Okres na severu

Životná postava J.Moučku. Tak to písali dobové filmové časopisy. Ja si myslím, že hral vo výborných filmoch a nestratil sa. Je mi ťažké písať o tom ako sa dostali herci k takýmto postavám, či to museli alebo chceli ale seriál je jeden z najhorších. Odpad!!! A túto známku k úcte k hercom dávam strašne málo ale čo je moc tak to je moc . Opäť Evžen Sokolovský!!! Bohužiaľ je to veľká propaganda socializmu, spôsobu života v tom zmysle, že len strana rozhodovala o tom , ako sa bude žiť, ako sa bude robiť. Bolo to tak a ako to dopadlo!!! Dnes sa pracujúci , ktorý sú zamestnanci neskonale boja o to , aby vôbec mali nejakú prácu , aj keď zamestnávatelia im dávajú minimálnu mzdu.. Bojím sa toho aby neskôr takýto seriál nedávali ako vzor toho , ako sa tu žilo !!!! (26.09.2005)

Upleť z hovna bič aneb Nejpozoruhodnější využití dramatické hudební složky v dějinách československé seriálografie. Je tu samozřejmě fascinujících faktorů více: soudruh Pláteník tu nahrazuje něco mezi lidovým soudcem a rabínem, zajímavé je též sledovat povolenou hranici soudružské konstruktivní kritiky (řidič v podání Josefa Bláhy)... ale dramatické nájezdy kamery s hudbou ne nepodobnou té z Hvězdných válek v momentech, kdy mladý snoubenec Pláteníkovy dcery prohlásí, že v SSM je jen formálně - to je vrchol! - - Jen na okraj: Dietl do seriálu "propašoval" několik písní Jana Wericha, který po své smrti v říjnu 1980 zase "mohl" na scénu. Těžko říct, jestli by mu existence písní Když padla chladná rosa do jetele a Život je jen náhoda v Okresu na severu udělala radost. (05.08.2016)

Dokázal jsem to. K záměru nahlédnout do nejtemnějších zákoutí seriálové tvorby před rokem 1989 mne pošťouchlo konstatování jednoho známého, že Chalupáři jsou co do propagandy čajíček. A také tohle. Bylo to jednodušší, než jsem čekal. Seroš jde prý v Bontolnadu přes pulty jako housky na krámě, takže opatřit si kopii dalo nižádnou práci, a i když člověk hře na reálný socialismus uvyká pomalu, nakonec jsem se bavil skvěle: Herecké výkony z valné části druhořadých osobností zatěžuje takový budovatelský patos, až oči přecházejí. Motivy jsou vybírány přísně ideologicky a rozplétány jednoznačně dle notiček strany. Předivo s čímsi, co by šlo považovat za skutečnost, je řídké jako kyslík nad Litvínovem. Osobnost okresního tajemníka Strany Josefa Pláteníka obestírá aureola svatosti, což scénář se znatelnými rozpaky opakovaně reflektuje. Dlouhé monology doprovázené detaily Močkových prázdných vidů natahují diváka na pomyslný skřipec trapnosti. Hlavní zdrojem zábavy je ale zjevná bezradnost, s níž Dietl se Sokolovským často zápasí s náročnou zakázkou - ospravedlnit mechanismy reálně socialistické společnosti, obnášející perzekuci na základě odlišných názorů, přesuny "k lopatě", zjevné zaostávání sektoru služeb, klientelismus. Výsledky nemají daleko k absurdnímu dramatu. Na druhou stranu je seroš ve výsledku značně podhodnocen. Přes nevalné řemeslné, umělecké kvality skýtá jeho sledování mnohá hříšná potěšení, zvlášť když je ideologický záměr je ve své bezbřehosti, na rozdíl od rafinovanějších produktů [Chalupáři] málem neškodný. Příští stanice: Žena za pultem či Muž na radnici? (12.04.2014)

Třicet případů Majora Zemana se dnes považuje za první českou moderní detektivku. Diváky to ve své době bavilo a ukázalo se, že to baví i diváky současné. Oproti tomu seriál Okres na severu je čistá propaganda o životě tajemníků a kdyby se vysílal dnes, nikoho by to nezajímalo. To potvrzuje i zdejší nízké hodnocení. (27.09.2018)

Tohle se dá hodnotit a komentovat jen jako smysluprostá propaganda, i když Jaroslav Moučka si tu zahrál svou životní roli, jeho dobrácký soudruh Pláteník mi dodnes zůstal v paměti... A mimochodem je dobré si uvědomit, že zjevně i tohle je ona scenáristická práce všude tak opěvovaného Jaroslava Dietla... (27.04.2011)