Veřejní nepřátelé

Asi poldruha hodiny prázdne, povrchné, rozvláčne, roztrasené. Proste nuda na skapanie. Potom, asi tak 45 minút pred koncom, sa Mann prebudí a z filmu sa odrazu stane strhujúca záležitosť, ktorá sádza do diváka jednu päťhviezdičkovú scénu za druhou (prestrelka v lese, "návšteva" na policajnej stanici, výsluch Billie, kino). K tomu výborná dobová atmosféra (brilantne vystrúhaná aj napriek nesmierne otravnej ručno-digitálnej kamere) a skvelí herci (výborný Bale, ešte lepší Depp a úplne najlepšia a film valcujúca Cotillard). No a geniálne zvukové efekty, ktoré dávajú prestrelkám maximálnu šťavu. Škoda - keby bol celý film taký silný ako jeho finále, bol by to zápis do tohtoročnej TOP 5. 7/10 (15.07.2009)

Proč bych to schovával za horu textu, když existuje jedno slůvko, které dokáže Public Enemies popsat nejpřesněji - nuda. Možná ještě rozšířená o přívlastek digitální. Těžko říct, čím si tahle plochá gangsteka, v níž se ani jeden z hlavních protagonistů nikam znatelně neposune (Purvis má jeden cíl celou dobu, Dillinger se od setkání s Billie také nijak nevyvíjí), vysloužila tak dlouhou stopáž. Nezajímavost obou hlavních postav je naprosto zásadním problémem - co má jako divák dělat, když ani jedné postavě nemůže fandit (protože oba lze vnímat spíše negativně) a jejich osud je mu ukradený? Slabších 6/10. (18.08.2009)

Ďalší opus, v ktorom hrá Christian Bale prekvapivo druhé husle. To je zároveň jeden z dôvodov, prečo Michael Mann nedosiahol na dokonalosť jeho klasiky Heat, kde si protagonisti boli rovní. Hviezdou je tu Johnny Depp, respektíve jeho Dillinger - drsný bankový lupič so srdcom na dlani jeho milovanej Marion Cotillard. Neduhy digitálnej kamery (lacný home-made vizuál, šum) taktiež vnímam ako handicap - to, čo účelne fungovalo v Cloverfielde, pretože je to zrkadlom súčasného vývoja techniky a definíciou nového subžánru, nemôže fungovať v gangsterke z 30. rokov dvadsiateho storočia. Pozítiva: Režijne s gráciou servírované, chlapácky drsné retro krimi s geniálnym Deppom, ktorý je jeho alfou a omegou. Šťavnaté prestrelky, kvalitná výprava i kostýmy, skvelé dialógy medzi Deppom a Cotillard. Mann vykresľuje atmosféru doby brilantne, je správne film-noirovsky temný a nezabúda ani vzdať hold zlatému veku Hollywoodu. Public Enemies nie sú tak hlbokí ako Heat, ale ani tak prázdni ako Miami Vice. Držia sa niekde medzi a hoci som čakal o niečo viac, som spokojný. (01.07.2009)

Public Enemies jsou krásným příkladem toho, že i kombinace kvalitního režiséra - Mann a výborných herců Depp + Bale, může dopadnout špatně a nepomohlo tomu ani velké plátno v Thermalu, ani ta festivalová atmosféra. Na úvod malé srovnání Dillinger vs. Depp. Film má vydařený start a slušný konec, ale ten prostředek je za trest. Nuda, nuda, nuda. Honička v lese se mi sice líbila, ale tu zas sráží vykradená hudba. Tím dalším kamenem úrazu je ta proklatá digitální kamera, tohle jsme si nezasloužili. Je zajímavé, že v městských interiérech či exteriérech Mannových předchozích filmů mi tolik nevadila, ale zde jsem opravdu trpěl. Nejen, že se to sem nehodí, ale ještě některé scény vypadají jako laciná TV inscenace za pár korun, prostě hnus. Kdyby to mělo look např. jako Road to Perdition, chrochtal bych pravděpodobně blahem a šel bych s hodnocením o něco výše. Za takovou vizuální stránku ale mohu akorát přidat další hřebíček do gangsterské rakve a ocenit PE jen třemi hvězdami. Dobová atmosféra a kostýmy jsou jinak na úrovni, ale Bale se mi tu moc nelíbil, zato Deppovi sedne snad všechno. Nakonec tedy to jediné, co se tentokrát Mannovi povedlo, bylo mé znudění a uspání v sále a to projekce začala už ve 22:30. (6/10) [MFFKV 2009] (07.07.2009)

Když jsem se posedmé během prostřední hodiny filmu podíval na hodinky ("To uběhlo jen deset minut? To není možný!"), pochopil jsem proč američtí recenzenti tolikrát použili tak vágní přívlastek, jakým je slovo nudný. Dvě hodiny dvacet se už dlouho nezdály být tak monstrózní, přepálené a hlavně zbytečné a upřímně si moc nedokážu vybavit, co se mezi úvodem a závěrem dělo kromě toho, že poldové se připravovali na zásah, pak si malinko zastříleli, zatímco lupiči vybrali jednu banku, popili a pak si též malinko zastříleli... ten film je vlastně hrozně plochý, jak suchý dobový záznam, v němž opravdu žije jen ústřední milostný páreček (samozřejmě skvěle zahraný). Paralely s Nelítostným soubojem jsou spíš vymodlené ze strany některých diváků, i kvůli tomu, že když Purvis nese Dillingerovu lásku, je to jeden z mála výraznějších a "stimulujících" momentů. Jenže o opakování svého opusu se Mann ani nepokouší, Bale a Depp se míjí - a i kdyby se pokoušel, Veřejní nepřátelé by padli poražení na hlavu. A digitální kamera? Zdaleka ne takový průšvih jak jsem se bál, dokonce i zpomalovačky na HDčku fungují! Ale v příšeří a v noci to opravdu připomíná spíš domácí video nebo televizní seriál (český) a ne film za miliardu a půl. Černý puntík přidávám za hudební vykrádačku Temného rytíře během lesní honičky. (01.07.2009)