2012

Mám rád katastrofické filmy. Film mě často dokáže uspokojit čistě útokem na první signální tím, že mi nabídne strhující záběry, kde něco vybuchuje nebo se něco bortí. Při letmém pohledu na to, o čem vypráví film 2012, jsem byl v očekávání skvělé podívané. Přestože se v tomto novém počinu Rolanda Emmericha mnoho velkolepě destruktivních scén objevuje, jsem spíš z výsledku zklamán. Kromě úžasných výbuchů potřebuji také hrdiny, o které se mohu bát, příběh nebo aspoň nástih příběhu, který mě strhne a není za hranicí parodie. Tento film hranice parodie překračuje většinu své hrací doby. Abych byl dobře pochopen: nehledám ve filmech podobného ražení nutně logiku, pravděpodobnost a nevadí mi jestli se dozvím, že nevídané katastrofy vyvolalo cosi jako zmutovaná neutrina. Problém je v tom, že kdykoli nějaká postava otevře pusu, je to jako z filmu bratří Zuckerů z osmdesátých let. Říct, že se tu lidé chovají nesmyslně, je ještě hodně slabé. Většině postav jsem vlastně přál, aby umřely co nejrychleji a já už je nemusel poslouchat. Všechny ty různé nablblé loučící telefonáty mi už lezly krkem. A akční scény - jsem opravdu velkolepé (za to ty dvě hvězdy), ale - jednak jich není tolik, film je příliš dlouhý a většinu doby tak právě různí nezajímaví lidé plácají kraviny a jednak jejich přemrštěnost je tak velká že je to dost na škodu. Kdyby Emmerich trochu ubral plyn, ještě by mě to mohlo strhbnout, ale takto... Jeden příklad: mám velmi rád destrukční scénu v Dnu nezávislosti, jak vybuchují mrakodrapy, auta létají kolem, letadlo odletí na poslední chvíli a pak je tam pes, který na poslední chvíli skočí do bezpečí - ten psí závěr této scény ve mně vyvolal úsměv a bral jsem to snad za vědomé pobavení od režiséra. Teď o tom pochybuju. Scéna několikanásobně utíkající rodiny Johna Cusacka (auto, letadýlko, další auto, letadlo) je jako ta přemrštěná scéna se psem z nezávislého dne natažená na dvacet minut. A když už jsou meze, kdy se člověk o hrdiny bojí a kdy se už směje stupidnosti toho, co se před ním odehrává, překročeny po třicáté, člověk už to nemůže brát vážně ani trochu, čímž ztratí celé ty úžasně vypadající scény na zajímavosti. A závěr je moc dlouhý, bez napětí, když už jsme předtím viděli velkolepé scény bortících se kontinentů, tak poslední půlhodina je vlastně nicotná záležitost uvnitř zaplavovaných chodeb. Podobně do ztracena třeba vycházel i Den poté, úžasné efekty ze začátku (tornáda, vlny, zamrzlý vrtulník), aby byl pak závěr zcela o ničem - o putovaní zasněženou plání. A hudba Haralda Klosera je zcela průměrná, škoda, že už dávno Emmerich nedělá s Davidem Arnoldem. (26.01.2010)

