Reklama

Reklama

Obsahy(1)

V šedesátých letech vznikly v USA těsně po sobě dvě bombasticky pojaté pocty tehdy již mýtické tradici hollywoodských němých komedií. Pokud Stanley Kramer ve svém o dva roky starším filmu To je ale bláznivý svět (1963) mířil až k odsouzení celé penězi posedlé moderní civilizace, pak Edwardsovy Velké závody jsou „jen“ stylově čistou poctou, k jaké měl režisér ostatně ideální předpoklady, nejen jako přední znalec žánru, ale také jako člen rodinného klanu, jehož dějiny sahají právě až do bájných průkopnických začátků Hollywoodu. V automobilových závodech z New Yorku do Paříže, zasazených do roku 1908, se utká absolutní zlo (Jack Lemmon) se ztělesněným dobrem (Tony Curtis), pro nějž vzplane láskou moderní, emancipovaná krása (Natalie Wood). Co z toho Blake Edwards na ploše dvou a půl hodin udělal, se vzpírá veškerému popisu. (NFA)

(více)

Recenze (53)

mortak 

všechny recenze uživatele

Edwards se sice hlásí k němé grotesce, ale vůbec nepochopil její základy. Mistři němého plátna jako Keaton, či Lloyd jen nevršili jen gagy za sebou, ale hlavně je kumulovali, vyšli z jedné situace, a tu stupňovali až ad absurdum. Edwards místo toho poslední třetinu filmu převypráví tuto stařičkou knižní romantiku a kompletně se vykašle na finále! Takový podraz na diváka se jen tak nevidí, a ani se nedivím že byl tento film knokautován v kinech Báječnými muži na létajících strojích. Ti sice nejsou žádné veledílo, ale dávají divákům sympatické hrdiny, zápletku a finále. Dvě hvězdičky za snahu Lemmona s Falkem utáhnout celou tuto šílenost sami. Curtis je unylý a nudný, a Wood slouží jen k tomu, aby se děj trochu hýbal dopředu. ()

Mirokukii 

všechny recenze uživatele

Film chlubící se velkou zábavou, parádní a nej dortovou bitvou, technickými udělátky, šermířským soubojem, zakončený stylovým skokem do loďky, krásnými kostýmy a naprosto výbornou hudbou. Suveréní a škrobený Curtis. Lemmon tentokrát ač vtipný, tak i malinko otravný. Jeho postava je až příliš uřvaná, a sem tam mi občas trhal uši, i proto jsem si jeho královské a více bláznivé "dvojče" zamiloval o poznání více, avšak ve dvojici s tupým Falkem jim to celkem šlape. A konečně emancipovaná, překrásná Wood, které sluší naprosto vše, a i do jezírka si jde zaplavat. Stopáž malinko přepálená, tempo samozřejmě občas klesne, ale i tak je na bláznivý závod dostatečné. Baví to, baví. ()

Reklama

Chrustyn 

všechny recenze uživatele

Klasická komedie ve stylu "Báječných mužů" a "Bláznivého světa" s podobně smrtící délkou. Sympatičtí herci a v některých částech vtipný infantilní humor nezabraní tomu, že máte po celou dobu pocit, že sledujete opravdu starý a hodně dlouhý film, což je v tomto případě oproti některým klasikám obrovské mínus. Zvláště poslední půlhodina mě (vyjma dortové bitvy) těžce nebavila. Po slušném začátku docela škoda. ()

filmmovier 

všechny recenze uživatele

Společně s filmem Cesta kolem světa za 80 dní 1956, mi tenhle film připadá jako velká a příjemná retro zábava. Výprava je na dobu vzniku luxusní, dvouapůl hodinová délka vůbec nevadí. Prostě to srší vtipem od první chvíle. Už je to sice pár let, co jsem film viděl, ale až bude příležitost rozhodně ho zkouknu znovu. Herci jsou taky vyborní a film si užívají. Skvělý zážitek. ()

