Reklama

Reklama

Obsahy(1)

V šedesátých letech vznikly v USA těsně po sobě dvě bombasticky pojaté pocty tehdy již mýtické tradici hollywoodských němých komedií. Pokud Stanley Kramer ve svém o dva roky starším filmu To je ale bláznivý svět (1963) mířil až k odsouzení celé penězi posedlé moderní civilizace, pak Edwardsovy Velké závody jsou „jen“ stylově čistou poctou, k jaké měl režisér ostatně ideální předpoklady, nejen jako přední znalec žánru, ale také jako člen rodinného klanu, jehož dějiny sahají právě až do bájných průkopnických začátků Hollywoodu. V automobilových závodech z New Yorku do Paříže, zasazených do roku 1908, se utká absolutní zlo (Jack Lemmon) se ztělesněným dobrem (Tony Curtis), pro nějž vzplane láskou moderní, emancipovaná krása (Natalie Wood). Co z toho Blake Edwards na ploše dvou a půl hodin udělal, se vzpírá veškerému popisu. (NFA)

(více)

Recenze (53)

sud 

všechny recenze uživatele

"Velké závody" patří mezi maxikomedie 60. let, spolu s Annakinovými "Báječnými muži na létajících strojích" a Kramerovým "To je ale bláznivej svět" o nějakém závodu a naschválech na cestě. Jack Lemmon je coby profesor neodolatelný a jedinečný. Tony Curtis coby sekáč a elegán Velký Leslie mu zdatně sekunduje. Natalie Wood je opravdu krásná a má zde neodolatelně prořízlou pusu. A v roli profesorova poskoka Maxe se blýskl poručík Columbo, Peter Falk. Blake Edwards byl vždycky výborný režisér komedií a v této dokázal (stejně jako Kramer a Annakin), že u komedie, pokud je skutečně svižná a vtipná, nezáleží na délce snímku. Kdo umí, ten umí. 85%. ()

mortak 

všechny recenze uživatele

Edwards se sice hlásí k němé grotesce, ale vůbec nepochopil její základy. Mistři němého plátna jako Keaton, či Lloyd jen nevršili jen gagy za sebou, ale hlavně je kumulovali, vyšli z jedné situace, a tu stupňovali až ad absurdum. Edwards místo toho poslední třetinu filmu převypráví tuto stařičkou knižní romantiku a kompletně se vykašle na finále! Takový podraz na diváka se jen tak nevidí, a ani se nedivím že byl tento film knokautován v kinech Báječnými muži na létajících strojích. Ti sice nejsou žádné veledílo, ale dávají divákům sympatické hrdiny, zápletku a finále. Dvě hvězdičky za snahu Lemmona s Falkem utáhnout celou tuto šílenost sami. Curtis je unylý a nudný, a Wood slouží jen k tomu, aby se děj trochu hýbal dopředu. ()

Reklama

Matty 

všechny recenze uživatele

Megalomanská hloupost! Tento film trval ve verzi uváděné na Primě (tzn. s reklamami a bez předehry a přestávky v plné délce) rovných 185 minut, přitom disponuje dějem sotva pro polovinu z tohoto času. Vtipné retro titulky s množstvím slavných jmen a věnování celého filmu Laurelovi a Hardymu mě navnadily. Nad pomalým rozjezdem jsem ještě přimhouřil oči, doufaje, že samotný závod bude stát za to. Když byl konečně odstartován, mnohé se nezměnilo – stále stejná smršť nefungujících slapstickových vtípků, stále stejně nesympatičtí hrdinové a stále stejná snaha pojímat vše ve velkém. Ve Velkém. Velká hospodská rvačka, velké množství statistů, velké množství exteriérových scén a celé to vrcholí ohromnou šlehačkovou bitvou. Pokud mě má chabá paměť neklame, i ty nejdelší grotesky Laurela a Hardyho trvaly okolo osmdesáti minut a člověk se u nich sem tam zasmál. U Velkých závodů jsem jenom nechápavě zíral, do jaké kardinální blbosti je někdo ochoten dát peníze. Hodně peněz. Od diváků podobné komedie není vyžadováno přemýšlení, což chápu, ale přeci to nemůže být argumentem proti naprosté tuposti scénáře a s tím souvisejícím nejasnostem. Profesor dvakrát exploduje, z čehož vyjde nezraněn, následně si přiskřípne prsty a v další scéně je má obvázané, snad, aby z toho mohlo být vytřískáno ještě pár minut nadbytečných komických scén. Hlavní hrdinka se hrdě prohlašuje za feministku, lascivní výstup dívek ve westernovém městečku ponechá bez komentáře, ona mu dokonce tleská! Nejpozoruhodnější jsou potom představy tvůrců o evropských národech, z nichž všechny kromě Rusů hovoří plynule anglicky. Délka jednotlivých zastávek se neustále prodlužuje a ta předposlední nejen, že posunuje film do zcela odlišného žánru, ale na neúnosně dlouhou dobu zastavuje celý film, který je v daném okamžiku již zcela utopen ve vlastní velkoleposti. Rovněž naděje vkládané do hereckého obsazení, ukázaly se býti planými. Lemmon, Curtis, Woodová – kromě prvního to nejsou žádní oslňující herci a tím tristněji jejich výkony vyznívají, ještě ani jednoho z nich jsem neviděl hrát tak plochou postavu tak ploše. S čistým štítem nakonec vychází jenom trikaři, kteří na svou dobu odvedli slušnou práci, a Peter Falk, občas docela vtipný, což je v rámci tak nevtipného filmu obrovská pochvala. 45% P.S: To je ale bláznivý svět řadím k nejlepším komediím, jaké kdy vznikly. ()

