Ano, šéfe!

S přibývajícími díly se stále méně mluví a stále více pípá. Nicméně celý tento projekt je postaven na kvalitních základech zedníkem Zdenečkem Pohlreichem. Obrovské množství perfektních hlášek je hlavní motivací pro sledování tohoto seriálu. Musím se přiznat, že nepatřím k pravidelným divákům, ale pokud se dívám, tak toho nelituji. Bez Pohlreicha nepředstavitelné, s Pohlreichem výborné. (07.10.2010)

Dramaturgicky dobrá záležitost, žrádlo mě baví, náhled do českých restaurací taky, jen ta Pohlreichova prořízlá huba mi začíná lézt krkem víc jak přeschlej knedlík bez omáčky. Při vícero sériích už je to jen dokola opakovanej opruz, u kterýho mě zrovna uvaděč drží nejmíň (a to mě v první sérii dost bavil). (21.01.2014)

Na televizní poměry vpravdě luxusní záležitost!! Boj o ne/nažraného diváka naše komerční televize vzaly pěkně od podlahy a obě vyrazily s netradičními kulinářskými pořady. Mediální amatér Jiří Babica v cooking-show Babicovy dobroty versus charismatický "prdelní" Zdeněk Pohlreich, který gastronomii skutečně rozumí. Prima tu boduje na plné čáře, jen by to do budoucna chtělo více výstředních podniků a více stereotypních jídelníčků i způsobů úpravy!! Kdo někdy do gastronomie nakouknul, moc dobře ví, že realita je mnohdy ještě více alarmující.. Jen ta rádoby skrytá kamera je do očí bijící..!! "Si byl zarostlej jak rezervní Kristus!" Uvidíme, zda-li to celé postupně nezabředne do stereotypu.. (20.03.2009)

patřím mezi lidi, co si dají radši guláš s pěti za šest pětek v obyčejný putyce, než 5x dražší krásně nazdobené nic na velkém nahřátém talíři v luxusní restauraci... můj postoj k problematice nezměnil ani plešatý vtipálek se slovníkem dlaždiče, který se okouká už po druhém dílu... nicméně je to jedna z mála věcí, kterou v televizi nepřepnu. 60% (03.07.2009)

„Studený to je... jak tělo starý ženy" Pohlreich nemá charisma Gordona Ramsaye (jehož Hell's Kitchen je v každé epizodě supercool akčním psychothrillerem) a jeho neuhlazený slovník je spíše přítěží než přínosem. Když už, ať Prima namísto neustálého vypípávání přesune pořad do pozdějších hodin. Zvolený koncept již po dvou dílech vyjevil i další slabiny – chybí nápady, které by zaručily konstatní divácký zájem. Bez dostatečně výstředních podniků či nutných úkolů, jež by majitelé museli splnit takto „pasivně“ pojatá reality-show brzy omrzí. Změníme jídelní lístek, pokáráme kuchaře, zameteme před prahem a jdem o dům dál… nuda. Navíc vyvstávají pochyby ohledně „skrytosti“ kamery při potenciálně nejlákavějším finálním zúčtování, které napoprvé vyznělo hodně do prázdna. Od věci by rovněž nebylo, zaangažovat víc profíky z oboru (druhý díl cestu tímto směrem zatím jenom naznačil). Ne, že by jim Pohlreich nebyl, akorát u něj dochází k nevyhnutelnému střetu vzájemně se vylučujících rolí televizní celebrity a člověka, který něčemu opravdu rozumí. V každém případě jde o projekt slibně rozjetý a v posuzování úrovně českých restaurací docela odvážný. Jen jestli bude dostatek odvážných restauratérů… DODATEK: Ani po měsíci se nic zásadního nezměnilo. Alespoň, že zůstaly Pohlreichovy vypečené hlody. Časem by je mohl vydat knižně: „Ta kombinace je, bohužel, trošku prdelní“ . DODATEK II: Po lepším obeznámení se s nicotnou úrovní ostatních českých gastro-pořadů, nepolevující závislácké potřebě vidět každou novou epizodu a infiltraci Pohlreichových výrazů do mého slovníku musím nakonec jít o hvězdičku výš. (13.03.2009)