Hranice života

Dnes už asi není jednoduché být ve světě filmu v něčem originální. Stay poměrně originální je. Je to zajímavý a postupem děje čím dál více podivný thriller. Je slušně obsazen, jeho největší devizou je však technické zpracování. Jsou zde perfektní přechody mezi jednotlivými scénami. Takovéto plynulé přechody jsou sice dnes již standardem, ale ve Stay jsou přeci jen lepší. Konec filmu pak sice přinese rozuzlení, ale na můj vkus by to mohlo být trochu uvěřitelnější, abych to plně akceptoval. (20.01.2007)

SVĚT JE JEN ILUZE…. Kamera, střih i hudba vytvářejí paranoidní atmosféru. Samozřejmě spolu s příběhem. Pohybujete se v jiném světě, nevíte KDE a KDO jste. Nechápete, tušíte, ale nejste si jistí. NIČÍM a NIKÝM. A přitom je to tak prosté. M.Forster si s námi hraje. A jde mu to moc dobře! Přijímám jeho hru a bez filozofických myšlenek jsem schopen konzumovat a bavit se na zajímavých hereckých výkonech, scénáři a hlavně netradičním zpracováním. Jde zde KONEČNĚ o něco jiného. A MOC ZAJÍMAVÉHO… (17.03.2008)

Ha, tyhle surrealistické hříčky já můžu. Už jenom proto, že jsou většinou vizuálně mimořádně vynalézavé a zajímavé (třeba o střihové složce tohohle snímku by se dala napsat pěkná esej). Přirovnání k Lynchovi určitě sedí, už jenom proto, že je film (IMHO) interpretovatelný podle nimlich stejného klíče jako Davidovo Mulholland dr. To ale nezamená, že by ho Forster nějak vykrádal, rozhodně ne formou. Je sice fakt, že na Lynche v těchhle psycholgických mystifikacích ještě nemá (některým scénám chybí ta správná , "lynchovská" šťáva), ale kdo má, že... Atmosféra je příjemně mrazivá, narace čím dál zamotanější a realita se čím dál víc roztéká. Hodně mi taky pomohlo herecké obsazení, Ewan a Naomi patří k mým vůbec nejoblíbenějším hercům, a i když se nijak extrémně nevytáhli, rozhodně se nemají za co stydět. Nejvíc tu tedy vynikne Ryan Gosling, kterému Forster svěřil herecky nejvděčnější postavu, psychicky zničeného Henryho. Užil jsem si to a vůbec se nebudu bránit druhému chodu. 70% (17.06.2007)

Forster si zobral kúsok Lyncha, kúsok Aronovského, pridal veľa vlastného a dal vzniknúť vskutku zaujímavemu (príbeh) trilleru, ktorý si nielen svojím temným, snovým spracovaním vyslúžil piatu hviezdu a punc výnimočnosti. P.S. A Forsterove mystifikácie (keď už chcete s Lynchom zrovnavať) ma bavia oveľa viac. Asi niesom ten správny cinefil, ktorý pri čajíku, v cigaretovom opare a pri slabom svetle, s intelektuálmi mudruje o neexisujúcich kľučoch k dielu. Lynch pre blbých. (11.08.2006)

(Trestuhodně opomíjený snímek od shlédnutí traileru /2005/) Naprostá paráda. Předem si musím postesknout nad všemi "tříhvězdičkovými hodnoceními", a oprávněně konstatovat, že takoví uživatelé se v příběhu bohužel ztráceli (jak většina z nich hrdinsky a smutně přiznává); tím pádem jej plně nedocení. Paradox je, že jsem v dlouhém časovém intervalu (asi od Temného rytíře) nenarazil na jiný film, který by si stoprocentní rank zasloužil více. Já tomu rozumím: když něco nepochopím, nebudu to vychvalovat do nebe...! Takže: jaká je před zřením Stay nejlepší rada? Jednodušší být nemůže: dopředu mi stačilo vědět, že Forster bude nejpíše pracovat s paralelními vesmíry, ale moc jsem na to nespoléhal. Snímek jsem prostě pustil, a snažil se moc nepodivovat na několika velkými WTF momenty - mimochodem přirovnávání k režisérovi Twin Peaks občas sedí dokonale. Doufal jsem v inteligentní konec, neboť jsem nevěřil, že režisér takového formátu si s divákem sprostě pohraje, a nakonec jej nechá tápat v hluboké temnotě (jako Lynch). A to se naštěstí opravdu nestalo. Další důležitá věc je uvědomit si, že Stay je HODNĚ sci-fi. Je to jeden z nejkrásnějších a nejlépe zpracovaných sci-fi příběhů všech dob, a možná i proto jsem se do něj tak zamiloval. Jak jinak lze číst hard science fiction povídku, než nechat se unášet komplexním textem, a ke konci spoléhat na odzbrojující pointu? A pointa je v tomto případě ne fackou, ale hned pravým hákem do dobrovolně nastavené brady. Stejně jako k těm nejlepším knihám žánru, kdy čtenář očekává, že nebude zhrzen, jsem přistupoval k tomuto revolučnímu kousku. A i když dalších kladů lze vypsat hodně a byl by z toho komentář na sto řádků (herci, kamera, režie, hudba, vizuál), tak nakonec zmíním, že film je ne nepodobný úžasné Fontáně. Já sám za sebe jsem byl velmi překvapený, šokovaný, a zadostiučiněnost se dostavila v míře, která nemá u hollywoodských majstrštyků obdoby. (13.01.2010)