Oppenheimer

// "Now I am become Death, the destroyer of worlds." Ultimátní Nolan, ultimátní biografický inferno plný štěpení atomů i lidského ducha, především však ultimátní kinozážitek posouvající kinematografii zase o kus dopředu. Nejde to zredukovat do vět, musí se to zažít na vlastní kůži, nejlíp v IMAXu. Čistá desítka, po další projekci ale možná zvednu na 11. (: (19.07.2023)

Film s totálně banální zápletkou a poměrně jasným poselstvím diváctvu, jehož tři hodiny ale režisér z nějakého důvodu zabalil do neskutečně otravné a matoucí příběhové mozaiky s miliardou strašně rychle se střídajících postav, časových skoků a vysilujícího vědeckého žargonu. Chápu, co se mi Nolan snaží říci a ukázat, jen nerozumím tomu, proč mi x hodin vysvětluje, jak to bylo se slepicí, když oba víme, že jako první bylo vejce. Užívám si vizuál, zvuk, hudbu a hlavně mistrně vedené herce, ale trpím u provedení a rádoby chytré hry s divákem, na kterou už prostě v Nolanově případě přestávám mít po mnoha podobně koncipovaných snímcích energii. Příště prosím nějakou přímočarou akční bondovku. Díky. [SkyShowtime] (30.03.2024)

Christopher Nolan natočil výborné 3 hodinové dobové Drama o vzniku atomové bomby s perfektním hereckým cástingem, dechberoucím vizuálem, skvělými dialogy i slušně dávkovaným napětím, jenže jde také o velmi vyčerpávající, náročnou podívanou, kde si nejsem jist, zda film chci absolvovat někdy znova( Všichni sice víme, že Nolan točí filmy, které je potřeba vidět vícekrát, aby jim člověk plně porozuměl a vychytal všechny detaily, ale tady zkrátka nevím zda to napodruhé nebude až příliš zdlouhavé, kor když to nebude znova v kině. Líbí se mi, že Nolan si napsal i sám scénář a ke zbytku si sehnal nejlepší z nejlepších, tedy kameramana Hoyte Van Hoytemu, jehož snímání je zkrátka unikátní, hudbu tentokrát nedělá Zimmer, ale šikovný Ludwig Göransson, což je taky sázka na jistotu a štěstí měl i při výběru herců, kde Cillian Murphy podává nejspíš životní herecký výkon, který by měl být oceněn oscarem. Potěšil mě i Matt Damon a Robert Downey ( zbytek slavných herců zde mělo opravdu minimum prostoru a jde spíš o camea). První hodinka je trochu klidnější a na můj vkus až moc vědeckých, fyzikálních dialogů, které mě až tak nezajímají, ale k téhle látce to zkrátka patří, jen to není něco, včem bych si vyloženě liboval. S příchodem Damona a příprava atomovky+ následných výbuch patří k nejlepší sekvenci filmu ( nečekaně), napětí se dalo krájet, atmosféra houstla a celé je to opravdu moc hezky podané a bavil mě i závěrečný "soud", který byl pěkně vyhrocený, byť jsem čekal, že budu ještě víc unešen, jelikož tyhle slovní přestřelky zkrátka můžu, ale něco málo tomu chybělo. Ve výsledku jsem spokojený, lépe to natočit nešlo, po audiovizuální stránce jde o žánrový masterpiece, jen to zkrátka není úplně můj žánr a pokud nemám potřebu navštívit kino okamžitě znova, nemohu udělit plný počet. 8/10. (31.07.2023)

Zatím bych řekl že nejméně divácky přívětivý Nolan. Nicméně je stále velký poctivý kus kvalitní filmařiny, která vynikne hlavně v kontextu toho co v dnešní době vzniká jaksi na koleně (Netflix) nebo s digitální fasádou (Komiksy). Nebylo pro mě vůbec jednoduché se do Oppenheimera zakousnout, ale zhruba v polovině se mě to konečně podařilo. Snímek má za mě dva dosti výrazné vrcholy (první je zcela určitě odpalovací test, druhý je snahou o očištění jména Oppenheimer). Hned po skončení snímku jsem dostal neodolatelnou chuť si to celé pustit znovu a určitě tak v budoucnu velmi rád učiním. Pak snímek docením ještě více. Příště bych si přál aby Nolan zase lupnul nějakou akční laskominu, ale malinko aby ubral na složitosti. 80% (11.12.2023)

V mnoha ohledech přesně takový film, jaký jsem čekal, v mnoha ohledech ještě o něco lepší. Christopher Nolan tentokrát zpracoval rozporuplné téma naprosto precizně nejen jako režisér, ale i jako scenárista, protože je sice pravda, že v Oppenheimerovi "se pořád mluví", ale všechny ty mono- a dialogy jsou napsané tak, že se v nich neutopíte. Ano, možná vás jejich tíha někdy na chvilku stáhne pod hladinu, ale ne na dlouho, protože každá taková scéna končí jasně srozumitelnou pointou, na níž zase stojí scéna následující. Chaos (jakkoliv sympaticky bezohledný) jménem Tenet, který trestá i pár vteřin nepozornosti, se neopakuje. To vše s neskutečně skvělým obsazením, jemuž vévodí trio Murphy, Damon a Downey Jr., v chytrém podání dvou rozdílných pohledů na tutéž věc, které se protnou v závěru s mrazivou myšlenkou, jež ve mně dlouho doznívala. (21.07.2023)