poster

Goyovy přízraky

  • USA

    Goya's Ghosts

  • Španělsko

    Los fantasmas de Goya

  • Slovensko

    Goyove prízraky

Drama / Historický

USA / Španělsko, 2006, 110 min

Komentáře uživatelů k filmu (606)

  • POMO
    **

    Ambiciózny námet v okovách nevyrovnanej a zmätenej televíznej frašky. Jediné pozitívum - kvalitní herci. Pre hlbší rozbor odporúčam nižšie komentár uživateľa "dzej dzej", ktorý to zhŕňa úplne presne, akurát bez výraznejšej kritiky.(23.1.2007)

  • kleopatra
    ****

    Měla jsem představu, že uvidím film o přízračném světě šíleného malířského rockera dávajícího svým bizarním plátnům a démonům na nich co proto. Člověk míní, Forman mění a tak jsem dostala skoro dobrodružný příběh, ve kterém Goya sice lehce podvracel, ale nebyl to žádný rváč - což mě nemile zaskočilo v případě uvězněné modelky Ines, s jejíž rodinou se léta přátelil a za jejíž propuštění skoro nehnul prstem a to při jeho známostech bylo na pováženou. A když se po 15 letech rozkýval ..... tak nic moc. V případě překabátěného fláterníka Lorenza a Ines jsem měla jasno do střihu "po 15 letech", po něm postavy scénáristicky i režijně jaksi zabloudily. Velká škoda, že si film nepodržel onu počáteční atmosféru chvějivého tajemna až do konce a že Goya nebyl jako malíř víc upopředěn. I tak mám chuť si ho dát brzy znovu a to se mi věru často nestává.(2.4.2007)

  • Cival
    **

    Asi bych se měl před nejúspěšnějším domácím exportem (s ohledem na jeho bezesporu výjimečné dílo) rozklepat a přidat se k rezervovanému potlesku. Ale nepřidám. Protože tohle se Formanovi skoro vůbec nepovedlo. Taková mrtvolná a nepříjemně rozplizlá vycházka do historie, kterou sráží v prvé řadě laciná vizáž (že by i podfinancovaná?). Nikde ani trocha špíny, z kostýmů dýchá, že byly právě ušity, ze záběrů na náměstí čouhá jejich "novost" a to že na ně byli před chvilkou nahnáni komparzisté a rozsypána troška písku. Doporučuju mrknout se na Parfém a pochopit, jak působivě může být vykreslen obraz doby (ostatně stačí připomenout i Amadea nebo Valmonta) - že nejde ani tak o historickou věrnost kulis a už vůbec ne o paruky na hlavách herců, kteří v tom čistém světle beztak nevypadají jako dějinné postavy, ale jako Stellan Skarsgard v divném kostýmu a Natalie Portman se zombie-nalíčením. Goyovy přízraky jsou po celou dobu vizuálně sotva tuctové a formálně většinou nudné (snad až na prostřihy na ústa a oči nebo projíždění Goyových obrazů). Forman může sice pracovat se spoustou zajímavých momentů, ať už s "děvkami", anebo s věčným převlékáním kabátů, kdy je prst pozvednut proti každé fanatické ideologii. Ale málo z toho. Přízraky se rozplynuly tak, jak se na přízraky sluší. Neustále se znovu střetávají, ale tak klopotně, že to demoluje veškeré myšlenkové podhoubí. Navíc, když postavám po šestnácti letech nepřibyde jediná vráska a když dcera vypadá (až na umělé zuby) úplně stejně jako matka, chápu to jako velké ztrapnění oscarového režiséra. Obsahově mnohdy zajímavé ("opice"), celkově bohužel slátanina. 50% PS: Snad si Varhana ve světě všimnou a nahradí Hanse Zimmera. Jeden z mála opravdových kladů.(12.1.2007)

  • Lima
    ***

    Nezpochybňuji sdělení a silnou myšlenku, o kterou se Forman snažil. Jenom bych použil srovnání. Zatímco takový ´Amadeus´ je jako nadívaný krocan s delikatestní nádivkou, křupavými smaženými bramborami a vydatnou zeleninovou oblohou, k tomu s rakvičkou se šlehačkou jako nádavkem a vínem Sauvignon Blanc, ročník 2004, Goyovy přízraky mi v tomhle – uznávám, prapodivném – srovnání asociují topinku s česnekem a sklenkou magnésie. Nic ve zlým, taky se člověk nají, ale s rozdílným výsledným efektem pro jeho chuťové pohárky :o)(9.3.2008)

