Čínský syndrom

Myslim, ze slusne drama, ktere ve sve dobe muselo na divaka zapusobit jeste vice nez dnes. Atraktivni prostredi a i kdyz mozna trochu naivni a s uspechanym koncem, ale porad dobrym pribehem. Za zminku stoji i hvezdna herecka trojice v hlavni roli. Fondu mam sice radeji s jinym ucesem, ale role reporterky ji sedla. Herecky mozna trochu nevyrazny, ale jinak v pripadu dulezity kameraman v podani M. Douglase a muj oblibenec Jack Lemmon. (08.05.2024)

Čínský syndrom na první pohled působí jako katastrofický film, tenhle rámec ale tvůrci už po prvních dvaceti minutách opouštějí a z filmu se stává čirá konspirace, v níž šéfové elektrárny nemají daleko do psychopatických šílenců s partou hrdlořezů za zády. Tady nejde o ukázání možného rizika, ale o postupem času čím dál schematičtější agitku namířenou proti jadernému průmyslu. Je to ohromná škoda, protože po stránce herecké ani technické není co vytknout. (14.05.2012)

Po všech těch neurotických komediálních rolích jsem měl konečně tu čest vidět Jacka Lemmona ve vážné úloze. A jeho zapálení a uvěřitelnost jeho charakteru mi vyrazily dech. Stejně tak, jako celý film, který vás neustále drží ve stavu lehkého napětí a i když se na plátně zdánlivě zrovna nic explicitního neděje, podvědomí vám říká, že někde tam za tou rádoby nevinnou slupkou vězí něco prohnilého až na kost. Žádná agitka, prostě staromódní konspirační thriller v té nejlepší podobě. (27.09.2014)

Kdepak, s šikmýma očima nemá čínský syndrom nic společného. To spíš s Jane Fondovou, z jejíž krásy budu mít teď syndrom já. No a vidět Majkla s plnovousem ve vytahané flanelové košili byl také zážitek z vyšší kategorie. Co se filmu samotného týče, svým tématem je rozhodně nadčasový a nezničitelný, protože jestli já osobně něčemu nevěřím, tak tomu, že hospodaření s nejnebezpečnější věcí na světě je naprosto bezpečné. A pak také - Plzákův zákon velící zatloukat, zatloukat, zatloukat, se očividně dá náramně uplatnit i v jaderné fyzice. (14.05.2012)

Mám rád podezřívavé filmy, které svým znepokojením snaživě předběhly dobu. Tento thriller, povyšující zisk nad bezpečnost hrátek se štěpením jádra, mne tématicky zaujal, herecky potěšil a napětím uspokojil. Nemám nic proti jaderné energii, v rámci své neinformovanosti naivně věřím v bezpečnost její výroby, ale z okna se raději mrknu na kmitající větrníky. (20.10.2011)