Reklama

Reklama

Epizody(3)

Obsahy(1)

Nejen americké televizní společnosti dnes hledají inspiraci v osvědčených filmových hitech minulého tisíciletí. Také němečtí producenti se rozhodli zajistit si pozornost diváků resuscitací klasických titulů. Vedle plánovaného přepracování legendárního válečného dramatu Ponorka si dle očekávání největší publicitu vysloužila třídílná resuscitace ikonického náčelníka Apačů Vinnetoua. Ten, ačkoli původně pochází z knih Karla Maye, je v mysli německého a východoevropského publika neodmyslitelně spojen s barvotiskovou filmovou sérií z šedesátých let. Filmy v hlavních rolích s Pierrem Bricem a Lexem Barkerem se mezitím staly pro některé až fanaticky vyznávaným generačním kultem a jakékoli nové zpracování tudíž čelilo výzvě, jak se s touto tradicí popasovat. Tvůrci zaštítění produkční společností RatPack, která pro televizní stanici RTL projekt nových adaptací realizovala, se zaštítili heslem, že každá generace bude mít svého Vinnetoua a rozhodli se pro radikálně odlišné zpracování, které namísto plakátového hrdinství a dobrodružkové naivity upřednostní inspirace stylem moderních amerických westernů. Milovaným filmům minulého tisíciletí vzdali hold několika malými odkazy a poctami, především čestnými party pro některé z dosud žijících představitelů německých indiánek jako Gojka Mitiče, Mario Adorfa či Marii Versini. Poučit se také nechali v tehdejším řešení natáčecích lokací a celkovém tvůrčím přístupu. Nové filmy tedy také fingují krajinu Divokého západu chorvatskými exteriéry a po vzoru starých adaptací přistupují k původním knihám Karla Maye s velkou mírou scenáristické volnosti.

Třídílná televizní minisérie zpracovává nejikoničtější příběhy, přesněji řečeno ty, které patří mezi nejoblíbenější z původní filmové série. Konkrétně tak diváci znovu, ale nanovo uvidí první seznámení syna náčelníka Apačů Vinnetoua a greenhorna, jenž posléze vejde ve známost jako Old Shatterhand, v druhém filmu s nimi budou odhalovat tajemství bájného pokladu na Stříbrném jezeře a v posledním dílu zažijí poslední společný boj legendární dvojice hrdinů. Ačkoli k Mayovým knihám nové adaptace přistupují velmi volně, oproti oblíbené sérii filmů z šedesátých let zachovávají jeden zásadní rys knih, a sice, že ústředním hrdinou, který díky své síle posléze dostane od indiánů jméno Old Shatterhand, je sám Karel May... Do role Vinnetoua byl obsazen uznávaný mladý albánský herec Nik Xhelilaj, který musel před natáčením podstoupit důsledný fyzický trénink, aby roli statného bojovníka dostál. Old Shatterhanda ztvárnil německý herec charakterních rolí Wotan Wilke Möhring, jenž coby zanícený fanda mayovek byl nabídkou role unesen. Part Nšo-či připadl původem mexické herečce Iazue Lariosové a německý komediální herec Milan Peschel se ujal úkolu zosobnit Sama Hawkense. Stranu záporáků v hereckém ansámblu vedou výteční němečtí představitelé Jürgen Vogel coby zlovolný násilník Rattler, Fahri Yardim jako zlatem poblouzněný bandita El Mas Loco a Michael Maertens coby sadistický syn ropného magnáta Santer Jr. (Česká televize)

(více)

Videa (3)

Recenze (183)

Segrestor 

všechny recenze uživatele

Po prvním díle nechci mluvit o nějakém třeštícím nadšení, ale přesto si dovolím poznámku, že se mi to velmi velmi líbilo. Vím, že to dokonce mohlo být lepší (víc drsnější, špinavější a jakože ještě víc realističtější), přesto přesně ukázalo to, co jsem vždycky chtěl - vidět ty příběhy ještě jinak, konkrétně víc realisticky. Starší francouzsko/německo/jugoslávská verze byla tehdy podmanivá, barevně přeexponovaná, příliš (až celkem naivně) romantická a v době naprostého strádání po žánru i filmovém dobrodružství byla obecně jako balzám na duši, i proto byla u nás takovým hitem - z nedostatku (můj názor). Některé tzv Vinnetůovky byly i celkem zdařile natočené (na tehdejší dobu - ovšem ty pozdější už stály za hovno viz Míšenka Apanači nebo Vinnetouův návrat). Ale dávno již tomu. Filmy dnes fungují už jen na bázi silné nostalgie. Je potřeba se od toho odprostit a při sledování nové verze nesrovnávat jak u blbejch. Svým způsobem je to v mnoha ohledech lepší. Výprava filmu je (kurva - na seriál) dechberoucí, načež i výkony indiánů(!) a indiánek(!!!) a dokonce i samotného Olčetrhenda. Zde bych vypíchl, že mu za celou dobu nepřeskakovala čelist, bral se z humorem (pravda, tato změna mě u tohoto hrdiny taky zaskočila, jeden Sam Hókins jako rozesmívač myslím stačí), zapadl do krajiny i děje, nebyl tak zkrátka až takový superman. Ale to oceňuji teď, těžko říct, jak bych ho vnímal jako kluk. Tehdy byl Lex Barker westernový Bůh od Santa Fé po Plitvická jezera. Ale jak říkám, nesrovnávat. A teď k pojetí samotného Vinnetoua, který se vždy jevil jako ústřední postava, ale tak tomu vlastně vůbec není. Ve filmu Poklad na Stříbrném jezeře se například skoro vůbec neobjeví, větší prostor dostane až na konci, kdy si trochu zaplave. Častokrát jeho postava funguje spíš jako tzv. deus ex machina, když to řeknu hodně blbě. Já ho měl každopádně vždy za staršího (dáno těmi filmy i gramofonovýma deskama, kde byl namluven Borisem Rösnerem), ale tady byl jako mladík vlastně ideální. Proto byl tak divoký a zvídavý. U staršího muže by taková divokost a mladistvá zvídavost působila blbě, museli by to pojmout nějak jinak. Je i dobře, že tento nový náčelník Apačů nebyl navlečen v tom příšerným županu s pruhy a nepyšnil se ani tou apartní čelenkou ze zmije. Je to samozřejmě o zvyku, ale už teď si troufám tvrdit, že byl super. Pravý indián, stejně jako jeho otec Inčučuňa. Ten byl jak vystřižený ze starých daguerrotypií z Divokého západu. Navíc skvělá příležitost pro Gojko Mitiče, který je čím starší, tím víc indián. Zahrál to skvěle a naprosto uvěřitelně. Ano, skutečně jsem chvíli zapomínal, že koukám na obyčejný německý televizní seriál. Chvílemi mi dokonce navodili matné vzpomínky na Tanec s vlky, což je samozřejmě fajn. Ten western mě tenkrát hodně bavil. Pro škarohlídy - zkuste si představit, že by se do takové nové rekonstrukce fiktivního Mayova díla pustili Češi. Už jen při představě obsazení mě jímá hrůza. A ty boskovické exteriéry.... Karel drogy, no to teda ne! Koment pro náročné čtenáře ještě doplním po druhém a třetím díle. ()

castor 

všechny recenze uživatele

Samozřejmě kdybychom výrazně porovnávali se „slavnou čtyřkou“ od Haralda Reinla, těžce narazíme. Po jejich úspěchu bohužel mayovky vznikaly jak na běžícím páse. Narychlo splácané, bez podpory alespoň průměrného scénáře a především bez kouzla a náboje těch příběhů, které jsme v dětství mlčky tolik hltali. Nyní do sedla nasedli jiní němečtí tvůrci, ubyla naivita, přibyly znepokojivé zvěsti a hlavně prvky sociálního dramatu. Dělníci pláčou za mzdy, prostitutky sní o kusu pozemku, zobrazení života je realističtější. Vadí ovšem odchylky od děje a hlavně úbytek akce. A to zásadně. Navíc (kupříkladu výbuch mostu z prvního dílů) je velmi televizní. Když ho (most) navíc rudoši obstarávají dynamitem, absolutně jsem postrádal napětí. Přestřelek je v prvním zastavení zoufale málo. Hlavní hrdina není romanticky vzhlížející dobrák Lex Barker a nemá tolik sex-appealu, rudé přátele učí o pokroku, o boxu, o čokoládě. Vinnetou je trochu víc divoch, hláškuje o vzhledu knírku svého nového přítele, jeho smíření s určitou situací je jak z rychlíku. Pokud nás chytne nostalgie, přispěje k tomu zejména fakt, že se znovu točilo v Chorvatsku a to bylo sakra dobré rozhodnutí, stejně jako hudební motiv. Potěší i herci. Old Shatterhanda hraje Wotan Wilke Möhring a jde mu to velmi slušně. Každopádně opakuju: nostalgie stranou, jinak bych musel být přísnější. ()

Reklama

Enšpígl

všechny recenze uživatele

Vinnetou mého mládí byl, je a bude navždy jen jeden, ale vím že dobá jde stále vpřed a nová doba si žádá i nového Vinnetoua a mám velkou radost, že tentokrát se (zatím) žádný velký průser nekonal. Jistě představitel Vinnetoua, není zrovna vizitkou vydařeného castingu, na druhou stranu kde chcete v dnešním Německu najít indiána ? Takhle kdyby se tam točila Alibaba a 40 loupežníků, to by bylo kandidátů. Nový Vinnetou v sobě nemá tu nádhernou romantickou složku dobrodružství, ale zase se blíží víc celkové reálnosti (chování postav, prostředí ), svý k tomu říká i nová hudební kompozice, byť o hudební podkres Martina Böttchera rovněž nejsme ochuzeni. Celkově oceňuji vypravěčskou invenci i snahu cílit na nové publikum, ale současně neurážet fanoušky původní klasiky. ()

