Bratři Karamazovi

Předlohu k filmu jsem ještě nečetla, ale z doslechu jsem příběh bratrů Karamazů znala. Musím říct, že jsem od toho mnoho nečekala a vlastně to splnilo mé očekávání. Pro mě je to průměrné drama, které není ani dobré ani špatné. Velkou nevýhodou je délka filmu, pak se mi zdál už vážně zdlouhavý, ale herecké výkony jsou skvělé. (01.12.2014)

Uz na toto mi bolo treba zohnat plechovu prdel no a ta RuSSka verzia ma doslova vrazdenych vyse 230 min. Dostojevskij samozrejme viem , kto bol. Sranda, ze ked zacu RuSSofili hovorit o veiälikanoch, zacnu az 19. storocim. Preco asi ? Skuste mi vsak najst a napisat nejaku ruSSku univerzitu vzniknutu pred rokom 1 500. Mala napoveda, ani jednej niet. Uz od cara Petra Velkeho/1689 - 1725/ museli  RuSSi importovat veci - a postupne i technologie v 20. storoci zo Zapadu, lebo sami nie su schopni vyrobit nic.  Po ruSSkej invazii toto plati dvojnasobne - je to krajina zmaru, biedy a chlastu a velkolepych literarnych diel o zmare, biede a chlaste  : 45 % (13.01.2024)

Román jsem nečetl. Do filmu se toho jistě mnoho nevešlo, a věřím, že lepší atmosféru carského ruska konce 19. století by dovedli vytvořit ruští filmaři, přestože Brooksův příspěvek světové kinematografii má v ní své pevné místo. Brynner je opravdu dominantní postavou, herecky se však řadí spíše do průměru a jeho herecká síla tkví v jeho vizáži, bělostných pohledech a především dokonalému svícení (skvělá práce světla a stínu, zdůrazňující Brynnerův pronikavý pohled). Herecky dominuje starý Karamazov, za kterého Lee J. Cobb možná toho Oscara dostat mohl. Maria Schell jako osudová žena Grushenka má něco do sebe, rozhodně je výraznější tváří než Katya Claire Bloom. Dostojevského román si asi nepřečtu, ale po Zelenkově přihlouplém továrním úletu je to pro mě konečně setkání s velkým dílem. Mám ještě v plánu pokusit se sehnat (hlavně titulky!) ruskou adaptaci z roku 1969 (232 minut!). (06.01.2010)

Veľmi silné spracovanie, čo do zobrazenia prostredia. Američania dokázali ruský duch mesta vyfarbiť možno lepšie než by to urobili Rusi samotní. Na rozdiel od verzie z roku 1969 tu sú všetci herci výborne obsadení, ale vyhrávajú ženské postavy. Maria Schell je neuveriteľne verným zobrazením Grushenky. Yul Brynner zas úplne vystihol charakter Dimitrija, trochu mi však vadila jeho vizáž. Ten plešatý look (čo nie je samozrejme Brynnerova vina) nebol vôbec vhodný. (08.08.2017)

Na tenhle film, jsem zíral jako puk. Ani by mě nenapadlo, že je možno takhle zpracovat Dostojevského. Jeho ducha, který je v jeho knihách přítomen. Jistěže netřeba opakovat, že román a film, to jsou dvě odlišné kategorie. A film odpovídá spíše delší povídce, než románu. A zde románu přímo gigantickému, co se rozměrů, i myšlenek týče. O základní linii vyprávění, která je ve filmu zobrazena, ta je druhořadější, než střet názorů, které kniha obsahuje. Nejkomičtější mi přišli herci, kteří i když hrají vážně, tak nejsou to prostě Rusové, a jejich herecká škola té doby, ale Usamani, kteří vycházejí ze zcela jiné filmařské i literární školy. A právě to je na celkovém dojmu z filmu hodně znát. (10.11.2013)