nabubřele namyšlená bajka, jako tohle Tenkrát v Americe. Těch asi 15 let odkládání, kdy se na to podívám, za to fakt nestálo. Radši bych to neviděl a dál žil v bludu, že je to boží. (17.10.2023)

220 minut sedíte a užíváte si tu perfektní filmařinu. A ani jednou nemáte pocit nudy. S.L. Vám to prostě nedovolí a nechává Vás nahlédnout na životy několika přátel, pro které byly ulice NY domovem, rájem i vyhnanstvím. Vyzdvihnul bych zde dětské herce, Woodse a tradičně skvělého De Nira! Jak tady Karlos80 poznamenal: "Top 5 Gangster's Movie of all Time ", tak s tím nelze než souhlasit, ovšem zařadil bych ho až na to páté místo. Přesto, povinnost vidět! (22.07.2008)

Ano, vidíte dobře - 4*. Tento film totiž ve mně zanechal velice rozporuplné pocity a já se dlouho rozmýšlela, jestli 4, nebo 5. Vlastně ani teď si nejsem svým hodnocením úplně jistá, je to zkrátka naprosto přesně na rozhraní. Už dávno vím, že pánové Sergio Leone a Ennio Morricone jsou géniové, ale v tomto velmi silném veledíle ve mě cosi zanechali a ani přesně nevím co. Ta hudba je prostě dokonalá už sama o sobě a když se k ní navíc přidalo ještě pár známých melodií (př. Yesterday skupiny Beatles), člověka to doslova pohltí. Stejně tak silně působí i samotný příběh. Děj mě okamžitě do sebe tak vtáhl, že jsem všechno prožívala s hlavními představiteli od začátku do samotného konce. Výborný byl výběr dětských hereckých hvězd, například sám Rusty Jacobs v roli mladého Maxe mě přesvědčil ještě mnohem víc, než jeho dospělý představitel James Woods. A ještě musím pochválit maskéry, kteří si nádherně pohráli s úpravou De Nirova obličeje v jeho stáří. Vážně bych řekla, že je to on po dvaceti letech. Teď už ale k tomu, proč to vlastně není u mě jasných 5*. Já se vážně všem moc omlouvám, ale prostě to nejde jinak, než srovnat s Coppolovou Kmotrovskou trilogií, která byla dle mého názoru ještě mnohem lepší a propracovanější. Ne, nevadila mi ta necelá čtyřhodinová délka, ale prostě mi jen něco málo chybělo. Navíc si stojím za tím, že Tenkrát na západě je lepší film, přestože Tenkrát v Americe na mě více zapůsobil. (18.02.2009)