Pád Třetí říše

Strhující. Velmi autentická atmosféra doplněná několika silnými scénami, na které nezapomenete (popravy důstojníků, otrávení Goebbelsových dětí vlastní matkou a množství sebevražd ke konci filmu). Na rozdíl od jiných historických filmů poslední doby se Pád Třetí říše velmi drží skutečnosti. Dokonalý herecký výkon Brunoa Ganze, roztomilá a odhodlaná Alexandra Maria Lara a démonický Ulrich Matthes. Film ve mě zanechal něco cenného. Váhová událost s beznadějí, bezvýchodnosti, odevzdanosti s naprostým silným koncem. Dokonalý démonický dějepisný obraz 2. světové války. Už jen prokousnout kapsli a z posledních sil zmáčknout kohoutek. (13.11.2011)

Pád Třetí říše je autentický popis čehosi, co se jen tak na světě neuděje...a proto je tak unikátní. Sice jsem čekal víc orgií, přeci jenom je čeká smrt o níž vědí a kapsle s jedem jsou volně v nabídce, ale i tak mně tento film dostal svojí nápaditostí a naprosto uhrančivým hereckým výkonem herce, kterého jsem předtim prakticky neznal. Jeho jméno je Bruno Ganz a už nyní je jasné, že právě on se mi do mysli zapamatuje hlavně díky této roli. Řadě novinářům a věčných kritikům na tom nevyhovovalo to, že samotný Hitler není takový morous, jaký se zdá být v realitě. Opak je pravdou jen se snaží být trochu lidštější, když přichází jeho poslední scéna v životě o které ví. Když se to tak veme, je to německý film a těch dobrých je opravdu pomálu. Tento se k ním zapisuje už díky svojí neskonalé atmosféře a zfanatizovanému okolí, které nedokáže pochopit prakticky nikdo až dodnes. --- Až budu stát před Eisenhowerem coby se hodilo víc Sig Heil nebo mu mám prostě potřást rukou? (11.05.2007)

Humbuk kolem dalšího německého snímku. Je třeba uznat, že kinematografie našich západních sousedů teď vládne Evropě. Pád Třetí říše si vzal za cíl zmapovat jednání skupiny kolem Adolfa Hitlera v mezní situaci ruského sevření – tedy během posledních hodin před „Vůdcovou“ sebevraždou. Žádných zuřivých bojů se ale nedočkáme, boje se odehrávají mezi jednotlivými nacistickými představiteli, kteří si postupně uvědomují reálnost konce. Bez jakéhokoliv náznaku zodpovědnosti za spáchané zlo kamera přirozeně sbíhá na osobu Adolfa Hitlera, v té době už zbídačené paranoidní trosky. Skleslý, vzteklý, umíněný a především úchvatný Bruno Ganz a naivním mládím poznamenaná osobní sekretářka Traudl Jungeová (hraje ji skvělá Alexandra Maria Lara) jsou kostrou celého příběhu, příběhu, do kterého nepronikne ani paprseček slunečního svitu – pro zajímavost spolu hráli dohromady v již pěti filmech, mj. i v působivém Baader Meinhof Komplexu. A oněch paprsků tam chybí víc.. Ve výsledku rozmáchlá komorní studie bez kýžené katarze.. (07.06.2009)

Není to zase až tak o Hitlerových posledních dnech jako spíše o spíše o lidech kolem něj během jeho posledních dní a jeho posledním zvěrstvu; tentokrát na vlastním národu. Vynikající, ne že ne, ovšem nenatočit to právě Němci, tak kolem toho takový humbuk (opravdu je "polidštění" Hitlera, že poděkuje kuchařce za jídlo?) není (což čas potvrdil; zubu času odolal jen ten meme). Přesto je dobře, že si ho natočili zrovna oni. (06.05.2005)

Jedním slovem úžas. Německá kinematografie mnoho perel neskrývá (hlavně za poslední léta), ale toto je jedna z nich. Nejlepší je, když tvůrci točí filmy o svých slavných rodácích, než někdo jiný. Ale v tomto případě mne velmi potěšil fakt, jak si dokážou Němci sypat popel na hlavu. Po "Ponorce" a "Stalingradu" je "Pád Třetí říše" dalším filmem, zabývajícím se národním traumatem. Naprosto natvrdo a bez skrupulí zobrazuje poslední dny fašistického Německa a zkázu v plném proudu. Film neoplývá bitevními scénami, ani naturalistickými scénami z boje. Je hlavně o zvrácenosti, fanatismu a psychologii postav. Herecké výkony jsou numero uno. Bruno Ganz coby Hitler byl naprosto famózní, dokonalý a nevím co ještě. Ovšem ostatní, typově přesní herci, nijak nezaostávají. "Pád Třetí říše" není jen a pouze zobrazením posledních dnů největšího válečného zločince všech dob. Zobrazuje celou zkázu říše na pozadí bombardování Berlína. Atmosféra je tak shnilá a hustá, že se až tají dech. Kupříkladu při scéně, kdy frau Goebblesová s chladnou tváří a láskyplným úsměvem na rtech tráví své děti, snad běhají vzduchové bubliny vzduchem, jak je atmosféra dusná. Moje pocity jsou jasné. Dokonalý válečný film. (10.05.2007)