Martrix 

všechny recenze uživatele

Někdo to rád motorizované a feministické. Nebylo to tak myšleno, ale místy působí Velké závody, jako americká odpověď na britské Báječní muži na létajících strojích (1965). Ovšem značně naddimenzovaná odpověď. V hollywoodském stylu šedesátých let. Jestliže Ben Hur, jakožto nákladný dobový spektákl stál tehdy závratných 15 mil. USD, tak Velké závody měly rozpočet 12 mil. USD. A jde to znát, protože uvidíte spoustu technických skvostů, mění se lokace... . Samozřejmě nelze opomenout hvězdné obsazení, kterému vévodí Lemmmon utržený ze řetězu, k němuž tvoří kontrast supergentleman Curtis a fúrioidní emancipálka Wood. Milovníci Columba, nejspíš ocení i spolugagaře Petera Falka. To vše vypadá parádně a poměrně slušně to i funguje. A to navzdory tomu, že často sledujeme spíš ozvučenou grotesku...spousta záměrně do extrému dohnaných scén, nemusí sednout každému. Dojde i na dortovou bitvu. Ale to mi nevadilo, bylo to příjemné retro, které mě navzdory infantilním gagům bavilo o malinko víc, než nedávno shlédnutý Návrat Růžového pantera. Jenže...tvůrci se v rámci závodu rozhodli zavítat do jakéhosi fiktivního evropského království Carpania a tam rozjet snad půl hodiny dlouhou fraškiádu s převratem, záměnou... . Postava následníka trůnu působila velmi protivně, celé to bylo v rámci příběhu jako opravdu velký a zbytečný přívěšek, který vztahy mezi postavami, ani vývoj závodu nijak neposouval...jakoby se Edwards snažil nafouknout stopáž, aby diváci dostali tříhodinový biják. Nejspíš i tehdy, by jen velký filmový fajnšmekr poznal, že mělo jít o parodii Zajatce na Zendě. V mých očích tato dějová odbočka filmu uškodila; už se nepodařilo dostat zpět tu závodnickou rozvernost, s jakou se profesor snažil vyzrát na svého dokonalého soupeře. Ostrovtip se otupil i v případě do té doby neohrožené novinářky, jakoby někdo zavelel...bacha, ať to nevypadá, že podporujeme sufražetky. Z výše popsaného je zřejmé, že mám smíšené pocity. Střihačské nůžky, by se tady mohly poměrně slušně vyřádit. Já viděl full verzi 160min. Myslím si, že ani o 14 min. kratší SE ničemu nepomůže. Tady to chtělo vykuchat aspoň 40 minut. Hravost a nadšení, mi v dnešních filmech chybí. Jen málokdy uvidíte nějaké bizarní dopravní prostředky a šílené vynálezy, jakoby fotorealističnost a snaha o autentičnost, vytlačila fantazii. Přitom film je médium pro fantasty, snílky a hravé lidi, jako stvořené. I proto jsem rád, že jsem tento film viděl a trochu zvažuji, že si dám tu práci a prostříhám si ho sám. Jinak v té plnotučné podobě, už bych ho podruhé vidět nepotřeboval. ()

Galerie (59)

Zajímavosti (13)

  • Scéna koláčové bitvy v královské pekárně trvá 4 minuty a 20 sekund, ale natáčela se pět dní. Metání 4 000 koláčů tehdy přišlo na 200 000 amerických dolarů. (Martrix)
  • Do role Velkého Leslieho byl původně obsazen Charlton Heston, který scénář označil za "mimořádně vtipný". Od projektu musel ale nakonec odstoupit, protože došlo ke zdržení při natáčení jeho předchozího snímku Ve službách papeže (1965). Role nakonec připadla Tonymu Curtisovi. (Karlos80)

Související novinky

Blake Edwards: 1922 – 2010

Blake Edwards: 1922 – 2010

17.12.2010

Ve středu v noci se na svůj poslední večírek někde tam nahoře vypravil velký filmař, držitel čestného Oscara za celoživotní dílo Blake Edwards. Všichni si jej pamatujeme především jako tvůrce… (více)

Reklama

Reklama