Zažít Woodstock

Film je tak nasáklý atmosférou pozdních šedesátek, že kdyby se dal vyždímat, určitě by z něj vypadlo pár jointů, LSD a otřískaná kytara. Autentičnosti je někdy tolik, až působí parodicky (něco jako Berger z Hair, který jezdí na koni se snivým výrazem a plácá nesmysly). Příběh sám je natočený dokumentárním stylem. Má jediný pevný bod – totiž živelně uspořádaný koncert – na který se nabalují jednotlivé epizodky a několik hlavních charakterů. Nijak si mě však vyprávění nezískalo, žádná z postav nebyla sympatická: hamižná matka, nemluvný otec, snaživý synek… snad jen transsexuální námořník by byl fajn, kdyby byl uvěřitelnou postavou, což ale nebyl. Působil jen jako nutné doplnění rozevlátých let hippie. Místo proklamované volné lásky šedesátých let získala ve vyprávění hlavní roli lakota. Hamouní nejenom protivná zlá matka, ale i promotéři koncertu, stejně jako obyvatelé zapadlé vesnice, kde dosud dávaly dobrou noc jen lišky a najednou se sem nahnaly statisíce lidí, které je možné bezostyšně oškubat. SHRNUTÍ: Děj roztříštěný, postavy nesympatické, výpověď o ničem, jen s dobrou atmosférou. /můj hodnocený film č. 7 000/ (21.01.2021)

Tak se mi povedlo po delší době zase něco nedokoukat.. (27.08.2011)

Film bez konfliktu. Jenže jednou za čas takové filmy prostě fungují. Taking Woodstock vámi jednoduše propluje, nezažijete žádný emoční rozpad, žádnou katarzi konající vnitřní přerod z vašeho starého já k novému. Prostě se jen na dvě hodiny podíváte, za jakých situací vznikl nejslavnější hudební festival světa. A pokud vás tohle téma zajímá, bude vás Ang Lee bavit. 7/10 (26.11.2013)

Mohlo by se zdát, že na podrobné přehlídce devastace zeleného lánu během pouhých 3 dnů není nic zajímavého, přesto je mou povinností vzdát hold volnoláskařům své doby a ocenit kvalitu filmu, jež je zjevná, když jsem coby divák bez problémů skočila rovnou do víru dění. Zajímavá sonda, která mě krom hmatatelného zážitku ještě přivedla na myšlenku, či zrovna paradoxně tato doba nastartovala degradující obrat od slova zadarmo k zaprachy. (18.08.2014)

Kamera beze střihu zabírá panoptikum hippíků - ohromná poctivost a já si myslím, že se to Ang Leemu povedlo uchopit. (19.02.2010)

Scenáristická chuťovka. Najviac ma bavilo užívať si tú fabuláciu tvorcov, všetky detaily a nuánsy charakterov. Postava matky je geniálna. Z rodiny hlavného hrdinu vanie niečo podobné poviedkam Isaaca Bashevisa Singera. Film ku koncu trocha stráca tempo, ale napriek tomu je to prvotriedna práca. Ang Lee šmahom ruky dokáže kritizovať a baviť sa zároveň. Pri tomto filme zažijete viac Woodstocku, ako keby ste tam skutočne boli. (24.05.2012)

Když se organizace festivalu vymkne z ruke, může to být průšvih... a nebo legendární setkání téměř půl milionu lidí. Film na okraji Woodstockého festivalu a pocta jeho náhodnému organizátorovi Elliotu Tiberovi. Imelda Staunton je naprosto dokonalá. (30.08.2014)

tak nejakym zpusobem ktery ve me je jsem zklaman silne momenty to ano ale jinak nic co by je mohlo pridrzet na hladine (08.02.2010)