  • Tosim
    ****

    Kladivo na čarodějnice v daleko dokonalejším kabátě.(9.3.2009)

  • Matty
    ***

    „Nikdo nečeká španělskou inkvizici!“ Emocí, která u mne při sledování Přízraků převažovala, byl smutek. Smutek nad nezvládnutím ambiciózní historické látky režisérem Formanova formátu. Těžko říct, v čem tkví jádro problému, snad si tvůrci odkrojili příliš velké sousto, které následně nedokázali zpracovat do tvaru vhodného ke konzumaci. Tři titulní postavy nejsou moc, nefungují však jejich motivace, kvůli čemuž se stávají nezajímavými a v podstatě není možné s nimi soucítit. Něco podobného lze pochopit vzhledem k režisérově snaze nevyprávět osudy konkrétní hrdinů, nýbrž po vzoru malířů fresek zachytit určité období historie. Aranžmá, do nějž byl tento „příběh-nepříběh“ zasazen, však není dostatečně atraktivní a neokoukané, aby dokázalo strhnout. Vypravěčské neduhy vystupují do popředí především v druhé půli (po titulku „o 15 let později“), která působí zkratkovitě, často až zmatečně. Sledovat nejasné bloudění několika nepříliš sympatických postav záhy otráví i ty nejskalnější režisérovy příznivce. Hlavní potenciál tkví kompletně pod povrchem. Není to snaha hledat nové úhly pohledu, nýbrž zostřovat ty již známé, čím film vyniká. Podobně vyzrálý komentář k době minulé a současné zároveň naposledy přinesl George Clooney ve fascinující černobílé výpovědí o éře McCarthismu a nesmyslném honu na čarodějnice Dobrou noc a hodně štěstí. Nelze sledovat Goyovy přízraky a ignorovat paralely s komunismem. Rovněž charaktery všech tří klíčových postav jsou nadčasové. Vždy zde budou bezpáteřní hajzlíci, reprezentující směr, který je momentálně v kurzu. Vždy zde budou pasivní kronikáři své doby, zachovávající její jakž takž pravdivý portrét. A vždy zde budou obyčejní lidé, ovládáni těmi mocnějšími. Závěr krásně ukazuje věčnou zmatenost světa. Goyovy přízraky by byly polovičním filmem bez myšlenek, jež nese a jež nikomu nepodsouvá a bez výborného hereckého výkonu Javiera Bardema (Portmanová a Skarsgård jsou svými výkony dost mimo). Pravdou zůstává, že mi uzmuly tři hodiny subjektivního času výměnou za mnohdy útrpné sledování výpravy pochybných kvalit a unavené dramaturgie. Pouze jedna jediná scéna překračuje stín veskrze průměrné podívané: napjatá večeře, na jejímž konci zakusí otec Lorenzo chléb, jež chladnokrevně cpe do chřtánu svých neposlušných oveček. Netřeba doufám podotýkat, kolik scén o podobné síle obsahoval takový Amadeus. 65% Zajímavé komentáře: kleopatra, Cival, Renton, genetique, castor, meave, anais, Crocuta, dzej dzej, Jordan, tangerine1, , sportovec, Šandík, curunir, adams89, Petkon(24.1.2009)

  • Isherwood
    ****

    Na pozadí stinné stránky novodobých španělských dějin Forman opět rozehrává svoji velkolepou hru, která omráčí výpravou, kostýmy a v neposlední řadě úžasnou atmosférou, která Goyovým krutě pesimistickým obrazům vdechuje život, který stojí za to těch 120 minut prožít. Herecké trio skvěle přihrává režisérovi do karet svými brilantně odehranými party. Stellan Skarsgård JE Goya, Natálka skóruje ještě jako nikdy (a nejde jenom o to, že se zde svlékne, jak všude hlásá podprahový marketing), a uhrančivý démon Chavier Bardem svým výstupem doslova ničí plátno. Forman se po sedmi letech vrátil v plné síle, opět si řádně promíchal žánry a výsledek je stylová podívaná, která možná nechytne hned, ale o to více rezonuje po dojezdu titulků.(15.2.2007)

