Ctihodný občan

Představte si opilého fanouška, který sleduje fotbalový mač a co chvíli zapomene, komu vlastně fandí. Tak mi alespoň připadalo myšlenkové podhoubí Grayova filmu, které se snaží tvářit strašně závažně, ale v důsledku končí v náručí osvědčených pravd a klišé. Nažehlených punkáč, co pije coca-colu a při tom sní o absolutní anarchii. Pokud si ale odmyslím od opravdu paskviloidního pohrávání si s motivem zkaženosti systému, jde o docela ucházející thriller. Butler ani Fox nepředvádějí víc, než od nich je člověk zvyklý, Gray drží otěženě uspokojivě a Ctihodný občan se veze spíše na vlně pozitivních dojmů. Jen kdyby se občas netvářil jako chytrolín a přitom nejednal jako vylepaný opičák... (13.11.2009)

Nad ocekavani paradni thriller, kterej se vyviji uplne jinak, nez jsem cekal. Zacatek jeste pripomina stou variaci na klasickej film o pomste, Butler ma fajn rodinku, prilitnou prasata a rozmasirujou mu ji, neni spokojenej s vyrokem soudu a rozhodne se pro pomstu. Jenze tohle vsechno se odehraje behem 10 minut. Pak film dost nesmyslne skoci o 10 let, pricemz vse je naprosto stejny, jako pred deseti lety a postavy nezestarli vzhledove ani o den. Jenze pak to zacne. Butler nejdriv udela svoji pomstu a to tak, ze radne brutalnim zpusobem a pak se zacne mstit ve velkym, nikdo netusi, co se to vlastne deje, umiraj nevinny lidi, obcas dost krvave. Z cloveka, co mel bejt hlavni hrdina filmu, kterymu ste meli drzet palce, se stane vrazdici psychopat, proste jizda. Bohuzel si tim tvurci taky trochu podkopavaj nohy, nejdriv sem fandil Butlerovi a pral mu jeho pomstu, pak ale zacne radit tak, ze uz mu ani moc fandit nejde a v ten moment se proste stane, ze tady neni komu fandit. Navic druha vec, co filmu podkopava nohy, jsou urcity nelogicnosti, neni vysvetleny, proc si vrahove vybrali jeho rodinku, mame tady zahadnou postavu, bez jejiz pomoci by si pravnici ani neskrtli, nektery hi-tech vychytavky spis pripominaj sci-fi, Butler se ne a ne pomstit Foxxovi a zabiji misto toho kolikrat naprosto neznamy lidi. No jenze Gary Gray prekvapil a vse to natocil radne drsne, svizne a napinave, takze jsem byl celou dobu napnutej, i kdyz se dalo vicemene tusit, jak to dopadne a kdyz k tomu pripoctu paradni herecky vykony v cele s Butlerem a ne uplne klasickej pribeh, vychazi mi paradni petihvezdickovej thriller. (05.12.2009)

S osudem nemůžeš bojovat !!.... Vražda. Soud. Právní systém je chorý a zkorumpovaný. Zlo poráží dobro. Je čas na vzpouru! Je zatraceně dobře, že při kácení lesa létají třísky! Souhlasím, že spravedlnost by měla být tvrdá a měla by bolet. Taktéž G. Butler je pro mě (na rozdíl od Foxe) chlapem, který utáhne film. Škoda, že se u toho nesmí zbytečně přemýšlet - proč a jak a jestli vůbec. Znáte to. Přitom nosná myšlenka není špatná a nutí mně zamyslet se nad Clydeho činy, které jako by vycházeli z celkové politiky USA. A kdyby neodflákli finále, mohli jsme se bavit o dokonale zábavném filmu. Škoda, protože já se ¾ bavil. PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE ** NAPĚTÍ ** (07.12.2009)

Nemesis Butler trestá systém, snižuje stavy státních úředníků a jakožto vyspělý taktik boje na dálku by při korespondenčním šachu snadno porazil i Kasparova, jemuž by v 44.tahu při pohybu královnou na e5 explodovaly do ksichtu ty přesýpací hodiny, ovšem podívat se před tím než otevřu dveře kukátkem, to inženýra nenapadne.. Jak mi ve filmu vadí logické díry, tak tady to byly přímo propasti a nepomáhá ani Grayova rutinérská režie. K tomu mě docela namíchnul konec, neboť jsem očekával půlku Philadelphie srovnané se zemí a Zvon svobody drtící lebku starostky, ale co se dá dělat. Alespoň teď už ponaučený J.Foxx dá přednost koncertu své dcery před sledováním popravy. A hlavně, vyvaruje se při pročítání scénářů jména Wimmer.. (08.06.2010)

Tak to byla taková docela prima záležitost, která měla ukázat na klasicky naprosto nefunkční justiční systém, kde nejde většinou o skutečnou spravedlnost, ale o boj mezi právníky. Jestli je obžalovaný vinen nebo ne, je zcela vedlejší záležitost. Tak tady to vzal Gerard do vlastních rukou a dal si čas na přípravu své akce a své představě o spravedlnosti. Mělo to náboj, spád, vůbec jsem se nenudila, pochopitelně to bylo místy mírně i více úsměvné a je jen škoda toho konce, který se mně jako obvykle moc nezamlouval, ale v tomhle případě nešlo brát nic vážně, tak z toho nebudu dělat vědu. 3,5* (04.11.2013)