Winnetou & Old Shatterhand
Brotherhood - The Legend of Winnetou returns
Winnetou
Režie:
Philipp StölzlKamera:
Sten MendeHrají:
Nik Xhelilaj, Wotan Wilke Möhring, Fahri Yardim, Milan Peschel, Francisco Medina, Blaž Setnikar, Mario Adorf, Amila Terzimehic, Predrag Bjelac (více)Epizody(3)
-
Vinnetou: Nový svět (E01)
-
Vinnetou: Tajemství Stříbrného jezera (E02)
-
Vinnetou: Poslední bitva (E03)
Obsahy(1)
Nejen americké televizní společnosti dnes hledají inspiraci v osvědčených filmových hitech minulého tisíciletí. Také němečtí producenti se rozhodli zajistit si pozornost diváků resuscitací klasických titulů. Vedle plánovaného přepracování legendárního válečného dramatu Ponorka si dle očekávání největší publicitu vysloužila třídílná resuscitace ikonického náčelníka Apačů Vinnetoua. Ten, ačkoli původně pochází z knih Karla Maye, je v mysli německého a východoevropského publika neodmyslitelně spojen s barvotiskovou filmovou sérií z šedesátých let. Filmy v hlavních rolích s Pierrem Bricem a Lexem Barkerem se mezitím staly pro některé až fanaticky vyznávaným generačním kultem a jakékoli nové zpracování tudíž čelilo výzvě, jak se s touto tradicí popasovat. Tvůrci zaštítění produkční společností RatPack, která pro televizní stanici RTL projekt nových adaptací realizovala, se zaštítili heslem, že každá generace bude mít svého Vinnetoua a rozhodli se pro radikálně odlišné zpracování, které namísto plakátového hrdinství a dobrodružkové naivity upřednostní inspirace stylem moderních amerických westernů. Milovaným filmům minulého tisíciletí vzdali hold několika malými odkazy a poctami, především čestnými party pro některé z dosud žijících představitelů německých indiánek jako Gojka Mitiče, Mario Adorfa či Marii Versini. Poučit se také nechali v tehdejším řešení natáčecích lokací a celkovém tvůrčím přístupu. Nové filmy tedy také fingují krajinu Divokého západu chorvatskými exteriéry a po vzoru starých adaptací přistupují k původním knihám Karla Maye s velkou mírou scenáristické volnosti.
Třídílná televizní minisérie zpracovává nejikoničtější příběhy, přesněji řečeno ty, které patří mezi nejoblíbenější z původní filmové série. Konkrétně tak diváci znovu, ale nanovo uvidí první seznámení syna náčelníka Apačů Vinnetoua a greenhorna, jenž posléze vejde ve známost jako Old Shatterhand, v druhém filmu s nimi budou odhalovat tajemství bájného pokladu na Stříbrném jezeře a v posledním dílu zažijí poslední společný boj legendární dvojice hrdinů. Ačkoli k Mayovým knihám nové adaptace přistupují velmi volně, oproti oblíbené sérii filmů z šedesátých let zachovávají jeden zásadní rys knih, a sice, že ústředním hrdinou, který díky své síle posléze dostane od indiánů jméno Old Shatterhand, je sám Karel May... Do role Vinnetoua byl obsazen uznávaný mladý albánský herec Nik Xhelilaj, který musel před natáčením podstoupit důsledný fyzický trénink, aby roli statného bojovníka dostál. Old Shatterhanda ztvárnil německý herec charakterních rolí Wotan Wilke Möhring, jenž coby zanícený fanda mayovek byl nabídkou role unesen. Part Nšo-či připadl původem mexické herečce Iazue Lariosové a německý komediální herec Milan Peschel se ujal úkolu zosobnit Sama Hawkense. Stranu záporáků v hereckém ansámblu vedou výteční němečtí představitelé Jürgen Vogel coby zlovolný násilník Rattler, Fahri Yardim jako zlatem poblouzněný bandita El Mas Loco a Michael Maertens coby sadistický syn ropného magnáta Santer Jr. (Česká televize)
(více)
Po prvním díle nechci mluvit o nějakém třeštícím nadšení, ale přesto si dovolím poznámku, že se mi to velmi velmi líbilo. Vím, že to dokonce mohlo být lepší (víc drsnější, špinavější a jakože ještě víc realističtější), přesto přesně ukázalo to, co jsem vždycky chtěl - vidět ty příběhy ještě jinak, konkrétně víc realisticky. Starší francouzsko/německo/jugoslávská verze byla tehdy podmanivá, barevně přeexponovaná, příliš (až celkem naivně) romantická a v době naprostého strádání po žánru i filmovém dobrodružství byla obecně jako balzám na duši, i proto byla u nás takovým hitem - z nedostatku (můj názor). Některé tzv Vinnetůovky byly i celkem zdařile natočené (na tehdejší dobu - ovšem ty pozdější už stály za hovno viz Míšenka Apanači nebo Vinnetouův návrat). Ale dávno již tomu. Filmy dnes fungují už jen na bázi silné nostalgie. Je potřeba se od toho odprostit a při sledování nové verze nesrovnávat jak u blbejch. Svým způsobem je to v mnoha ohledech lepší. Výprava filmu je (kurva - na seriál) dechberoucí, načež i výkony indiánů(!) a indiánek(!!!) a dokonce i samotného Olčetrhenda. Zde bych vypíchl, že mu za celou dobu nepřeskakovala čelist, bral se z humorem (pravda, tato změna mě u tohoto hrdiny taky zaskočila, jeden Sam Hókins jako rozesmívač myslím stačí), zapadl do krajiny i děje, nebyl tak zkrátka až takový superman. Ale to oceňuji teď, těžko říct, jak bych ho vnímal jako kluk. Tehdy byl Lex Barker westernový Bůh od Santa Fé po Plitvická jezera. Ale jak říkám, nesrovnávat. A teď k pojetí samotného Vinnetoua, který se vždy jevil jako ústřední postava, ale tak tomu vlastně vůbec není. Ve filmu Poklad na Stříbrném jezeře se například skoro vůbec neobjeví, větší prostor dostane až na konci, kdy si trochu zaplave. Častokrát jeho postava funguje spíš jako tzv. deus ex machina, když to řeknu hodně blbě. Já ho měl každopádně vždy za staršího (dáno těmi filmy i gramofonovýma deskama, kde byl namluven Borisem Rösnerem), ale tady byl jako mladík vlastně ideální. Proto byl tak divoký a zvídavý. U staršího muže by taková divokost a mladistvá zvídavost působila blbě, museli by to pojmout nějak jinak. Je i dobře, že tento nový náčelník Apačů nebyl navlečen v tom příšerným županu s pruhy a nepyšnil se ani tou apartní čelenkou ze zmije. Je to samozřejmě o zvyku, ale už teď si troufám tvrdit, že byl super. Pravý indián, stejně jako jeho otec Inčučuňa. Ten byl jak vystřižený ze starých daguerrotypií z Divokého západu. Navíc skvělá příležitost pro Gojko Mitiče, který je čím starší, tím víc indián. Zahrál to skvěle a naprosto uvěřitelně. Ano, skutečně jsem chvíli zapomínal, že koukám na obyčejný německý televizní seriál. Chvílemi mi dokonce navodili matné vzpomínky na Tanec s vlky, což je samozřejmě fajn. Ten western mě tenkrát hodně bavil. Pro škarohlídy - zkuste si představit, že by se do takové nové rekonstrukce fiktivního Mayova díla pustili Češi. Už jen při představě obsazení mě jímá hrůza. A ty boskovické exteriéry.... Karel drogy, no to teda ne! Koment pro náročné čtenáře ještě doplním po druhém a třetím díle. () (méně) (více)