Fame - cesta za slávou

Původní film neznám, remake je ale celkem povedeným, hudebně laděným filmem ze střední, kam všechny ty písně zapadají mnohem přirozeněji než do takového High School Musical. A který je i po vizuální stránce velmi sympatický, takže jako celek utíká velmi rychle. Tolik k pozitivům, jsou tu totiž ještě obrovské "ale". Narvat osudy asi deseti postav do příběhu, který se odehrává během čtyř let, není zrovna nejchytřejší. Než jsem se stačila zorientovat v postavách, dějová linka už se přenesla do druháku, a když v posledním ročníku všichni školu opouštěli, měla jsem pocit, že jsem si z filmu neodnesla prakticky vůbec nic. Postavy jsou totiž docela běžné, některé talentované více a některé méně, v souhrnu však všichni působí dojmem kluka odvedle z běžné čtvrti americké nižší střední třídy. Což vás na jednu stranu nutí se všemi sympatizovat, na tu druhou to ale znamená, že nikdo není skutečně vyhrocený; a pokud náhodou je, v minimálním prostoru, který mu dovolí maximálně jednu osobní scénu za školní rok, se to divák nikdy nedozví. (Kdyby se film více věnoval konfliktu mezi mladou pianistkou a jejím otcem, případně se také více zaměřil na příběh tanečníka a ukázal, co pro něj balet znamená, na škodu by to rozhodně nebylo.) Kolem a kolem z Fame tak vychází možná nejsympatičtější americký hudební film točící se kolem teenagerů za posledních několik let, i kdyby už jen tím, že postavy nevypadají jako vystřižené z titulních stran časopisů, mají větší dávku talentu a jejich život nenabízí jen příjemné chvilky. Více oné dřiny, kterou paní ředitelka v úvodu slibovala a která by mi asi jednotlivé postavy zaryla více pod kůži, by ale na škodu vůbec nebylo. (20.06.2011)

Neviděla jsem původní Fame, ale musím uznat, že něco na tom, co tady napsal kiddo, asi bude. Přece jen, postavy se při své cestě za slávou nesetkaly s nijak většími problémy, než jsou běžné pro jakéhokoliv jiného člověka. Zrádci v byznysu? Běžná věc. Nesouhlas rodičů? Taktéž běžná věc. Krom toho, zdá se mi, že rodiče, kteří dítě nepodpoří, i když vidí, že má talent, jsou už v dnešní době trochu pasé. Fame je tak spíše jen zábavnou podívanou, plnou tanečních čísel a pěveckých výkonů... Ale proč vlastně ne? Nic víc jsem od toho taky nečekala, když jsem šla do kina. A proto jsem nakonec úplně spokojená - Ať žije umění! Nebo lépe řečeno "umění v umění", jelikož samotné filmové umění u tohoto snímku za moc nestálo. Ale onen tanec a zpěv mě dostaly. Zkrátka radost pro oči a sluch. Čisté čtyři hvězdy. ~(4,0★)~ (14.01.2010)

Pro diváka je připraveno X dramatických linek s X náměty, ovšem snad každá z nich už byla použita jinde a zpracována lépe. Taneční/pěvecké scény nejsou špatné, ale jen ta závěrečná zanechá hlubší dojem (ovšem osobně se mi nejvíce líbila juchací scéna během závěrečných titulků). Obsazení je sice sympatické, ale pozornost je věnována tolika lidem, že žádný z nich nemá dost prostoru. Ale zhlédnout se to dalo. (06.08.2010)

Fame není špatný film bohužel dějově je naprosto příšerný a úplně zbytečný (dívat se na to jak to mají děti těžké nebo lehké na taneční škole my příjde zybtečné) P.s. originál jsem neviděl ani mě neláká ta 1 hvězda je za poslední scénu a singl fame od Naturi Naughton P.P.S. ten blonďák my přišel jak nějaký buzerant a ten Nalik byl drsný asi tak jak šmirgl papír (03.07.2010)

Já se příjemně bavila. Potřebovala jsem si něčím spravit náladu a tak jsem sáhla po tomto filmíku, že zjistím, jaký teda je. A byla jsem potěšena...hlavní hrdinové skoro vše neznámé tváře, za to ale velmi příjemní. Hudební, pěvecké a taneční scény byly perfektní. Nevím..já mám prostě tyto "muzikálové, taneční filmy" celkem ráda(až na pár výjimek). A tato patří určitě k těm lepším. Bohužel jsem neviděla původní film, takže nemůžu srovnávat. Nenáročný oddechový film.... tři a půl hvězdičky.(ta půlka je za nádherný úsměv Ashera Booka) (17.02.2010)