Režie:
Susanne BierScénář:
Anders Thomas JensenKamera:
Morten SøborgHudba:
Johan SöderqvistHrají:
Mikael Persbrandt, Trine Dyrholm, Ulrich Thomsen, William Jøhnk Nielsen, Markus Rygaard, Wil Johnson, Elsebeth Steentoft, Satu Helena Mikkelinen (více)Obsahy(1)
Film vypráví příběh dvou rodin, jejichž osudy se náhodně spojí skrze přátelství dvou dospívajících synů. Elias, jehož otec pracuje jako doktor v Africe a prožívá právě manželskou krizi, je šikanován ve škole, zatímco Christian, který se rozhodne ho bránit, se do města přistěhoval s otcem po nedávné smrti matky. Film řeší zdánlivě jasné etické otázky po smyslu pomsty a násilí s ní spojeným. To vše na pozadí skutečných světových konfliktů, kterým čelíme a které reprezentuje právě postava dánského lékaře v Africe. Film není samoúčelnou plejádou dramatických situací, tak jak je známe z mnoha evropských filmů současnosti, ale precizním pohledem do života dvou generací lidí, jimž se představa lepšího světa znenadání začíná vzdalovat. (oficiální text distributora)
(více)Videa (3)
Recenze (216)
Vlezdoprdelský kalkul nestydatě vykořisťující emoce přežvykujících držek před plátnem. Jedna velká, zavrženíhodná, slzopudná, citová ždímačka a hlavně ryzí definice výstavní festivalové děvky, jež zvládne pusou dvanáct macatých diváckých klacků a pravačkou dalších čtyřicet. Susanne Bier dávám košem hned po prvním rande, neboť žádný jiný film se mi ještě nesnažil tak mermomocně vecpat svou obludnou naolejovanou hlavu mezi půlky. Žádný jiný film mě ještě nenechal v tak polonasraném a zhnuseném rozpoložení vůči zemím severským a všem jejich servítek prostých domorodců s líbivě vychlastanou melodií hlasu. A nebýt dvou bravurně střižených protipólů pány Persbrandt a Thomsen, tak bych ty veškeré zbylé hvězdičky našťouchal režisérce do chřtánu a celou bych si ji nastrouhal do kebabu. ()
Zajímavý snímek dotýkající se historicky dlouhodobě řešeného, avšak pravděpodobně nevyřešitelného problému: Jak vzdorovat zlu?. Ústředními postavami tohoto krásně nasnímaného snímku jsou chlapci Elias a Christian, kteří tvoří jakousi "alianci pomsty" (Elias je obětí šikany a Christian nenávidí příkoří hájené nečinností). Třetí důležitou postavou je Eliasův otec, který je pojítkem mezi "běžným zlem" vyskytujícím se v typickém euroatlantickém světě, tj. šikanou, hulvátstvím, nesnášenlivostí, lží, agresivním pablbstvím a mezilidskou lhostejností, a "zobecněným zlem", které je zde modelováno konfliktem v nejmenované africké zemi. V dojemném příběhu obou chlapců může divák sledovat možné způsoby řešení zmíněného problému a současně se zamýšlet nad úlohou každého z nás ve světě zla, tj. jak se podílí na jeho tvorbě či naopak na jeho řešení; jak by sám řešil nastíněné situace.__ Lepší svět využívá typické prostředky filmů zacílených na diváckou většinu (není to "artový" film): Příběh je přímočarý bez nutnosti složitě domýšlet motivace postav a nelze si nevšimnout i určité hry s city, některým klišé (např.: Lékař mučený dilematem, zda léčit tyrana, nechce akceptovat smrt pacientky na operačním stole a dál zoufale provádí oživovací pokusy) či určité předvídatelnosti (viz ta věc s autem nebo ta věc se střechou sila...). Ovšem to, co považuju za drobné vady, se nijak neodráží na celkově velmi silném zážitku umocněném velmi dojemnými scénami (rozhodně ne kýčovitými).__ Nemyslím si, že by film končil happyendem. Tím skončí jedna konkrétní událost. Zlo, které se prolíná tímto filmem i životem samotným, nezmizí - Sadističtí vojáci budou dál rozřezávat těhotným ženám břicha (mimochodem: toto mi okamžitě připomnělo dokument Dětští vojáci z r. 2002, kde byla popisována stejná věc praktikovaná dětmi) a Lars si tu věc s autem také nenechá líbit... P.S.: Ono zmíněné pojítko mezi "běžným zlem" a "zobecněným zlem" je dobrým připomenutím toho, že zlo nepochází především ze symbolických postav jako byli např. AH či JVS, ale ze zcela obyčejných lidí, mezi kterými žijeme... ()
Ani obálka Strážnej veže by sa nemusela hanbiť za taký plagátik. Ak by som pociťovala nutkanie spomenúť jednu vec, ktorá mi prekážala najviac, musela by som prezradiť rozuzlenie prakticky všetkých liniek. Takže spoiler. Toľko šťastných koncov nemajú ani v Disneyovkách a masážnych salónoch dokopy. Už som čakala len, kedy Christianova matka vstane z hrobu. ()
Další podivně vykonstruované drama. Nakonec mi dětská část přišla docela přesvědčivá a dobře psychologicky pochopitelná, civilně zahraná i citlivě zrežírovaná. Jenže je tu i nepochopitelný svět dospělých. A ten je tu proto, aby zrcadlil teze, o kterých tento film je. Jinak se toho většina ani nedá vysvětlit. Na co všechno skočí Akademie? :-/ ()
Po prvej hodine som si zúfal nad množstvom dejových línií. Viacero závažných tém spracovávať naraz má nevyhnutne za následok, že sa nimi film stihne zaoberať len povrchne. Znervózňovalo ma neustále striedanie prostredí a vzťahová spleť medzi postavami. Druhá hodina dodala síce tomu chaosu vysvetľujúci a pomerne zmysluplný obsah, ale vcelku z toho aj tak vyjde len priemerný kus. Možno by bolo načase, aby pani režisérka našla nové témy na spracovanie, lebo pozenciál sociálnych rozdielov a rodinných kríz už plne a mnohokrát využila. Tento film si nezaslúži Oscara. Nie že by tu nebola dobrá snaha, ale za najvyššie ocenenie by človek čakal lepšiu kvalitu. ()
Galerie (50)
Zajímavosti (6)
- Režisérka Susanne Bier získala na 24. ročníku Evropských filmových cen v Berlíně cenu pro nejlepší režisérku roku 2011. [Zdroj: Cinema] (Terva)
- Příběh, který čte Christian (William Jøhnk Nielsen) na pohřbu své matky, je z pohádky „Slavík“ od Hanse Christiana Andersena. (JayZak)
- Film získal v roce 2011 Zlatý glóbus pro nejlepší zahraniční film. (morgos)
Reklama