Čínský syndrom

Ještě předtím, než to Rusové předvedli v praxi, natočili Američané film o tom, jaká hrůza je atomová elektrárna, když se vymkne kontrole. Dnes už ony děje, které si kolem toho představovali, působí lehce komicky, je třeba se na film dívat jako na napínavé drama, nikoliv jako na varování - to už nefunguje. (15.08.2013)

Čínský syndrom na první pohled působí jako katastrofický film, tenhle rámec ale tvůrci už po prvních dvaceti minutách opouštějí a z filmu se stává čirá konspirace, v níž šéfové elektrárny nemají daleko do psychopatických šílenců s partou hrdlořezů za zády. Tady nejde o ukázání možného rizika, ale o postupem času čím dál schematičtější agitku namířenou proti jadernému průmyslu. Je to ohromná škoda, protože po stránce herecké ani technické není co vytknout. (14.05.2012)

Boj jedince, který udělá zásadní rozhodnutí, proti systému podle Michaela Douglase, který u projektu stál od začátku. Nikdy mu moc nevoněly machinace okolo zkoušek a výstavby jaderných elektráren. Podle filmových studií „nekomerční“ námět se nějakou chvíli hledal a vůbec nepomáhalo, že Douglas měl za sebou veleúspěšné Kukaččí hnízdo. Dlouholetý zaměstnanec elektrárny Jack Lemmon byl nakonec výtečnou volbou, reportérka Jane Fonda, ač byla podle producentů až příliš kritická k válce ve Vietnamu, také pomohla tomu, že jde nakonec o poměrně přesvědčivý kousek o možných jaderných hrozbách a lehkovážnému zacházení s energií. Na svou dobu vyvolával palčivé otázky a paradoxně pár dní po premiéře došlo v pensylvánské elektrárně k úniku velkého množství radioaktivního plynu, což bylo pro film dokonalou reklamou. A nakonec se na něj stály fronty. (19.06.2017)

Prednedávnom som čítal knihu jedného amerického scenáristu, ktorý vyučoval v Los Angeles scenáristiku a jeden semester venoval vytváraniu scenáru priamo na prednáškach spoločne so všetkými prítomnými študentami. Ich výsledok vyzeral veľmi podobne, ako Čínsky syndróm. Keďže sa to udialo v 70ych rokoch, hovoril študentom, aby pri tvorbe scenára mysleli aj na to, kto by mohol hrať hlavnú úlohu a podľa toho si určili približný vek hlavnej ženskej predstaviteľky. Jednou z tých, ktoré spomenul, bola Jane Fonda. Možno, ak by som sa viac prehrabal v histórii, zistil by som, že sa jednalo skutočne o základ scenáru Čínskeho syndrómu. (30.01.2013)

Slušný thriller, místy na mě sice působil nevěrohodně, ale už kvůli tématu za vidění určitě stojí. Zákaz uvedení do kin za komunismu podle mě může mít co dočinění s tehdejším děním v Jaslovských Bohunicích, kdy se režimu podařilo ututlat havárii z ledna 1976 (ne tu "hlavní" z roku 1977), přičemž elektrárna se potýkala i s dalšími problémy (např. nevhodné skladování jaderného odpadu) a film s podobnou tematikou by mohl vyvolat nežádoucí pozornost veřejnosti. Na tomto odkazu je reportáž o dvou statečných, kterým se podařilo hrozící katastrofu v roce 1976 zažehnat: http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/1097181328-udalosti/208411000100105/obsah/40829-milan-antolik-viliam-paces-neznami-hrdinove/ (10.05.2012)