Čtyři svatby a jeden pohřeb

Přestože bych neměl být při hodnocení naprosto ovlivněn názory ostatních, vím dobře, jak je těžké takového ideálního stavu dosáhnout (živím se tím). Jde to v podstatě jen za velmi specifických podmínek a ty právě tady nastávají. Já vám naprosto kašlu na hluboké rozbory a rozmrzelá stěžování - jestli tenhle film jako romantická komedie není za pět, tak už žádnej jinej. Copak nechápete, že TAHLE romantická komedie přinesla zcela nový, zásadní krok ve vývoji žánru? Je to první romantická komedie, která záměrně potlačuje stylizaci a zcela věrohodně simuluje skutečnost - u této komedie se nesmějete dobrým vtipům, ale usmíváte se, protože tohle všechno znáte a ty lidičky máte rádi. Ano, Notting Hill nebo Láska nebeská jsou skvělé (ode mne to mají taky za pět), ale vznikly PO čtyřech svatbách a troufám si říci, že by bez nich nevznikly! Malá ukázka geniality. Nevěsta: "Víš, já tě miluju...a tebe taky miluju... a tebe...tebe vůbec neznám, ale taky tě strašně miluju.......". Ženich kamarádovi: "Nevšímej si jí, je opilá... teda aspoň doufám, jinak jsem v pěkným průseru". (30.07.2006)

Romantická komedie možná není to správné označení. Několikrát se poctivě dojmete i zasmějete, ale nálada filmu je spíš smířeně melancholická a takový - vzdor happyendu - zůstává i dojem po jeho zhlédnutí. Svatby jako společenská inventura, defilé lidí, s nimiž se nechcete setkat, živná půda trapasů a výsměšně vlezlý důvod k rekapitulaci vlastního života, do níž se nikomu nechce. To vše za sychravé atmosféry vichrné Anglie a s chlácholivým výběrem hudby. Za dvanáct let barvy trochu vybledly, ale pořád je to moc hezký film. 80% (12.09.2006)

Bytí citu dvou břehů. Býti svědkem. Prvního. Amora s kyticí kal, kterého si bere na starost. Pod svá křídla. Mendelssohn. A  druhého. Když lákavý, lakovaný ruch utichne. Lkát bude. Místo myrt. Mít sólo pro kar, truchlení srdce. Charónův rekviem. Jsou dny úsměvů. Dny slz. Jeden s jednou se snoubí. Oblek s vlečkou. Jiná se váže. Stužka. Na klopu smutnění. V kruhu mužů a žen. Setkání se sblížením, loučením lásek. Láska jako hřeb, obřadný pojem. Hřeben, který laskavě i bolestně češe. Nečernobílý vjem, kterému každý člověk, i sám nebožtík přeje. (11.01.2023)

Film jsem viděla včera (září 2008), ale slyšela jsem o něm předtím hodně. Proto mě také dost nemile překvapil. Myslela jsem, že bude zábavnější, vtipnější, zajímavější, romantičtější. A ono nic. Film se mi moc nelíbil, je takový suchý, ani jeden z herců nepatří zrovna mezi mé oblíbence, k postavám jsem si nenašla cestu... Prostě normální romantika, na kterou se podíváte a znovu nemusíte. Taky trochu zklamání a film, kde to označení kultovní film a ocenění moc nechápu... (16.06.2013)

Tak jsem zase jednou viděl romantickou komedii, kterých se bojím jak čert kříže. A proč k tomu došlo? Slýchával jsem totiž, že se jedná zejména o komedii černou (pohřeb v názvu tomu i napovídal), ale po zkouknutí tak nějak nevím, co na tom bylo černého, možná chvilkami cynické pohled na manželství. Přestože se tedy jedná zejména o komedii romantickou, dost zachraňuje její vkusné provedení v anglickém stylu. Párkrát jsem si i vzpomněl na Lásku nebeskou, kterou jako jednu z mála v žánru můžu. Velmi často jsem se i tady příjemně pousmíval, což považuji v žánru za důležité a vždy když se na scéně objevil Rowan Atkinson (škoda že to nebylo víckrát), pousmání se proměnilo v plně otevřenou pusu. Milými scénkami je protkán celý film, jen škoda, že na konci už to trochu slábne a ústí v plně očekávaný závěr plný klišé. Rozhodně však nemohu říct, že bych se tento sobotní večer nudil. Plus určitě také patří půvabné Andie MacDowell. (15.08.2009)