poster

My všichni školou povinní (TV seriál)

Drama / Rodinný

Československo, 1984, 13 h 4 min (Minutáž: 55–67 min)

Režie:

Ludvík Ráža

Scénář:

Markéta Zinnerová

Kamera:

Josef Pávek

Hudba:

Petr Hapka

Hrají:

Miroslav Vladyka, Veronika Žilková, Jiří Bartoška, Jana Šulcová, Zbyněk Honzík, Milan Šimáček, Jaromír Hanzlík, Jana Preissová, Jana Janatová-Havlátová, Karel Augusta, Jaroslava Obermaierová, Michaela Kudláčková, Jiří Kučera, Vladimír Brabec, Jiřina Bohdalová, Martin Krb, Lucie Šedivá, Dana Medřická, Vlasta Žehrová, Linda Dřevikovská, Jiří Sovák, Blanka Bohdanová, Věra Galatíková, Gabriela Vránová, Petr Kostka, Monika Kvasničková, Daniela Kolářová, Zdena Hadrbolcová, Jiřina Švorcová, Vladimír Menšík, Libuše Havelková, Jana Janěková, Michal Hofbauer, Martin Hron, Markéta Fišerová, Jana Brejchová, Jan Kanyza, Alexej Pyško, Jaroslav Moučka, Jiří Štěpnička, Eva Trejtnarová-Hudečková, Gabriela Osvaldová, Míla Myslíková, Karolina Slunéčková, Alena Karešová, Stella Zázvorková, Jan Cmíral st., Miroslav Zounar, Simona Stašová, Renáta Doleželová, Daniela Vacková, Jitka Zelenohorská, Jiří Vala, Valentina Thielová, Regina Rázlová, Yvetta Kornová, Miriam Kantorková, Dana Hlaváčová, Dana Vávrová, Michaela Kuklová, Jiří Havel, Julie Jurištová, Josef Větrovec, Petr Skarke, Růžena Merunková, Miroslav Nohýnek, Jiří Bruder, Blažena Holišová, Jiří Schwarz, David Vejražka, Antonín Hardt, Jana Březinová, Jarmila Krulišová, Jana Drbohlavová, Věra Koktová, Josef Vinklář, Pavel Kováč, Regina Řandová, Vlastimila Vlková, Michal Dlouhý, Viktor Preiss, Jana Robenková, Filip Renč, Kateřina Urbancová, Jan Kuželka, David Ployhar, Vlastimil Bedrna, Viktor Preiss (vyp.), Jiřina Bílá, Zuzana Šavrdová

Střih:

Petr Sitár

Zvuk:

Jiří Kejř

Scénografie:

Karel Černý

Kostýmy:

Ludmila Novotná
(další profese)
Nastala chyba při přehrávání videa.
  • argenson
    ***

    Ludvík Ráža se od počátků své tvorby věnoval práci pro děti, případně o dětech. Tenhle největší projekt jeho režisérské kariéry pak v sobě spojil obojí, i když snaha o podívanou pro vícegenerační diváctvo je vždy cestou na tenký led. Jasně, celé je to prostoupené dobou vzniku, ale v kontextu tehdejší tvorby se na to dá podívat (vybavuju si například úsměvný dobový detail, kdy Galatíková někoho zve do ředitelny se slovy: "Pojď na chvíli dál, sehnala jsem čerstvý kafe"). Podívat se na to dá už jenom kvůli hereckému ansámblu. Přesněji, herců ve vedlejších rolích. Věřím tomu, že seriál napomohl k růstu popularity Miroslavu Vladykovi, ale postavit značnou část děje na jeho nepřesvědčivém hereckém výkonu byla celkem tragédie. Totéž se týká Veroniky Žilkové. Zatímco dnes je z ní okouzlující šarmantní dáma, tady zamlada s oplácaným ksichtíkem a příšerným účesem rozhodně nebyla sexuální modlou (ano, po svazačce to taky nikdo nechtěl). Jiří Sovák výborný, nicméně jeho čítankový prototyp lidského chápajícího pedagoga je málem těžko uvěřitelný, i když já osobně jsem se s takovým učitelem na základce setkal. To už je pro mě příjemnější role jeho manželky - Blanka Bohdanová nám rozhodně není sympatická, ale pro její konání máme pochopení. Stejně tak působí čítankově manželský pár Šulcová-Bartoška (i když ten, aby jeho postava dostala lidštější rozměr, nechává se svádět letitě provokující Evou Hudečkovou). Jako jejich příjemný protipól pak působí prvoplánově záporná Hrdinovic family (Obermaierová-Augusta a ty jejich dvě příšerný děti). Za zmínku pak stojí rozhodně fenomenální Gabriela Vránová, kterou jsem tady jako dítě zaregistroval poprvé a dlouho k ní pak hledal cestu, aniž bych si nevybavil její famózní kreaci hysterické učitelky Hajské. A přestože řada dalších postav nedostala takový prostor, jejich osobnosti jsou lidštější větší přirozeností a střídajícími se sympatiemi, které k nim chováme (například Jiřina Bohdalová nebo Jana Preissová). Hudba Petra Hapky je sice dobře zapamatovatelná, ale hlavní motiv není nijak nosný. Proto se také sáhlo k běžnému, často používanému a přitom lacinému triku, jak vyplnit seriál hudbou - všimněte si, že jako kulisa v pozadí často znějí výhradně Hapkovy písně.(9.11.2008)