Vlna nad střechou Pamíru, zastaví i dětskou urinu.. Myslel jsem si, že mi dříve za barákem přistanou mimozemšťani a utřou mi prach v obýváku, než abych jednou musel pravit: „Zlatý Armageddon!“ Říkáte demence, scény over the top, patos a klišé vyhnáno do absurdna? Já toho neviděl o nic víc, než v kterémkoliv jiném předchozím kasaštyku stuttgartského kazisvěta a i kdyby tomu tak bylo, nejsem pokrytecký blázen, abych to znenadání začal považovat za ctnost a rozplýval se nad jeho vzácným darem nelevně nudit. Rolande, táhni na místo, z něhož každé ráno na toaletě Bílého domu vychází prezidentská stolice před vklouznutím do keramické mísy s nápisem Made in China, protože tebou přinášené guilty pleasure si můžu vyložit leda tak, že "vinen" jsi těmi roky vraždění mého oblíbeného žánru, přičemž není nikoho, kdo by mu pomohl, či tebe zastavil a "potěšení" by mi přinesl okamžik, kdyby sis narval americkou vlajku pruhama napřed do prdele, na ruličku z toaletního papíru zabroukal s rukou na hercně 'Star Spangled Banner' a pak by tě privátní vlna tsunami definitivně spláchla ze zemského povrchu.. Závěrem mi dovolte poupravit slavný výrok policisty Mariona Cobrettiho: „Emmerich je nemoc a tlačítko OFF na dálkovém ovladači DVD je lék...“ (27.07.2010)

"Za dávných časů starověká civilizace Mayů zjistila, že Zemi jednou skončí záruční lhůta." Studiem Mayských proroctví jsem se nikdy moc nezabýval, ale pokud vím, tak v roce 2012 měla přijít změna myšlení, což se evidentně stalo - Trump prezidentem, brexit a svatý Kajínek v televizi. Američané to však tradičně pojali po svém, takže svět vybouchne a oni už si nikdy nebudou moci dát svůj milovaný hamburger. Naštěstí se prý v archách zachrání ti nejdůležitější lidé na zemi, kteří jsou přesvědčeni i o dokonalosti vlastních výkalů a civilizace bude zachráněna. Hurá! Mě ta idea celkem bavila a destruktivní obrázky vůbec nevypadaly špatně, ale trošku mi chyběl hrdina, který by přepral zemětřesení, zašlápl tsunami, zajistil fungování burzy a osmažil hranolky dozlatova. (25.11.2017)

Esenciálny Emmerich. Za hrsť pseudovedy, stereotypne (ale v rámci žánru funkčne) nastrelené postavy, všadeprítomný duch celkovej stupidity, lavíny pátosu, slzavých rozlúčok a humanistických prejavov, dychvyrážajúce výpravné scény, špičkové triky... a ohromná zábava. Prečo tentoraz áno? Pretože na rozdiel od rovnako pripečeného, no smrteľne nudného Dňa potom je 2012 prešpikované humorom (občas chceným, občas nie, ale to patrí k veci) a občas dokonca aj nahľadom. Asi 30% filmu som sa s chuťou smial. Plné hodnotenie nedám len preto, že ho mám u Ronalda vyhradené pre nedostižný Deň nezávislosti. Vrcholy filmu? Výbuch Yellowstonu a "Engine... start!" (12.11.2009)

Tak tohle ne ... První hodina mne velice příjemně navnadila tím, jak se pomalu, ale jistě "něco dělo" ... Absolutně dokonalé triky a efekty, kdy se USA propadá do země, mne doslova posadily na prdel a říkal jsem si, že příběh sice tradyčně americky trapnej, ale ty triky jsou úúžasný ... jenže pak se tyhle extra efekty nějak vytratily a já druhou hodinu sledoval poletování rodinky letadlem a popojížděním automobily všude možně s tím, že jsem spíš sledoval "katastrofickou komedii", kde se nic nebralo vážně a všechno v nadneseném duchu chtělo diváka spíš pobavit veselými "cinema-americkými šprými", které jsem fakt nepobíral ... A pak panu presidentovi spojených států spadla na hlavu letadlová loď ... Třetí část už bylo něco tak podivného, že jsem měl pocit, že se film nějak přepnul na Cameronův "Titanic" a trapnost, nuda a prodlužovaná debilita zavodněné "Noemovy archy", a opravování jejích zaseknutých dvířek mi už hlava fakt nebrala ... Ano, tohle je skutečně katastrofický film ... katastrofa americké kinematografie ... 2 hvězdy za efekty, kterých zde bylo na tu stopáž stejně málo ... (19.01.2010)