Martrix 

všechny recenze uživatele

Někdo to rád motorizované a feministické. Nebylo to tak myšleno, ale místy působí Velké závody, jako americká odpověď na britské Báječní muži na létajících strojích (1965). Ovšem značně naddimenzovaná odpověď. V hollywoodském stylu šedesátých let. Jestliže Ben Hur, jakožto nákladný dobový spektákl stál tehdy závratných 15 mil. USD, tak Velké závody měly rozpočet 12 mil. USD. A jde to znát, protože uvidíte spoustu technických skvostů, mění se lokace... . Samozřejmě nelze opomenout hvězdné obsazení, kterému vévodí Lemmmon utržený ze řetězu, k němuž tvoří kontrast supergentleman Curtis a fúrioidní emancipálka Wood. Milovníci Columba, nejspíš ocení i spolugagaře Petera Falka. To vše vypadá parádně a poměrně slušně to i funguje. A to navzdory tomu, že často sledujeme spíš ozvučenou grotesku...spousta záměrně do extrému dohnaných scén, nemusí sednout každému. Dojde i na dortovou bitvu. Ale to mi nevadilo, bylo to příjemné retro, které mě navzdory infantilním gagům bavilo o malinko víc, než nedávno shlédnutý Návrat Růžového pantera. Jenže...tvůrci se v rámci závodu rozhodli zavítat do jakéhosi fiktivního evropského království Carpania a tam rozjet snad půl hodiny dlouhou fraškiádu s převratem, záměnou... . Postava následníka trůnu působila velmi protivně, celé to bylo v rámci příběhu jako opravdu velký a zbytečný přívěšek, který vztahy mezi postavami, ani vývoj závodu nijak neposouval...jakoby se Edwards snažil nafouknout stopáž, aby diváci dostali tříhodinový biják. Nejspíš i tehdy, by jen velký filmový fajnšmekr poznal, že mělo jít o parodii Zajatce na Zendě. V mých očích tato dějová odbočka filmu uškodila; už se nepodařilo dostat zpět tu závodnickou rozvernost, s jakou se profesor snažil vyzrát na svého dokonalého soupeře. Ostrovtip se otupil i v případě do té doby neohrožené novinářky, jakoby někdo zavelel...bacha, ať to nevypadá, že podporujeme sufražetky. Z výše popsaného je zřejmé, že mám smíšené pocity. Střihačské nůžky, by se tady mohly poměrně slušně vyřádit. Já viděl full verzi 160min. Myslím si, že ani o 14 min. kratší SE ničemu nepomůže. Tady to chtělo vykuchat aspoň 40 minut. Hravost a nadšení, mi v dnešních filmech chybí. Jen málokdy uvidíte nějaké bizarní dopravní prostředky a šílené vynálezy, jakoby fotorealističnost a snaha o autentičnost, vytlačila fantazii. Přitom film je médium pro fantasty, snílky a hravé lidi, jako stvořené. I proto jsem rád, že jsem tento film viděl a trochu zvažuji, že si dám tu práci a prostříhám si ho sám. Jinak v té plnotučné podobě, už bych ho podruhé vidět nepotřeboval. ()

Milan25 

všechny recenze uživatele

Zajímalo by mě, co tvůrce komedií v 60. letech vedlo k tomu, aby měli tak dlouhou stopáž. Je to spíš na škodu než k užitku. Navíc se zde nachází příliš mnoho odbočovaček od hlavního děje, a vtipných momentů tu také není příliš. Asi nejzábavnější částí je bitka v hospodě, jinak jsem se celý film spíše nudil. ()

Galerie (59)

Zajímavosti (13)

  • Film je inspirován skutečným závodem z roku 1908, který se jel na trati New York – Paříž. Přestože proběhl s pouhými šesti účastníky, trasa vedla napříč třemi kontinenty, takže šlo o první automobilový závod kolem světa. Automobil Leslieho (Tony Curtis) „Leslie Special“ byl vytvořen podle vozu „Thomas Flyer“ z roku 1907, který tehdy závod vyhrál. (Karlos80)
  • Černé auto padoucha bylo nazváno Hannibal Twin-8. Pro účely filmu jich bylo postaveno pět. Ze dvou dochovaných bylo jedno poháněno průmyslovým motorem Volkswagen. Druhé poháněl šestiválcový motor Corvair s třístupňovou manuální převodovkou a obsahovalo rekvizitní „dělo“ a funkční generátor kouře. (Martrix)
  • Pravé jmého Velkého Leslieho, kterého ztvárnil Tony Curtis, je Leslie Galant III. (darek kartac)

Související novinky

Blake Edwards: 1922 – 2010

Blake Edwards: 1922 – 2010

17.12.2010

Ve středu v noci se na svůj poslední večírek někde tam nahoře vypravil velký filmař, držitel čestného Oscara za celoživotní dílo Blake Edwards. Všichni si jej pamatujeme především jako tvůrce… (více)

Reklama

Reklama