  • Malarkey
    ****

    Nebýt toho konce, tvářil bych se po celý film tak nějak neutrálně, průměrně a nedbale nudně. Goya byl člověk, z masa a kůže a tak i on je zde brán jako obyčejný člověk i když to v životě neměl dozajista jednoduché. Nejhorší je, že to může člověka potkat kdykoliv, kdekoliv a osud si nevybere zdali je to bohatý, hodný, zlý nebo chytrý člověk, každopádně se s tím popral jak nejlíp dokázal. Ten konec mě, ale dokázal šokovat, tak jak to celý film neuměl. Nádherná hudba a celá ta absurdita kolem toho jen dokazovala, že tehdejší atmosféra nebyla žádné kafe. Miloš Forman rozhodně umí natáčet, ale jak zde plno lidí řiká, dokáže také natočit film a i když je průměrný, na konci si dá tak neskonale záležet, že nedokáže být špatným. Goya nebyl výrazným člověkem, jako je řada jiných, ale dokázal se podepsat na historii Evropy, takovým způsobem, že bychom na něj neměli zapomínat a díky tomuto filmu hlavně připomínat. Miloš Forman nešokuje, ale dokazuje, že absurdita je všude kolem nás.(3.1.2008)

  • Djkoma
    ****

    Docela jsem se zasmál při letmém čtení několika "velkých" recenzí a zamyšlení nad novým filmem Miloše Formana. Nadpisy jako "Rozumí Češi svému Formanovi " apod. mě opravdu rozesmály a celkové pojetí myšlenek okolo Goyových přízraků mě mrzí. Kdy český lid pochopí, že Miloš Forman je celosvětová režisérská kapacita a polemizování nad jeho kvalitou po filmech jako byl Přelet nad kukaččím hnízdem nebo Amadeusem je zcestné. On prostě umí a není to tím, že je Čech, ale tím, že je to Forman. Formanovi myšlenky, jeho ideje a formou, kterou vypráví látku, aby vtáhl diváka do děje jsou často odlišné než u zbytku režisérů a možná pouze proto nemusí být milován všemi. Goyovy přízraky opět čerpají z trochu jiného rukávu velkého mistra než jeho předchozí filmy. Tentokrát se vydává příběh do Španělska v období inkvizice, která je někdy milována jindy nenáviděna a proti které stojí jeden malíř, který se stal velikánem. Ale tohle není příběh o něm. On je zde pouze jako vypravěč, člověk co nás provází a pomáhá nám pochopit ostatní postavy a nabízí svůj pohled na "tichý" svět, přestože od začátku filmu každou vteřinu ničí diváka svým dokonalým vzhledem a herectvím. K ději zde nebudu nic psát je dostatečně znám. Nosným pilířem je vedle Formanovy nádherné režie rozhodně trojúhelník hereckých klenotů dech beroucí otec Lorenzo hraný Bardemem, neskutečně krásná Ines zahraná Natalii Portman a nakonec Stellan Skarsgard jako Goya, který přesvědčuje o svých kvalitách i posledního svého odpůrce. Forman zariskoval v jediném a to v hudbě, kterou svěřil českému skladateli Varhanu Bauerovi a udělal dobře. Risk se vyplatil a hudba je skvostná, dobová a působivá. Práce s kamerou a střihem nemá chybu a např. dokonale sestříhaná scéna Goyovy malby jednoho obrazu ze série Rozmary. Dokonalá snaha o vystižení doby je ještě více podpořena výborným zapojení rozpracovaných děl Goya, např. Obra, tato detailní práce je jen ku prospěchu a pomáhá filmu naprosto uvěřit a nechat se jím pohltit. jen škoda, že se v závěru z Goyi stává pouze divák, který je obětí příběhu někoho jiného a sám mizí a jeho příběh je psán pouze v učebnicích dějepisu. Podobnost Církevní rady, výslechů apod. není náhodou podobná komunistické prací přes rokem 89 a to Forman ví moc dobře a jistě jen tiše doufá, jestli si všichni uvědomí, že inkvizice v různých podobách a s různými cíli bude existovat v jakékoliv době. Forman natočil velký působivý film, který se snaží vyprávět komorní příběh, který se mohl odehrát komukoliv kdykoliv.(23.3.2007)