  • Martin741
    ****

    Drahi normalizacni sudruhovia, nasrane militantne feministky, militantni katolici, lokalne nazorove autority, klobaskovi inzinieri, samozvani psychologovia, samozvani filmovi kritici, zakomplexovane a zamindrakovane nuly, uspesni - i menej uspesni absolventi VUML, dementali, retardi, blazni, polosalene existencie, prechytrale tlchuby, mentalni invalidi a spiny tlste dementne! Tento prednovembrovy - pred 17. 11. 1989 - svoje kvality mal. Chvalim plejadu znamych hercov, ktori sa tu zisli, dobre vykreslene skolske prostredie, scenaristicku rozvahu, obcas herecke vykony na urovni a dobre rozohrate pribehy. Takze na rozdiel od toho hnoja, ktory sa teraz sinie zo sukromnych TV /VKV, Ordinace a podobny sajrajt/ bol tento serial vybornym zobrazenim reality Ceskoslovenska 80. rokov. Za mna vysokych 74 %(10.9.2014)

  • plechulka
    **

    Vzhledem k tomu, že se jedná o často reprizovaný seriál a viděla ho snad většina obyvatel Česka i Československa, je zajímavé, jak se na něj rozcházejí názory. U většiny mého okolí narozené po přibližně r. 1972 jde o sentimentální vzpomínku na dětství, kdy jej sledovali v televizi a tudíž k němu mají sentimenální vztah. My, jak se trapně říká "dříve narození" si většinou vzpomeneme na své zážitky ze ZDŠ a své učitelky "Gabriely Vránové" a jde nám husí kůže ještě dnes. Jinak normalizace se vším všudy s Jiřinou Švorcovou v čele!(5.8.2007)

  • Chmur
    *****

    Nechápu tak špatné celkové hodnocení. Možná je to proto, že seriál ocení teprve lidé, kteří mají děti, neboť příběhy, radosti i strasti hlavních postav prožíváme my všichni. Každý se může v seriálu najít a uvědomit si, jak křehká je nejen dětská duše. Markéta Zinnerová psala nádherné lidské příběhy a tento seriál není výjimkou. Učitelé zde nejsou jen ubohé kreatury ala Gympl, ale lidé jako všichni ostatní. Melancholický nádech seriálu je výrazně podtržena nádhernou Hapkovou hudbou.(2.12.2018)

  • Opferlamm
    ****

    Nikdy jsem tento seriál neměl moc v lásce. Ne snad proto, že by byl nekvalitní, ale právě protože ukazuje tak věrohodně a nadčasově trable ve školách i v rodinách, což jsem před lety jako školák vnímal citlivěji než dnes. Dobré herecké výkony v kombinaci s pochmurnou, občas až zlověstnou hudbou, vytváří působivý celek, možná až zbytečně moc melancholický celek. Skvělá Gabriela Vránová vystřihla psychopatickou učitelku Hajskou naprosto dokonale. Nenávist k dětem, ke své práci, syndrom vyhoření, na tu dobu i celkem odvážné. Školství nemůže být v pořádku, když jeden malý Jirka Oliva kolem sebe šíří trable a utrpení, ačkoliv je to úžasně spontánní, dobrosrdečné i chytré dítě.(25.12.2018)

 
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace