Sirotčinec

Za posledných x rokov ma najviac vystrašili Tí druhí, REC a Diablova chrbtica. Ako to tí Španieli robia? Sirotinec až taký strašidelný nie je, ale rozhodne vie pracovať s "tušením skrytého" a v niektorých scénach spoľahlivo skrúca žalúdok a vyvoláva zimomriavky. Dejovo je síce otrepaný a zdanlivo predvídateľný, no príjemne nepríjemná pointa, herecké výkony a celkové spracovanie ho posúvajú kusisko nad priemer. V rámci súčasnej hororovej tvorby veľmi dobrý kus. 7/10 (09.07.2009)

Něco, co mě úplně minulo v případě Faunova labyrintu, mě dostihlo v Sirotčinci. To křehké napětí mezi dětským světem, intimním rodinným dramatem a iracionální vírou ve svět "za naším světem" tu funguje brilantně, i proto, že Bayona navozuje atmosféru přesvědčivě, lehce a s nutnou porcí pomrkávání nad "pokleslostí" téhle tak trochu viktoriánské historky. Někdy mu ujede ruka luxusně (epizoda s bábou, co to dostane do ksichtu, frenetické pátrání po synkovi, provázené odstřihy na bouřící moře - není ten film španělský?), většinou je ale velmi uměřený a chytrý - pomalé jízdy kamery na fungují mnohem lépe než prudké střihy. Sirotčinec jsem si zamiloval, včetně závěru, kde popravdě taky mohl někdo jemně střihnout. (30.01.2013)

Obtížné hodnocení. El Orfanato je velice kvalitní a pěkný film, na zkušenějšího diváka ovšem působí dojmem, že nebyl vytvořen, nýbrž (sic opravdu profesionálně a umně) sestaven a to z dílů vyrobených na zakázku u jiných "firem". Hlavní dodavatel a patron filmu Guillermo del Toro přivezl neutěšené a drásavé stíny minulosti, dětské postavy, fyzické deformace, synkretické propojení hororu s pohádkou a krapet vizuální stylizace; záběrování v chodbách sirotčince a (zejména) práci se zvukovými efekty obstarala firma The Shining a spol, pro scénu s médiem poslali tvůrci jednu velkou tatru do skladu společnosti Poltergeist a větší znalci žánru by si jistě všimnuli i spousty dalších paralel s ostaními snímky podobného ražení (Lauřin pád naznak do vany je nachlup totožný se stejnou scénou v Dawn of the Dead)....Prostě pokoukání je to věru příjemné, jen kdyby jej nekazil neustálý pocit, že Bayona ani na chvilku nespustil jedno oko z příručky "Jak točit horory dle osvědčených vzorců". Zážitek notně nakonec vylepší výborně vypointovaný konec, jenž šokuje diváka otupělého mnoštvím klíše, nadobro smyje zápach výrobní linky a dodá celému filmu hlubší a zajímavější význam, než by se do té doby dalo očekávat. Konec holt svádí k hrábnutí do vyšších hvězdných sfér, jenomže jak můžu dát čtyřhvězdičkové hodnocení filmu, který mě pořádně popadl až v poslední desetiminutovce? Tak jak tak, El Orfanato řadím mezi ty lepší filmy, které rok 2008 přivál do našich kin a zdůrazňuji, že jeho ignorací byste se mohli připravit o skvělý zážitek. 70% (18.08.2008)

Už jsem přivykla faktu, že mě vyděsí spíš scéna v muzikálu než v hororu a to, ať se odevzdávám sebesubmisivněji, ale fantasticky vypointovanému El Orfanatu pšenka vykvetla. Belén Rueda jako žalem šílená matka, atmosféra ponurého domu, Geraldina a její duchařské intermezzo, zvraty, zvuky ... jedna ňamka na druhou a tady se dočítám, že to není originální ?! V tom zaujetí mi to uniklo. 4,5*. (19.04.2008)

Zdejší komentáře ve mně vzbuzovaly menší obavy, že to bude jen další žánrová vykrádačka, která nepřinese nic nového a budu se u ní nudit. To byl ovšem omyl, protože takhle atmosférický/napínavý film jsem už dlouho neviděl a mrazivých momentů zde bylo vcelku požehnaně. Hlavní hrdinka byla zahrána dobře a dlouho měla i moje sympatie, i když s přibývajícím časem menší a menší. Problém mám však se závěrem, protože takhle silně neuspokojivou pointu jsem opravdu nečekal a moje zklamání z ní mě donutilo jít s hodnocením mezi 3/4*. Ale protože se Sirotčinci podařilo, abych cítil něco, co alespoň vzdáleně připomínalo strach, dávám slabší 4* (ano, zřejmě jsem hororový amatér, páni odborníci :-) ). (13.02.2011)