  • Enšpígl
    ****

    Francisco Goya i Miloš Forman mají mnoho společného. Malování i filmování je úmění. Obraz i film se ukazuje na plátně. Jejich umění a talent obdivuje celý svět. Aby vzniknul dobrý obraz i film musí být podnět. Je-li špatný podnět, talent malíře ani filmaře nemůže dílo zachránit. Přesně toto se stalo u tohoto filmu. Podnět v podobě scénáře zkazil mistrovi jeho dílo. Film má oproti malovanému obrazu jednu obovskou výhodu, ale současně i nevýhodu. Konečné hodnocení můžou totiž ovlivnit herecké výkony. Natalie Portman mé hodnocení ovlivnila a dokázala, že talent nemusí být jen malířský a filmařský, ale také herecký. Jelikož její podnět byl Miloš Forman, dokázala udělat z hereckého výkonu výhodu pro konečné hodnocení filmu v podobě jedné hvězdičky. Krása Natalie Portman je jistě múzou pro všechny talentované malíře i filmaře.(11.2.2007)

  • Renton
    ****

    Scénář: Jean-Claude Carrière, Miloš Forman .. Povídačky o pádu génia či rozpaky nad jásavou ovací nechám pro jiné, tohle není měřítko, jen mnohým kalí úsudek... Goyovy přízraky jsou jedno velké paralelní zrcadlo, odrážející dramatické a kruté podobenství na DOBU minulou, současnou a nejspíše i budoucí. Především hloupá církev a její praktiky špiclování, bolestivých výslechů a promyšlené tyranie skloubené se schopnosti tahat z obyčejných lidí peníze lze vidět i na mnoha jiných režimech. Výsledek není dílo geniální a ti s tímto očekáváním budou jistě zklamání. Těm ostatním zbude slušně zrežírovaná fikce, kde umělec - Goya dostal tentokrát jinou roli než je u Formana obvyklé. Děj se možná pomalu rozjíždí, ale časem rázně zabírá a palčivá intenzita závěru je už na úrovni. Co je na filmu bez debat excelentní jsou herci, kde mezi ansáblem výborných lze spatřit dvě perly - Natalie Portman (přesvědčivá ve všech polohách) a Javier Bardem, jehož jízlivý konformista je úžasný a zosobňuje mnohé lidské poklesky s hořkým, silně hořkým nádechem. Jsem potomkem opice !!(7.2.2007)

  • T2
    ****

    Rozpočet $-miliónovTržby USA $1,000,626Tržby Celosvetovo $9,448,082Film ponúka smutnú tému v etapa ľudstva. __Miloš Forman je fakt majster na svojom poste, zatiaľ z toho čo som od neho videl ma ani raz nesklamal. V dnešnej dobe keď sa stále dookola prehrávajú čoraz ohranejšie príbehy, si dokázal zachovať kus originality, čím pridal na pútavosti tejto snímky o kresťanskej „neľudskej“ inkvizícii v Španielsku. Dobrý ťah bol aj čo sa týka obsadenia, kde hlavne vynikajú vo svojich úlohách „kacír“ Javier Bardem a „mučeníčka“ Natalia Portman, kdež to taký Stellan Skarsgard nebol až taká dobrá voľba pre danú úlohu maliara, neviem ale moc mi do danej úlohy nepasoval ale vďaka farbitosti príbehu sa dá jeho prejav zniesť. /80%/(18.5.2009)

  • Marigold
    **

    Mistrův velký přešlap. Kašovitý a vykalkulovaný scénář, kterému kouká ušlechtilá intelektuální konstrukce z bot jako sláma tomu nejposlednějšímu buranovi, zcela bezduché postavy (jen chabé odlesky Formanovy někdejší brilance v drobnokresbě charakteru), režijní pojetí vyvanulé až zatuchlé (hlavně davové scény evokují laciné televizní inscenace). Goya je tu něco na způsob product placementu – jeho jméno se hezky vyjímá, ale o jakékoli spekulativní psychologii génia, sice prosté, ale záživné (Amadeus!) si můžeme tak leda nechat zdát. Dojení emocí babskou maskou Natalie Portman a satanským mračením Javiera Bardema není hodné jednoho z nejvějších režisérů posledních desetiletí. Opravdu ne, první velký Formanův omyl.(3.3.2010)

  • Radek99
    ****

    Typicky Formanovský příběh silného lidského individua s nosným typem hlavního hrdiny se tentokrát nekoná (sama postava Goyi není ani postavou hlavní, jak by se podle názvu dalo čekat), avšak přesto jde o mistrné podobenství poukazující na to, jak špatný je jakýkoliv systém, v němž se ideje a morální premisy nekryjí se skutečným počínáním a životy lidí v tomto systému žijících. Prázdnota velkých slov o svobodě a rovnosti, stejně jako o boží pravdě a správnosti (inkvizičního) počínání v jeho jméně, je konfrontována s násilnickou podstatou každého společenského uspořádání stojícího na nesvobodě jedince a potřebě tuto nesvobodu násilně udržovat. Ať už se jedná o monarchii, republiku či církev svatou...trpět bude vždy obyčejný malý člověk... To jsou ty Formanovsky a Carrierovsky viděné Goyovy přízraky. Historicky zdánlivě bezvýznamné příběhy lidí, které pohltila a zničila mašinérie ať již jakékoliv instituce - státu, církve, války, a to paradoxně právě na pozadí historicky vděčnějších velkých (učebnicových) dějinných událostí. Dějiny všedního života obyčejných lidí jsou ale možná mnohem důležitější... Forman k tomu použil záměrně umírněný vypravěčský styl bez velkých efektů či spektakulárně dramatických scén (emocionálně se snaží působit spíše záběry na detaily nějakých bezvýznamných věcí - např. plenění vojáků postihuje záběry na zmatené slepice hynoucí pod kopyty koní...), jde spíše o jakési konverzační drama, i když ne v jeho pravém smyslu slova. Hlavním hrdinou tohoto zajímavě komponovaného dramatu je pragmaticky se chovající otec Lorenzo v úchvatném hereckém ztvárnění španělského herce Javiera Bardema - a zvláště jeho role kněze z první části filmu je geniálně zahraná, už dlouho jsem neviděl lepší herecký výkon (zajímalo by mě, jak to ten Forman dělá, že dokáže z herce dostat takhle uhrančivý výkon, podobný pocit jsem měl při sledování Muže na Měsíci). Také Stellan Skarsgård v roli Goyi, stojícího trochu mimo čas a právě panující režimy, hraje přesvědčivě, ostatní role mi trochu splývají. Mírné rozpaky pak možná ale budí fakt, že Formanův film vlastně nemá hlavního hrdinu, ústřední partie je rozdělena mezi Otce Lorenza, Goyu a snad i Ines, ale možná měli být tyto dvě poslední postavy potlačeny ve prospěch dominujícího Lorenza... Těžko však soudit, co by bylo, kdyby... Každopádně tu máme další skvělý Formanovský silný filmový spektákl, který má silnou výpovědní hodnotu nejen o době a místě, které popisuje, ale i o době a místech současných, kde se odehrávají podobné příběhy i dnes. A jistě má sloužit i jako memento do budoucna... Podobné filmy: Kladivo na čarodějnice, Jméno růže, Nostradamus(21.3.2007)

  • DaViD´82
    ***

    Jako televizní inscenace prosím, ale jako plnohodnotné dílo jednoho z nejlepších světových režisérů? Na tristně průměrném výsledku se podílí chudá vizuální stránka, herci nemající moc co hrát a především hloupý scénář. Ten je složen ze dvou zcela nekonzistentních částí, ze kterých ani jedna není nosná. Samotný námět není zlý a postava Goyi, téma španělské inkvizice či Napoleonské období mají rozhodně potenciál, bohužel zcela nevyužitý. Ve filmu to dopadlo tak, že od všeho je tu něco, ale celkově tu není nic. Možná musel Forman hodně stříhat, ale v tom případě musela skončit lepší polovina snímku na podlaze střižny. Doufejme, že někdy bude k dispozici režisérský sestřih. Celkově to postrádá šťávu (až na dvě tři scény) a tah na branku. Postava Goyi je pro film zcela zbytečná a tak jedinou nadprůměrnou složkou je hudební doprovod Varhana Bauera. Nejpůsobivější částí Goyových Přízraků tak jsou až závěrečné titulky, kdy kamera zabírá detaily z Goyových pláten a k nim se naplno rozehraje orchestr.(2.2.2007)