Zatím asi nejlepší film od Anga Lee,který jsem měl tu čest vidět.Hulk mi přišel hodně slabý,Zkrocená hora moc zdlouhavá.Až tady si mě režisér dokázal získat přiběhem o organizaci hudebního festivalu.Film prakticky postrádá jakýkoliv přímý děj a ve druhé polovině se spíš drolí na jednotlivé epizodky,ale mě to nevadilo,jen jsem se prostě nechal unášet atmosférou,skvělými hereckými výkony,dělením obrazu a občas nějakou tou hláškou.Na ukončení prázdnin jsem si asi lepší film vybrat nemohl,protože z něj sálá tak úžasně pohodová a uvolněná atmosféra,jako už dlouho z žádného.Herci jsou pak samostatnou kapitolou.Všichni jsou vybraní dokonale přesně.Hlavní hrdina v podání Demetriho Martina je sympaťák.Imelda Stauton v roli jeho matky a Henry Goodman jako otec hlavního hrdiny jsou taky skvělí.Nejlépe je to ale s obsazením vedlejších rolí,protože i ty nejmenší jsou obsazeny dobrými a charismatickými herci.Třeba Jeffrey Dean Morgan dostal naprosté minimum prostoru,což je škoda.Paul Dano jako sympatický hipík tady taky moc dlouho nepobude.Ale třeba takový pro mě neznámý Jonathan Groff v roli totálně optimistického Mika byl výborný.Nejlepší je ale dvojice Liev Schreiber a Emile Hirsch.Schreiber byl skvělý už ve Wolverinovi a tady podal svou postavu transvestity s takovým charismatem,že titul sympaťák roku má prakticky v kapse.A krásná role pro Emila Hirsche...Škoda zbytečně plýtvat slovy,je prostě skvělý.Když někde Emile hraje,má u mě ten film prakticky jisté vysoké hodnocení,protože tenhle chlapík si žádné srágory nevybírá.A to ještě nemá ani oscarovou nominaci?Za tohle by mu určitě slušela.Na tenhle film jsem šel prakticky bez jakýchkoliv informací o ději,bez toho,abych viděl jakoukoliv ukázku nebo četl nějakou recenzi.Jenom mě prostě zaujalo obsazení a jméno režiséra,tak jsem to zkusil.A vida,překvapení roku je na světě! 85 % (01.09.2009)

Väčšiu oslavu a adekvátnejšiu poklonu tomuto neopakovateľnému momentu už asi nešlo natočiť. Umocnené záverečnou pozvánkou na "akciu s Rolling Stones"... Woodstock bol a zostane jediným, nech už sa v jeho zákulisí (a v tesnom predzákulisí) hralo na akúkoľvek strunu. Tú trhlinu v čase a priestore, ten dar, šťastnú zhodu okolností a náhod, to si skrátka nevybájiš, to sa raz za tisíc rokov stane. Jedna z akcií, ktorej som sa vždy túžil zúčastniť, jediný film, ktorý mi to supluje viac, než by som od filmu čakal. P.S.: Na druhýkrát ešte zábavnejšie, je čas si všímať vyhrávky.. a že ich tam je! [90%] (29.09.2010)

Za tu atmošku prostě tři hvězdy dát musím. Mám chuť dá papír a vyjet na festival... (08.02.2012)

Cesta za individuálnou slobodou lemovaná neznesiteľnou matkou (iritujúco prehrávajúca I.Staunton), rezignovaným otcom (keď ju miluješ, nie je čo riešiť), prekvapujúco v príbehu indifirentným E.Hirschom a zaujímavo nevyužitým L.Schreiberom, nad ktorými ale vyčnieva ako kopec na Woodstocku práve on, Demetri Martin, ktorý je pre mňa osobne mužským hereckým objavom roka. Ang Lee opäť potvrdil svoj cit pri výbere témy (i jej interpretov). (16.01.2010)

Pomerne ničím zaujímavé. Jediné čo na filme naozaj baví sú camea rôznych hercov. Inak je to v zásade až televízny film bez presahu či už k hlavnému hrdinovi, alebo k niekomu naokolo. Na to aký je Ang Lee režisér mi tento film príde ako úplne zbytočný a hlavne nezapadajúci do jeho filmovej koncepcie. Nie je to nič silné, nie je tu nič pamätné a aj tá hudba vsadila viac na Elfmana než na rockové piesne. Hlavný hrdina taký nemastný neslaný. Jediný kto vyslovene svojim herectvom presahoval bola skvelá Imelda Staunton. Inak veľmi priemerný film z ktorého okrem občasných nahotín a zmätočného prístupu ( koho príbeh máme vlastne rozprávať) nemá naozaj čo ponúknuť. (24.02.2017)

Na tenhle film se se hodně těšil, bohužel mě ale zklamal. Film Zažít Woodstock totiž není o onom legendárním festivalu, ale o nějakém troubovi co se na konec sjel na LSD. Škoda. Naštěstí jsem byl taky kdysi hipíkem, takže mě to jakžtakž pobavilo. 40% (21.06.2011)