Tosim 

všechny recenze uživatele

Řekněme si to na rovinu, Brice ani Barker mnoho hereckého talentu neměli, vynahrazovali to (zaslouženě) vizáží a směšný, občas až nelogický odklon od knižních mayovek (která začíná naprosto odlišnou vizáží hlavních hrdinů, když už jsme u toho) a celkově filmařské lapsy mnozí odpouštějí proto, že je zachvátila nostalgie. Jenomže ta, pokud k ní není přizván rozum, je cestou do pekel. Skláním se před komentářem uživatele NinadeL a jiných, kteří se nebrání napsat to na rovinu, s hodnocením dvou zbývajících částí ale souhlasit nemohu. Začátek fakt šlape - herečtí představitelé jsou vybráni s citem (mým favoritem je vtipný, přesto ale respektovatelný Sam Hawkens), někdo jako Philipp Stölzl umí i v RTL z obrázků rozhodně vytřískat maximum, vyprávění až na čestné výjimky nejde proti duchu Mayových románů. Po prvním díle se naserete, když Mirka Spáčilová vytahuje nesmysly o socialismu (Mayovy knihy dost často sociální byly, nuzné poměry svého dospívání zmiňoval často, co by asi Mirka řekla na Supy Mexika, kde Vinnetou a Old Shatterhand zachraňují před arcilotry bratry Meltonovými skupinu polských dělníků, kteří jsou nuceni v otřesných podmínkách těžit měď). Dál vás naštve, když Ondřej Neff, údajně čtenář knih, píše něco v tom smyslu, jako že je film propagací současného multikulturalismu, jako kdyby zapomněl, že tento legendární příběh o respektu mezi národy je skoro sto padesát let starý. Nebo neví, že se Kara ben Nemsí bratříčkuje i s muslimy? No co už, mnohem horší je, že díl druhý je hodně hodně očesanou verzí košatého Pokladu ve Stříbrném jezeře (aspoň něco) a kromě potrhlého profesora (typická postava z mayovek) a lehce sadistického mexického bandity (jehož fascinace převtělováním je ovšem dost trapná), nemá moc co nabídnout. Příběhy postav pokračují kontinuálně přes tři Mayovy příběhy dál (což by nevadilo), horší je, že se odkloňují jak od příběhů knih (vztah Old Shatterhanda a Nšo-či), tak logiky (proboha, proč musel mít Santer otce Maria Adorfa, velkopodnikatelského petrolejáře?) Vyjmenovávat jednotlivé je zbytečné, co se týče záverečného filmu, je debilní skoro úplně všechno. Zajímavé je, že do toho šli tvůrci se sloganem "Každá generace má svého Vinnetoua" a snahou se odlišit, ale zároveň si nechtějí znepřátelit úplně všechny (lokace v Chorvatsku, přítomnost ikonických Böttcherových skladeb či účast Marie Versini a Gojko Mitiče). Nevím, zda je vlastně v době quality TV natočit mayovku vůbec možné, ale tvůrci v případě nového Vinnetoua došli ve spojení mezi klasickým a novým na půl cesty. Pokud bude po padesáti letech mayovka pro další generaci, já už u toho nebudu. No nic, je čas vrátit se ke knihám. A rozumné nostalgii taky, přece mě znáte! ()

NinadeL 

všechny recenze uživatele (k tomuto TV seriálu)

3/3 Je fakt zajímavé sledovat, jak se z Mayovek 60. let stala modlička pro starší a pokročilé nostalgiky, přitom těch, kteří ty filmy znají dobře je pomálu, ještě méně je těch, kteří Maye pročítají pravidelně a nejméně je těch, kteří zavadili také o Mayovky ze 30. a 50. let. Přesto první reakce na tuhle mini sérii byly samozřejmě obranné. Tomu se musím zasmát. Naštěstí nové Mayovky nekopírují neduhy a konvence dobrodružství s Barkerem a Bricem, ale jdou vlastní cestou, svým postávám dávají realističtější background, zajímavým způsobem propojují samotného Maye s Old Shatterhandem. Cokoli, co pomáhá zmírnit nesmyslný kult, mi dělá radost. Nehledě na to, že i samostatně to funguje nad očekávání dobře. ()

Galerie (91)

Zajímavosti (8)

  • Zobrazení původních obyvatel Ameriky z národa Apačů je zde pouze ilustrativní. Filmaři se inspirovali spíše indiány z plání (prerií), jako jsou Siouxové, Vraní indiáni atd. (tat67)
  • Remake se natáčel v Chorvatsku jako púvodní verze. (Yardak)
  • Jazyk Apačů použitý ve filmu je lakotština, nikoliv žádné nářečí příbuzné apačštině. (tat67)

Reklama

Reklama