Toy Story 4: Příběh hraček

"Ať to není zbytečné, ať to není zbytečné," říkal jsem si než film začal. Ale jakmile začal, už jsem na to nemyslel. Došlo mi, jak moc mi tenhle svět scházel, a postupem času se ukazovalo, že po uzavření Andyho příběhu v minulém dílu se tentokrát nejspíš uzavře Woodyho příběh a všechno to působilo přirozeně a logicky - žádné nastavování kaše, ale plnohodnotné pokračování / epilog. Na známé postavy se vsadilo stejně jako na nové a výsledek je fajn, emoce všeho druhu jsou přesně tak působivé, jak to Toy Story vždycky umělo, o úžasné animaci asi nemá smysl psát. Vyzdvihnout ovšem musím opět bombasticky dobrodružnou i melancholickou hudbu Randyho Newmana (těším se na český dabing, protože písně nazpíval Michal Prokop). Nebylo to zbytečné, bylo to krásné.____P.S. Zklamalo mě ale, že Pixar tentokrát vynechal předfilm. Proč? (09.08.2019)

Toy Story 4 si ma získavala pomalšie, asi najpomalšie zo všetkých top Pixaroviek, nakoniec sa jej to ale podarilo. Tvorcovia majú totiž všetko opäť perfektne premyslené a smerujú k jasnému, logickému koncu. Hračky v tomto fikčnom svete sú v podstate najtragickejšie bytosti, pretože nestarnú, kdežto ich milovaní, rozumej deti, áno a musia sa stále prispôsobovať novým podmienkam. A asi preto sa dá Toy Story nakrúcať donekonečna, čím môžem parafrázovať aj Buzzov výrok na margo pocitu z tohto filmu a vlastne aj celej série. Hračky ale zrejú vo vnútri a ak boli v jednotke povedzme že puberťáci, teraz sú už dospelí ľudia. Ono tá nesmrteľnosť je predsa len z istého uhla pohľadu prekliatie, pretože za význam svojho bytia musíte stále nanovo bojovať. (10.08.2019)

Toy Story 4 sice už nemá tak svěží základy jako první dva díly, přičemž nemá ani ty správné emoce jako díl třetí, nicméně i navzdory těmto nedostatkům se pořád jedná o skvěle zpracovanou rozlučku jedné animované éry. Nejnovější počin od studia Pixar je totiž opět precizně animovaným počinem, v němž se (překvapivě) řeší krize středního věku, místo v životě či třeba hračky vyrobené z odpadků. A i když je snímek těmito atributy určen spíše pro starší publikum, to dětské nebude plejádou hraček, broušených gagů a vtipných situací nijak ochuzeno. Pixar tedy stvořil snímek, který sice na předchozí tři ztrácí, ovšem i přesto si ho královsky užijete. Jako nenáročná podívaná na sobotní odpoledne totiž funguje více než dobře. Skvělá práce! „I am not a toy, I was made for soups, salads, maybe chili, and then the trash. Freedom!“ (21.09.2019)

Toy Story jednička je pro mě největší srdcovka z dětství. VHSku jsem viděl tak aspoň tisíckrát a hrála u nás klidně i dvakrát denně. Navíc mi humor přijde geniální dodnes. Kdo by nemiloval Šerifa Woodyho a Buzze Rakeťáka. V češtině navíc skvěle nadabované. Dvojka mi prodloužila dětství a trojku si upřímně moc nepamatuju. Viděl jsme jí pouze jednou, a tak bych řekl, že na mě příliš velký dojem neudělala. Ovšem čtyřka.... To je návrat do dětství se vším všudy. Velký fanservis a ze mě já opět ten malý kluk, co zbožňuje Buzze a Woodyho. Navíc má čtyřka skvěle nastavený humor. Bavil jsem se od začátku do konce. Animace skvělá, hudba super a to shledání s přes dvacet let starými postavami je prostě vynikající. Je fakt, že na tyhle dva koukám už téměř čtvrt století a to je prostě neuvěřitelná doba. Přesto jakoby to bylo včera. Myslím, že tenhle příběh hraček není dělaný, pro dnešní děti. Tenhle příběh hraček je dělaný pro lidi, kteří na ně před dvaceti čtyř lety koukali. A já byl jedním z nich. Navíc to rozloučení s postavami je krásné, emotivní a přesně taková rozlučka jaká má být. Já jsem s novým Příběhem hraček naprosto spokojen. Zavzpomínal jsem si, pobavil jsem se, zasmál jsem se a na konci byl nesmírně dojatý. Beru to jako finální tečku a pětku nechci. Díky Toy Story, bylo to krásných dvacet čtyři let. (90 %) (02.09.2019)

Není to tak svěží jako jednička, vtipné a našlapané jako dvojka, ani emotivní jako trojka. Našlo si to však svou vlastní notu, na kterou to hraje natolik umně, že... Že nelze než prohlásit, že Pixar se svou nejlepší sérií loučí s nebývalou ctí i kvalitou. A je to o to úctyhodnější, že tak v rámci téže série činí již podruhé a přitom se neopakuje. Výtka směřuje snad jedině k tomu, že s výjimkou Woodyho je původní osazenstvo sice přítomno, ale ani ne tak na druhé jako spíše třetí koleji. To už by pomalu bylo lépe, kdyby tam vůbec nebylo. (09.08.2019)