Musím říct, že zpočátku (přečtení komentářů zde) mi bylo líto, že ve filmu není žádný opravdový koncert, ani záběr na něterý z úžasných koncertů. Ale při sledování ze mě tato lítost rychle spadla - film je úplně o něčem jiném a přitom stejně zajímavém. Vidíme osobní problémy hlavního hrdiny, jeho pouť za nalezením sebe sama, odpoutání se od rodičů a v neposlední řadě uspořádání koncertu Woodstockovských rozměrů u sousedů na louce. A proč vlastně ne... (11.01.2010)

Tak jsem ho zažil v kině a musím říci, jsem docela zklamán. Čekal jsem víc hudby a on to byl spíše pohled "za oponu" než na pódium. Ale co se taky dá čekat od režiséra Zkrocené hory, že? Jinak zajímavé dle historie o začátku a prvotním úmyslu uspořádat takový koncert, co zůstane dlouho v paměti. (30.09.2009)

Musím říct, že jsem měl větší očekávání. Přece jenom jsem čekal film prošpikovaný hudbou té doby, ale tady šlo o něco docela jiného. Děj celkem ujde, ale škoda, že působí tak "suše". Je mi jasný, že to byl záměr, ale nikterak mě Woodstock příliš nezaujal. Přesto bych film jako celek určitě nezavrhoval. (26.05.2010)

Kdybych měl stroj času, jedním z prvních období které bych navštívil by byly 60.léta v USA. Pár týdnu bych si prožít v komunitě, navštívil Learyho, se kterým bych si vyjel na pár výletů a všechno zakončil na půl-milionovém Woodstocků s kytarou Jimmiho Hendrixe. Jo jo, to by bylo... Stroj času ale bohužel nemám (zatím), přesto mi každý den umožňuje cestovat filmová páska (a proto ji tak miluju). Na Zažít Woodstock jsem se tedy těšil jako na nějaký free-hippie-lsd úlet avšak samotný Woodstock si člověk nakonec moc nezažijete. Vše je totiž podáváno z pohledu člověka, který s hippies komunitou nemá moc společného a jelikož se festival pořádá na jeho popud, řeší spíše jiné, technické věci. Tady se dá snímek rozdělit. Pokud ho člověk bude brát jen jako obrázky, které vidí, moc velké hodnocení mu, pravda, asi nedá. Z tohodle pohledu bych to možná nazval i nudou. Druhou věcí je pohled Anga Leeho - emigrant z Tchaj-wanu, jež se vyjadřuje k historickému (a tak klíčovému) dění v USA a nabízí jeho pohled. Ang v této nezaujaté postavě a jeho rodině řeší přístup ostatních lidí k hippies, vývoj mladého jedince, kterého to všechno prostě muselo sebrat, maloměšťácký život 60.let no a některé pravdy ohledně samotného festivalu. Tenhle svůj názor, nebo chcete-li někteří moralizování však dávkuje pouze v určitých momentech, které právě dobře doplňují ona ty hluchá příběhová místa, o kterých pak někteří mohou říct, že jsou pouze nudou. Na plné hodnocení to není určitě, popravdě mám trochu problém i s těmi 4 hvězdičkama, protože celou dobu jsem se těšil, že alespoň trochu mám Ang Lee dá ze samotného festivalu, ale nakonec je dám... Everyone with their little perspective. Perspective shuts out the universe, it keeps the love out. (06.12.2009)

Ang Lee nikdy nezažil Woodstock a z jeho filmu ho nezažije ani nikdo jiný. Suchý a nudný jest Zažít Woodstock. Jediné plus je pak, že během pár minut už budete vědět jak film bude vypadat. Woodstock zazní jen jako slovo, muzikanti se ani nemihnou a ba co více nejsou slyšet. K tomu přidejte jednu z nejnudnějších postav filmové historie a jeho nekustečně nezáživnou rodinu. Jedna scéna v blátě nezachrání křečovitý pokus o vytvoření atmosféry tehdějších "květinových dětí". To už mi atmosféra přišla lepší i ve Waynově světě při přípravě Waynestocku. Kdo mi uvízl v hlavě je věčně (asi mimo roli) zhulený Emile Hirsch a pak Schreiber v ženských šatech. Bohužel ani ta zhulená atmosféra ve filmu není. Tohle je jedno z nejhoriších věcí a zklamání v roce 2009! (30.01.2010)

Nic krom poslechu hodiny a kousku angličtiny mi to nedalo. (20.09.2011)