  • AngelAngie
    ****

    Kritika ohledně tohodle filmu mě zcela míjí, viděla jsem jej 3x a zbožňuji ho.(26.5.2008)

  • Superpero
    ****

    Nenudil jsem se. Uznávám, že to vypadalo fakt hodně sociálně a nízký rozpočet z toho opravdu dýchá. Navíc "bitevní" scény jsou katastrofa (záběry na husy, slepice a koňské nohy). Herecky, ale výborné. Javier Bardem je excelentní a ze Stellana Skarsgårda mám taky dobrý pocit. Za Natalii Portman zde hraje spíše její maska. Navíc se ve filmu objevil můj oblíbenec Michael Lonsdale, takže co se týče herců ohledně jejich výkonů, jsem nadšen. Bohužel ale z filmu není cítit, že se odehrává ve Španělsku, kromě Bardema není obsazen jediný hispánec, což na mne působilo prostě divným dojmem. Dějově roztěkané, ale přistoupil jsem na Formanovu hru. Oproti ostatním mistrovým dílům spíše slabota, ale jak jsem uvedl na začátku, bavilo mě to a to je to hlavní. 70%(26.11.2007)

  • Fr
    ***

    In nomine Patris et Filii et Spiritus sancti.... ,,DOZNEJ PRAVDU!" ,,ŘEKNĚTE MI CO JE PRAVDA !!"..... depresivní příběh o....??? O čem? O Inkvizici? O té době? O Inés? O Lorenzovi? Asi tak o všem a o všech! Není to žádný historický velkofilm, na to je to příliš ,,chudé". Není to však ani obyčejné. Jen mi připadá, že zvolená forma obsahu nesedí. To mohl být úplně jiný příběh. Tady neshledávám mnoho ,,Formanovského". Přesto mělo vyprávění své klady. Třeba, že to nebyla v žádném případě nuda (koho by taky doba Inkvizice ponechala v klidu). Dále herecké výkony J.Bardema a N. Portman. A také Varhanova hudba. Amen.(10.1.2008)

  • novoten
    ****

    Zapomeňte na vznešenost Valmonta či velkolepost Amadea, tentokrát divák nestačí zírat, jak drsně to tenkrát vlastně vypadalo. Dokonce na mě Goya jako celek působí natolik depresivně, že si troufám říct, že už ho nechci nikdy vidět znova, protože Natalii Portman na mučidlech už bych napodruhé asi nerozdýchal. A to říkám i přesto, že je pro mě tenhle film neoddiskutovatelně kvalitní, sešli se vynikající herci, výborný scénář i působivá hudba a ty dvě hodiny uplynuly ani jsem nemrknul. Jediná výtka nakonec přeci jen patří Formanovi a směřuje k závěrečné scéně. Tenhle "zpěv smrti" je totiž všechno možné, jen ne působivý a mrazivý, což je v porovnání s předchozím dějem strašná škoda.(22.2.2007)

  • tron
    ***

    „Môžem veriť opici?“ Miloš Forman je výborný režisér (PRELET NAD KUKUČÍM HNIEZDOM), ktorý ma uchvátil aj životopisom legendy, ktorú som dovtedy nepoznal (MUŽ NA MESIACI). Bohužiaľ, GOYOVE PRÍZRAKY (z produkcie gigantického nadproducenta Saula Zaentza, ktorý zarobil majetok na PÁNOVI PRSTEŇOV bez toho, aby prišiel na Nový Zéland) nevyšli. Slabý príbeh s prekvapivo nudným historickým pozadím (okrem fascinujúcej rímskokatolíckej inkvizície, ale v KLADIVE NA ČARODEJNICE bola vykreslená pôsobivejšia) sa topí v kulisách, exteriéroch, obrazoch, kostýmoch, všetkom, i slovách. Dokonca ani Skarsgård a slabošský Bardem nemajú šancu a zo zaujímavého kastingu paradoxne najviac (v dobrom) zaujme Randy Quaid (škoda, že predstaviteľ bratranca Eddieho, malého duchom veľkého srdcom, dostáva tak málo „vážnych“ ponúk typu SKROTENEJ HORY). Raz za čas to vyložene chytí dych (Bardemovo mučenie, scéna z blázinca). Inak nuda.(6.9.2009)

<< předchozí 1 2 3 4 9 16 24 31
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace