The Marathon
Režie:
Ivo NovákKamera:
Václav HanušHudba:
Zdeněk LiškaHrají:
Jaromír Hanzlík, Jana Brejchová, Vladimír Menšík, Karel Höger, Zdeněk Štěpánek, Petr Kostka, Bohuš Záhorský, Ivan Mistrík, Svatopluk Matyáš (více)Obsahy(2)
Je skoro po válce. Spát a milovat se bude až pak. Jaromír Hanzlík, Jana Brejchová a Vladimír Menšík v hlavních rolích českého filmu. Pátého května 1945 vypukne v Praze povstání proti Němcům. Čeští dozorci umožní pankráckým vězňům hromadný útěk. Tak se dostane na svobodu i devatenáctiletý Ruda Střecha (Jaromír Hanzlík), který dychtí zapojit se do revoluce v ulicích. Vinohradský domovník Kytka jej však raději ukryje v bytě, jehož majitelé utekli. Zůstala tam jen osmnáctiletá česká služebná Karla (Jana Brejchová). Ta se s Rudovou pomocí pokusí dostat na nádraží, aby odjela k rodině na venkov. Avšak kvůli probíhajícím pouličním bojům se oba musejí vrátit. Poté, co spolu ve vší nevinnosti stráví noc, začne dům prohledávat několik německých vojáků. Ruda, ačkoliv s puškou neumí příliš zacházet, se s nimi musí vypořádat. Do Prahy mezitím míří kolona sovětských tanků, které velí generál Rybalko (Karel Höger). Jako navigátor ji vede Rudův starší bratr, svobodník Jarda Střecha (Vladimír Menšík), který bojoval s prvním československým praporem u Sokolova. Těší se na shledání s mladším bratrem, který je jediný, koho ještě má. Netuší, že Ruda, na začátku války ještě dítě, teď svádí boj o svůj a Karlin život… (Česká televize)
(více)Recenze (77)
(pro mě klasicky) strašidelná hudba Zdeňka Lišky je velkou částí zážitku. ()
Příslušníci některých národů se smějí, když se dozvědí že Pražské povstání vypuklo 5. května 1945....a já se občas smál i při tomto filmu historicky pochybným okamžikům. Nicméně bojová technika, která se zde prohání ve velkém počtu stojí za koukání. Asi by se to dnes takto ani natočit nedalo. ()
Tenhle film měl našlápnuto stát se velkým filmem, konečně je podle scenáře Jana Procházky a s výtečnými herci a i hudbou a výpravou. Dobrá kamera, autentické prostředí i bojová technika. Kdo tohle všechno neocení a hodnotí film ideologicky, je k němu nespravedlivý. A možná i k našim dějinám. ()
"Víš, teď se bude hodně křičet. Radši míň řvi a víc namáhej tohle, hlavu." už tento dialog, na samém začátku filmu, nás ubezpečí, že na nás nečeká unifikovaná prorežimní propaganda. Linka Pražského povstání (Hanzlík - mladší bratr) a linka spěchání na pomoc povstání (Menšík - starší bratr) jsou sice propojeny poměrně uměle, ale nakonec přeci jen splynou v jedno. A obě mají co nabídnout! Poetiku Nové vlny hledejme spíše v té první, druhá nám ale nabídne řadu velice kvalitně nasnímaných válečných sekvencí nepůsobících směšně, včetně autentické techniky a opravdu masových scén. ()
Maratón je místy lehce nadprůměrný válečný film, se sympatickým mladičkým Hanzlíkem a krásnou Brejchovou, příběh v lecčems připomene Škvoreckého Zbabělce, z takového srovnání ovšem nevyjde s úspěchem. Obligátní oslavná úlitba Rudé armádě potom snímek dorazí docela, takže ve výsledku spíš nic moc. ()
Bravurně natočená ptákovina se spoustou hereckých legend a vojenské techniky. Moc bolševický propagace sice film neobsahuje,ale dialogy a situace jsou tak pitomý, že se chce zaplakat nad ubohostí. ()
Překvapivě docela dobrý a málo známý film, který je doslova nabouchán špičkovými herci své doby (fakt už chybí jen ten Marvan), byť někdy mají víceméně jen epizodní role. Příběh je lehce naivně humorný, kombinuje navíc válečné bitevní pasáže, ale ve výsledku to vůbec nepůsobí násilně. Mezi Hanzlíkem a Brejchovou to velmi dobře funguje a film má mnoho zajímavých hlášek, které ale nestačily zlidovět. ()
Tak tenhle film se začal vymykat ostatním z válečné branže, stačí se podívat na rok vzniku. Film jsem viděl jako školní představení a od té doby se po něm slehla zem. ()
Československé válečné drama odehrávající se během Pražského povstání. Snímek se zaměřuje na mladou dvojici, již tvoří J. Hanzlík, upchlý vězeň s velkou snahou se aktivně zapojit do revoluce a J. Brejchová, cestující na venkov s přetěžkým zavazadlem. Díky této dvojici procházející revoluční květnovou Prahou lze sledovat stavění barikád, lynčování jednotlivých Němců, ba i ozbrojený odpor vůči stále nesmírně disciplinovaným okupantům. Ve druhé půli snímku se snímek více zabývá válečnou aktivitou na frontě, nechybí četné přestřelky mezi sovětskými tanky a německým dělostřelectvem, dokonce se nabízí i pohled do sovětského velitelského štábu vedeném sympatickým generálem K. Högerem. Pro vykreslení válečné atmosféry jsou zobrazeny prostory uvnitř tanků a také jsou použity záběry přes tankový zaměřovač. Ve snímku se objevuje neskutečná spousta známých hereckých jmen, vskutku jsem při úvodních titulcích nevěřil svým očím, bohužel však naprostá většina hereckých osobností hrála role pouze epizodní a nebyly tak absolutně využity jejich schopnosti. Snímek má zajímavou myšlenku zobrazit průběh Pražského povstání z pohledu mladých milenců, zpracování válečných akcí však na mě působí značně neuceleně a rozkouskovaně, ač z militaristického hlediska jistě zajímavá byla. Průměrné hodnocení náleží snímku za nevyužití hereckého potenciálu a jakési nedostavení se očekávaného. ()
Komediální film z války s veselou hudbou Lišky. Takovou spoustu vynikajících českých herců v jednom filmu jsem dlouho neviděl. Radost pohledět i užívat si výborných výkonů. Ale i jedno lehké zklamání. Zdeněk Štěpánek hraje německého generála Schwarze. Po roli "kosmo-NOT-a" v Ikarii se nedivím, že se nechával umluvit i do nevděčných rolí. U Záhorského mi role nácka třeba tolik nevadila. Zato Höger v roli generála Rudé armády je vynikající. Stejně jako Petr Kostka v roli velitele slavného tanku č. 23. Jeho spektakulární lehce afektovaný poslední výstup je nejlepší komediální vložkou. Symbolika: „Stalin přijede na bílém koni.“ 36:38 – globus, Hitler, Hácha; 38:34 – podání ruky Hanzlík – školník Zajíček Arnošt; 1:24:42 – planetárium; 1:30:29 – tank č. 33. ()
"Pánové, takže my vlastně vezeme novej státní svátek!" U Češi si chtěli natočit své velkolepé válečné drama. Ale s průměrným výsledkem. ()
**3/4. ()
Paralelně se odehrávající příběh dvou bratrů ve víru květnových událostí roku 1945. Ruda utíká z pankráckého vězení a spolu s mladičkou služebnou Karlou se snaží přežít pražské povstání, jeho bratr Jarda se jako voják sovětské tankové divize vydává na cestu pomoci Praze. Zajímavý snímek, kde se střídají komediální scény (setkání Rusů a Němců na křižovatce, kapitulace 60 000 německých vojáků...) se scénami dramatickými. Vynikající Jaromír Hanzlík a Jana Brejchová. ()
Opět slavná Rudá armáda v plné parádě. Škoda, že se do filmu nevešlo, jak si Rudá armáda brala kola, hodinky a často i ženy, protože na konci války už zdaleka neplatilo slavné ruské "nas mnógo". Proto dostávali milost od Stalina i zločinci nejhoršího zrna s tím, že budou bojovat v prvních liniích. Oslava Pražského povstání? Jakého to bylo povstání, když už bylo po válce? Proč stála zbytečně americká armáda už několik dní v Plzni s rozkazem nechat Prahu osvobodit Rudou armádu? Protože nás slaboch Beneš zaprodal Stalinovi už podpisem Košického vládního programu! Sovětská armáda sem přinesla na svých bodácích opět zmar a slzy. Rudý mor nahradil mor hnědý. ()
Velmi dobře natočeno, herci se snažili, scénář velmi dobrý. Střelby spousta, takže i kluci si přijdou na své. Ať nežeru dám sedmdesát. Pan Peterka se skutečně jen mihl. 3 A PŮL ()
Buď se jedná o film popisující osvobození Prahy nebo o malé/velké problémy jednoho vězně a jeho nové kamarádky. Obojí dohromady nefunguje. Výpravné velkolepé záběry tanků a bojů se mísí s neskutečnými fakty, jako že se Němci snadno vzdávali a rusové je míjeli jako by nic. "Nemáme přece čas." A do toho Jaromír Hanzlík na jednu stranu odvážný, přesvědčený, že musí něco velkého dokázat, na druhou riskující a chovající se jako blázen se zbraní v ruce říkající si Tarzan, co skáče po střechách. Dialogy jsou chvílemi skutečně na hranici trapnosti. Korunu tomu dodala ta iritující sborová hudba, kdy se tvůrci snažili o velkolepost, ale vůbec se k válečnému filmu nehodí. Moc se nedivím, že tento film zapadl ve stínu mnoha jiných válečných filmů. ()
Větší grotesku a snůžku lží bolševické propagandy aby člověk pohledal .... ()
takovouhle směšnou rudoarmějskou agitku točil pan Novák v roce 1968? nechápu :-( ()
Mohlo by to být lepší, v době vzniku 1967 bych čekal odvážnější film. Zase chybí zmínka o západním odboji, slušné střelecké scény na začátku i v průběhu filmu. Ale role sovětské tankové armády, která mluvila česky stejně jako německý wermacht byly k smíchu. Výborný výkon dua Brejchová Hanzlík, ale více se mi líbil film Sedm Havranů z téže doby. ()